Sodíková baterie je tady. Může nahradit lithium, tvrdí její autoři

Svět se posouvá od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Ty ale nebudou konkurenceschopné, dokud se nevyřeší otázka akumulace, tedy uchování a hromadění energie. Klíčovým způsobem akumulace jsou dnes lithiové baterie. Vědci však nyní vyvinuli baterii, která místo lithia využívá sodík. Dokáže ukládat stejné množství energie, přitom cena sodíku je mnohem nižší než cena lithia.

Velké zásoby lithia v České republice představují pro mnohé naději, že by surovina mohla být významným přínosem ekonomiky. Něco jako ropa. Řada expertů však varuje, že nadšení může nečekaně skončit – vše záleží na tom, jak se bude celý obnovitelný byznys dál vyvíjet, i na tom, kam se vydají ceny lithia.

Náhrada je možná, ukazuje studie

Na začátku října oznámil tým expertů ze Stanfordovy univerzity, že přišel s možnou náhradou lithia. Inženýři vyvinuli baterii, která využívá sodík. Dokáže ukládat stejné množství energie jako lithiové baterie, přitom cena té sodíkové je asi o 20 procent nižší.

Nahrávám video

Se sodíkovými bateriemi se experimentuje už delší dobu, ale autoři studie zveřejněné 9. října v odborném časopise Nature Energy tvrdí, že teprve oni dokázali přijít s řešením dostatečně výkonným i cenově přijatelným.

„Výkonnost lithia nedokáže nic překonat,“ uvedli autoři nové baterie v komentáři. „Ale je tak drahé a vzácné, že je potřeba, abychom vyvíjeli vysoce účinné a přitom levné baterie z prvků, jichž je v přírodě dostatečné množství.“

Cena materiálů tvoří přibližně čtvrtinu celkové ceny baterie, takže lithium se hodně nevyplácí. Vytěžení a zpracování přijde asi na 15 000 dolarů za tunu, u sodíku se cena pohybuje asi kolem 150 dolarů za tunu.

Jak to funguje

  • V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů; odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky.
  • V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje.
  • Obnovitelné zdroje se loni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 30 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.
  • Zdroj: ČTK

Sodíková elektroda se chemicky chová podobně jako jiné soli; sodík v baterii slouží jako katoda, tedy ta část, odkud elektrony proudí k anodě, která je v tomto případě vyrobená z fosforu. Podrobnosti najdete v celém znění studie.

Výzkum je teprve v začátcích, ukazuje však řadu pozitivních výsledků. Stanfordský tým věří, že jejich práce dokazuje, že baterie založené na sodíku by mohly v budoucnosti představovat cenově výhodnou alternativu k lithiu. „Náš design je již nyní velmi dobrý, ale věříme, že by se dal ještě optimalizovat,“ uvádějí.

Je samozřejmě možné, že se ukáže, že jde o slepou cestu, přinejmenším to však prokazuje, že svět hledá již nyní alternativy k látce, od níž si Česko slibuje miliardové zisky. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.