Patent, který by mohl ulevit životnímu prostředí. V Praze vzniká dům z „rebetonu“

Nahrávám video
Události: Stavba s použitím recyklovaného betonu
Zdroj: ČT24

V Praze roste dům za pomoci recyklovaného betonu. Materiál, který stavbaři použili poprvé, má podobné vlastnosti jako ten klasický. K jeho výrobě ale stačí suť obohacená takzvanou nanopříměsí a přírodní kámen není potřeba. Jde o český patent, který může ulevit životnímu prostředí.

Stavební suť končí po demolici domů na skládce a tvoří skoro polovinu veškerého odpadu v Česku. Nyní díky vynálezu tuzemských vědců ale může sloužit dál.

„Pokud se vhodným způsobem zdemoluje objekt a už při demolici se separuje suť, tak využitelnost je řádově sedmdesát, osmdesát procent,“ uvedl Bohuslav Slánský, vedoucí technologického rozvoje a inovací společnosti Skanska. 

Recyklované kamenivo se pak naveze do míchačky, přidá se nanomateriál, cement a takzvaný rebeton je hotový.

„Tuto technologii jsme vyzkoušeli před rokem na parkourovém hřišti a teď jsme se dostali k tomu, že už ji reálně používáme na funkční stavbě,“ uvedl projektový manažer společnosti Skanska reality Petr Dušta.

Možná pomoc přetíženým kamenolomům

„Rebeton“ se zatím používá jako podkladový beton. Poté, co ho stavaři důkladně prozkouší, začnou ho využívat i na základové desky a obvodové zdivo domů. Časem by mohl klasický beton nahradit až z deseti procent. Pomohl by tak přetíženým kamenolomům, jejichž zásoby se tenčí.

„Za posledních třicet let se neotevřel ani jeden nový lom. Lokality se postupně dotěžují,“ popsal člen představenstva Kámen Zbraslav Jiří Kohout. 

Beton je náročný nejen na přírodní kámen, ale i na cement, jehož výroba za sebou nechává výraznou uhlíkovou stopu. „Výrobci cementu jsou dneska považováni za takové největší hříšníky, co se týká CO2 stopy. Na jednu tunu výroby cementu se totiž vyprodukuje zhruba 0,8 tuny CO2,“  vysvětlil Slánský.

Budoucnost stavění se tak podle odborníků bez recyklovaných materiálů neobejde. Nejde přitom jen o beton, ale třeba i o vodu, která se dá v moderních domech používat opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 13 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...