Nízké poplatky za těžbu lithia připraví stát o miliardy korun. Upozornila na to ekologická organizace Greenpeace. Vládní nařízení z loňska podle ní stanovuje úhradu za těžbu z čistého kovu. Na světových trzích se však běžně obchoduje se sloučeninou uhličitanu lithného – tedy s již přepracovaným lithiem. Český báňský úřad ale za systémem úhrad stojí. Je podle něj spravedlivý.
Až do loňského roku platila vládní úprava z 90. let, podle které byla úhrada za těžbu ve výši deseti procent tržní ceny z prvního odbytového produktu, tedy z uhličitanu lithného. Jde o formu, ve které se jinak nestabilní lithium skladuje a obchoduje. Stát by v takovém případě získal za 21 let těžby 13,8 miliardy korun.
Změnu ale přineslo vládní nařízení z loňského roku, které stanovuje úhradu za těžbu z čistého kovu. Podle Greenpeace tak získá stát jen 0,66 procenta tržní ceny lithia.
Na Cínovci se plánuje vytěžit asi 38,8 milionu tun rudy. Při ceně 14 250 amerických dolarů za tunu uhličitanu by tak její cena měla být celkem 137,7 miliardy korun. Stát by ale získal pouze 0,9 miliardy. Podle mluvčího Českého báňského úřadu Bohuslava Machka ale nelze výši peněz, které stát za dobývání získá, přesně specifikovat.
Podle vedoucího energetické kampaně Greenpeace Jana Rovenského došlo ke změně nařízení vlády právě na návrh Českého báňského úřadu (ČBÚ). Předlohu pak na vládní stůl dalo ministerstvo průmyslu a obchodu za ministra Jana Mládka (ČSSD).
O poznámce pod přílohou dokumentu, která stanoví, že se úhrada za těžbu platí pouze za váhu čistého dobytého kovu, ale podle Rovenského ministr nejspíš sám nevěděl. Autory návrhu jsou dle Greenpeace ústřední báňský inspektor František Ševčík a tehdejší právník odboru hornictví ministerstva Kamil Dočkal.
Báňský úřad za úhradami stojí
ČBÚ ale považuje rozhodnutí o změně poplatků za správné. Podle Machka totiž nelze odhadnout, zda by za starší metodiky získal stát více nebo méně peněz, protože zkušenosti s těžbou lithia stát nemá. Stará metodika byla podle něj nespravedlivá k těžařským společnostem, protože rozptýlení lithia v hornině může být skoro nulové nebo v řádu procent.
„Jednoznačně jsme na základě svých předchozích zkušeností a na základě spravedlivosti stanovili sazbu na čistý kov. Tento systém je transparentnější, přesvědčivější, vymahatelnější a měřitelnější. Jednoznačně se stavíme za to, že budeme vybírat úhradu za vytěžený čistý kov bez ohledu na to, jaká je kovnatost,“ řekl Machek.
Memorandum o těžbě lithia podepsal před týdnem ministr Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou společností European Metals Holdings (EMH). Greenpeace upozorňuje, že ložisko EMH odebrat nepůjde. Vedlo by to k mezinárodní arbitráži, kterou by Česko s velkou pravděpodobností prohrálo. Podle zákona má totiž firma, která provedla na vlastní náklady průzkumné práce u ložiska, přednostní právo na dobývání.
Geologický průzkum je velmi nákladný. Česká společnost Geomet vlastněná EMH tvrdí, že už do prací na Cínovci investovala zhruba 350 milionů korun. Vstupní náklady na otvírku dolu mohou být až deset miliard.
Nejistá sázka na lithium
Ekonomická reportérka Seznam Zpráv Zuzana Kubátová navíc upozorňuje, že celý byznys kolem lithia bude záležet na tom, jak se dál bude vyvíjet jeho cena a jakou roli bude kov hrát v moderních technologiích.
„V této chvíli se zdá, že by to mohlo být velice perspektivní podnikání. Nevíme ale, jestli se nakonec neukáže, že obrovská sázka na elektromobilitu, která počítá s velikým rozvojem a s výrobou lithiových baterií, může být vlastně slepou uličkou. Možná se ukáže, že daleko větší perspektivu bude mít třeba vodíkový pohon,“ řekla v Událostech, komentářích.
Na začátku října dokonce oznámil tým expertů ze Stanfordovy univerzity, že přišel s potenciální náhradou lithia. Inženýři tam vyvinuli baterii, která místo lithia využívá sodík.
Podle Kubátové pak není vůbec jisté, zda se vyplatí lithium v Česku těžit. „Ta firma zatím ještě neví, jestli na tom ložisku vlastně bude komerčně těžit, to se rozhodne někdy za tři roky, jestli získá všechna potřebná povolení. A pak je potřeba si uvědomit, že potom poběží další povolovací řízení o výstavbu a způsob těžby vůbec, tedy investice do zpracovatelského závodu,“ uvedla Kubátová.
