Události: Lithium z Cínovce se bude zpracovávat v Česku
„Podpis memoranda je velmi důležitý z toho důvodu, že se společnost přihlásila k našemu záměru, a to prioritně zpracovávat vytěženou rudu na území České republiky, což je jeden z hlavních cílů ministerstva průmyslu a obchodu a nové surovinové politiky České republiky,“ uvedl Havlíček.
Australský investor by mohl s těžbou v Krušných horách začít v roce 2022. „Jsme připraveni pokračovat v jednání s českým státem a společně definovat možné synergie v oblastech těžby, zpracování a využití lithia, včetně možného zapojení českého státu jako kapitálového účastníka projektu,“ uvedl generální ředitel australské společnosti EMH Keith Coughlan.
Stovky pracovních míst a miliardy pro stát
EMH chce v lokalitě Cínovce těžit asi 21 let. Celé ložisko obsahuje asi 656 milionů tun rudy cinvaldit. EMH jí plánuje dobýt asi 37 milionů tun, tedy přibližně šest procent. Ročně by mělo jít o přibližně 21 tisíc tun čistého lithia. Takové množství stačí například pro výrobu akumulátorů do 420 tisíc elektromobilů.
Přímo kolem dolu by mělo vzniknout asi 1060 nových míst. 1656 dalších míst pak bude v navazujících odvětvích. Pokud se v Česku podaří vybudovat celý řetězec od těžby až po zpracování rudy, mohla by země díky tomu za 21 let získat až 700 miliard korun.
Náklady na otevření dolu až deset miliard
Lithium lze těžit hloubkově ve štolách nebo se dá získávat z odkališť, která zbyla po těžbě cínu. Než se s těžbou ale začne, musí dojít k náročnému byrokratickému i průzkumnému procesu.
Zatím je na tom nejlépe Cínovecká Deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Od loňského podzimu má všechna povolení k těžbě. Lithium chce získávat z odkališť.
Hlubinnou těžbu v lokalitě plánuje společnost Geomet, kterou vlastní právě australský EMH. Společnost je nyní ve fázi průzkumných vrtů. Hlubinný důl by vznikl na místě historického dolu na cín. Geologický průzkum je ale velmi nákladný. Geomet už do prací investovala zhruba 350 milionů korun. Vstupní náklady na otvírku dolu mohou být až deset miliard.
Společnost také navázala předběžnou spolupráci s firmou HE3DA, která v Horní Suché u Havířova začne v polovině října stavět továrnu na výrobu baterií mimo jiné pro elektromobily či energetické banky.
V Česku jsou asi tři procenta světových zásob
V Krušných horách jsou dvě třetiny zásob lithia na české straně, třetina na německé. V Německu se těžba také připravuje a vzhledem k jednodušším schvalovacím podmínkám začne zřejmě dříve než v Česku.
Cena lithia nyní neustále roste. Jen oproti loňskému roku stoupla zhruba o dvacet procent. Na cenu tlačí rostoucí poptávka, hlavně kvůli zvyšující se produkci lithiových baterií do elektromobilů.
Politické strany se přou, kdo má těžit
Rozsah a podmínky těžby na českém území by měly ještě upřesnit ministerstvo životního prostředí a Báňský úřad. Politické strany se ale přou, kdo a za jakých podmínek by měl mít na nerostné bohatství nárok. Komunisté a ANO nechtějí, aby lithium těžily zahraniční firmy.
„Považuji to za skandální… Zásoby se odhadují na 87 miliard dolarů,“ tvrdí předseda ANO Andrej Babiš. „Chystáme zákon, který podle ústavy stanoví, že tato zásadní surovina pro budoucnost bude smět být těžena a zpracovávána pouze podniky v rukou veřejného sektoru,“ uvedl šéf komunistů Vojtěch Filip. Stát by podle obou stran byl schopný získat z těžby víc peněz, než slibuje australská EMH.
Soukromých investorů se nebojí ani ODS a TOP 09. „Když budou na začátku jasně nastavené podmínky, že poté, co to vytěží, budou vracet peníze do ekologických opatření,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
„Mně v zásadě nevadí, bude-li to těžit privátní firma, ale trváme na tom, aby z toho opravdu měl něco nejen stát, ale i region,“ dodal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.