Sodíková baterie je tady. Může nahradit lithium, tvrdí její autoři

Svět se posouvá od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Ty ale nebudou konkurenceschopné, dokud se nevyřeší otázka akumulace, tedy uchování a hromadění energie. Klíčovým způsobem akumulace jsou dnes lithiové baterie. Vědci však nyní vyvinuli baterii, která místo lithia využívá sodík. Dokáže ukládat stejné množství energie, přitom cena sodíku je mnohem nižší než cena lithia.

Velké zásoby lithia v České republice představují pro mnohé naději, že by surovina mohla být významným přínosem ekonomiky. Něco jako ropa. Řada expertů však varuje, že nadšení může nečekaně skončit – vše záleží na tom, jak se bude celý obnovitelný byznys dál vyvíjet, i na tom, kam se vydají ceny lithia.

Náhrada je možná, ukazuje studie

Na začátku října oznámil tým expertů ze Stanfordovy univerzity, že přišel s možnou náhradou lithia. Inženýři vyvinuli baterii, která využívá sodík. Dokáže ukládat stejné množství energie jako lithiové baterie, přitom cena té sodíkové je asi o 20 procent nižší.

3 minuty
Události: Lithium z Cínovce se bude zpracovávat v Česku
Zdroj: ČT24

Se sodíkovými bateriemi se experimentuje už delší dobu, ale autoři studie zveřejněné 9. října v odborném časopise Nature Energy tvrdí, že teprve oni dokázali přijít s řešením dostatečně výkonným i cenově přijatelným.

„Výkonnost lithia nedokáže nic překonat,“ uvedli autoři nové baterie v komentáři. „Ale je tak drahé a vzácné, že je potřeba, abychom vyvíjeli vysoce účinné a přitom levné baterie z prvků, jichž je v přírodě dostatečné množství.“

Cena materiálů tvoří přibližně čtvrtinu celkové ceny baterie, takže lithium se hodně nevyplácí. Vytěžení a zpracování přijde asi na 15 000 dolarů za tunu, u sodíku se cena pohybuje asi kolem 150 dolarů za tunu.

Jak to funguje

  • V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů; odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky.
  • V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje.
  • Obnovitelné zdroje se loni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 30 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.
  • Zdroj: ČTK

Sodíková elektroda se chemicky chová podobně jako jiné soli; sodík v baterii slouží jako katoda, tedy ta část, odkud elektrony proudí k anodě, která je v tomto případě vyrobená z fosforu. Podrobnosti najdete v celém znění studie.

Výzkum je teprve v začátcích, ukazuje však řadu pozitivních výsledků. Stanfordský tým věří, že jejich práce dokazuje, že baterie založené na sodíku by mohly v budoucnosti představovat cenově výhodnou alternativu k lithiu. „Náš design je již nyní velmi dobrý, ale věříme, že by se dal ještě optimalizovat,“ uvádějí.

Je samozřejmě možné, že se ukáže, že jde o slepou cestu, přinejmenším to však prokazuje, že svět hledá již nyní alternativy k látce, od níž si Česko slibuje miliardové zisky. 

2 minuty
Místo cínu by se na Cínovci mohlo těžit lithium
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 22 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...