V Praze roste dům za pomoci recyklovaného betonu. Materiál, který stavbaři použili poprvé, má podobné vlastnosti jako ten klasický. K jeho výrobě ale stačí suť obohacená takzvanou nanopříměsí a přírodní kámen není potřeba. Jde o český patent, který může ulevit životnímu prostředí.
Patent, který by mohl ulevit životnímu prostředí. V Praze vzniká dům z „rebetonu“
2 minuty
Události: Stavba s použitím recyklovaného betonu
Stavební suť končí po demolici domů na skládce a tvoří skoro polovinu veškerého odpadu v Česku. Nyní díky vynálezu tuzemských vědců ale může sloužit dál.
„Pokud se vhodným způsobem zdemoluje objekt a už při demolici se separuje suť, tak využitelnost je řádově sedmdesát, osmdesát procent,“ uvedl Bohuslav Slánský, vedoucí technologického rozvoje a inovací společnosti Skanska.
Recyklované kamenivo se pak naveze do míchačky, přidá se nanomateriál, cement a takzvaný rebeton je hotový.
„Tuto technologii jsme vyzkoušeli před rokem na parkourovém hřišti a teď jsme se dostali k tomu, že už ji reálně používáme na funkční stavbě,“ uvedl projektový manažer společnosti Skanska reality Petr Dušta.
Možná pomoc přetíženým kamenolomům
„Rebeton“ se zatím používá jako podkladový beton. Poté, co ho stavaři důkladně prozkouší, začnou ho využívat i na základové desky a obvodové zdivo domů. Časem by mohl klasický beton nahradit až z deseti procent. Pomohl by tak přetíženým kamenolomům, jejichž zásoby se tenčí.
„Za posledních třicet let se neotevřel ani jeden nový lom. Lokality se postupně dotěžují,“ popsal člen představenstva Kámen Zbraslav Jiří Kohout.
Beton je náročný nejen na přírodní kámen, ale i na cement, jehož výroba za sebou nechává výraznou uhlíkovou stopu. „Výrobci cementu jsou dneska považováni za takové největší hříšníky, co se týká CO2 stopy. Na jednu tunu výroby cementu se totiž vyprodukuje zhruba 0,8 tuny CO2,“ vysvětlil Slánský.
Budoucnost stavění se tak podle odborníků bez recyklovaných materiálů neobejde. Nejde přitom jen o beton, ale třeba i o vodu, která se dá v moderních domech používat opakovaně.