Nejnovější průzkumy potvrzují, že Česká republika má nejbohatší ložiska lithia z celé Evropské unie. Tento kov je považován za surovinu budoucnosti, používá se totiž při výrobě baterií pro nejmodernější technologie včetně elektromobilů. Kde se dřív těžil cín, je teď nově potenciál těžby bílého zlata - u nás konkrétně na Cínovci v Krušných horách. Jediným povolením k těžbě zatím disponuje soukromá firma, kterou ovládá investiční fond miliardáře Karla Janečka. Současnou situaci kolem suroviny mapoval David Havlík z Reportérů ČT.
Česko má obrovské zdroje suroviny budoucnosti. Lithium přilákalo i miliardáře Janečka
Na Cínovci v Krušných horách existují podle průzkumů dva zdroje lithia. První ložisko je hluboko pod povrchem. Za druhé jsou považovány haldy, které vznikly během těžby cínu.
Právě výsypka po někdejší těžbě cínu je sice oproti prvnímu ložisku menším zdrojem suroviny, je ale mnohem dostupnější. A právě tady získala možnost těžby firma v područí skupiny RSJ Karla Janečka. „V písku jsou obsaženy lithné slídy, které z něj budeme oddělovat,“ říká mediální zástupce skupiny RSJ Martin Frýdl.
Sám miliardář přiznává, že s investicí měl i trochu štěstí. „Cena lithia od doby, kdy se investice uskutečnila, výrazně stoupla,“ uvedl pro Reportéry ČT. Navíc považuje těžbu kovu z odkaliště za ekologicky přínosnou, protože se tím čistí odpad vzniklý při těžbě cínu.
Opuštěný důl na Cínovci
Firma Cínovecká deponie koupila odkaliště od státního podniku DIAMO po veřejné soutěži v roce 2008, tedy zhruba rok od výroby prvního chytrého telefonu, a význam lithia byl tehdy na vzestupu. Odkaliště získala Cínovecká deponie za 866 tisíc korun, což se dá označit za pozoruhodně nízkou cenu.
Do krušnohorského projektu později vstoupila právě Janečkova skupina. Janeček ale jasně podmiňuje všechny obchody svých fondů etickým hlediskem a také se za ně zaručuje.
Okolnosti prodeje odkaliště se odvíjejí od tehdejšího znaleckého posudku, který ho označil za nepotřebné pro stát. Státní podnik DIAMO uvádí, že obsah lithia byl před prodejem cínového odkaliště posouzen a těžba se jevila pro stát nerentabilní.
Děkan Fakulty životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem Martin Neruda ovšem soudí, že stát prodejem takového strategického ložiska z rukou státního podniku do rukou soukromých prostě zaspal dobu.
Stát má stále k dispozici největší ložisko v EU
Mediální zástupce skupiny RSJ Martin Frýdl odhaduje, že halda, na níž může jejich firma těžit, obsahuje zhruba 2300 tun čistého lithia. „Z něj se udělá uhličitan lithný a to je materiál, který se prodává na burzách. Má hodnotu kolem deseti tisíc dolarů za tunu, takže dejme tomu, že jde o nějaké nízké jednotky miliard, proti nimž musíte postavit samozřejmě náklady na těžbu, které už teď se pohybují v nějakých stovkách milionů jenom na přípravu těžby. A budou ještě mnohem vyšší,“ vypočítává mediální zástupce RSJ.
Karel Janeček
Stát ale pořád vlastní podzemní ložisko lithia. Celkem jde o 1,2 milionu tun, což z České republiky činí velmoc ohledně této strategické suroviny. „Světové zdroje jsou odhadovány na 42 milionů tun lithia. (…) A Česká republika má velice významný podíl, protože zhruba kolem tří procent je právě na území České republiky. Co se týče Evropské unie, tam už se pohybujeme někde okolo 45-50 procent celkových zdrojů lithia dosud zjištěných v Evropské unii,“ vypočítává vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby Jaromír Starý.
Zajistit lidstvu dostatek elektrické energie je jedním z velkých úkolů současnosti. Nejde pouze o to, jak energii vyrobit, ale hlavně o to, jak ji spolehlivě uchovat.
S chytrými telefony a tablety se zájem výrobců o baterie s velkou kapacitou a výdrží výrazně zvýšil. A nejdéle vydrží baterie právě z lithia. To přitom bylo dlouho jen vedlejším produktem těžby nerostů, které se z podzemí získavaly po staletí. V Krušných horách šlo zejména o cín, wolfram a další kovy.
Otázkou bude zpracování
Klíčovou otázkou se nyní zdá to, zda se bude lithium v Česku pouze těžit, nebo i zpracovávat. Podnikatel a komunální politik Martin Hausenblas (PRO!Ústí) poukazuje na to, že kov jen vytěžit a někam odvézt, z čehož by stát dostal pár procent, by znamenalo zmařenou příležitost.
A ministerstvo průmyslu a obchodu už plánuje možnosti zpracovávání lithia v Česku. „Pakliže by se tento projekt využívání českého lithia realizoval, je cílem ministerstva přispět k tomu, aby se podařilo lithium v České republice take zpracovávat pokud možno do co nejfinálnější podoby, ideálně až do podoby lithiových baterií, nebo dokonce elektromobilů,“ popisuje záměr ředitel odboru surovinové politiky Pavel Kavina.
obrázek
Podle Martina Frýdla počítá RSJ s přepravou vytěžené suroviny do podniku ke zpracování. Vzhledem k tomu, že taková továrna v České republice v současnosti neexistuje, nedokáže říct, zda to bude v budoucnu právě podnik český. „Jde o to, kdy a zda se najdou v České republice firmy, které takovou továrnu postaví a budou zpracování provádět,“ uzavírá Frýdl.