Patent, který by mohl ulevit životnímu prostředí. V Praze vzniká dům z „rebetonu“

Nahrávám video
Události: Stavba s použitím recyklovaného betonu
Zdroj: ČT24

V Praze roste dům za pomoci recyklovaného betonu. Materiál, který stavbaři použili poprvé, má podobné vlastnosti jako ten klasický. K jeho výrobě ale stačí suť obohacená takzvanou nanopříměsí a přírodní kámen není potřeba. Jde o český patent, který může ulevit životnímu prostředí.

Stavební suť končí po demolici domů na skládce a tvoří skoro polovinu veškerého odpadu v Česku. Nyní díky vynálezu tuzemských vědců ale může sloužit dál.

„Pokud se vhodným způsobem zdemoluje objekt a už při demolici se separuje suť, tak využitelnost je řádově sedmdesát, osmdesát procent,“ uvedl Bohuslav Slánský, vedoucí technologického rozvoje a inovací společnosti Skanska. 

Recyklované kamenivo se pak naveze do míchačky, přidá se nanomateriál, cement a takzvaný rebeton je hotový.

„Tuto technologii jsme vyzkoušeli před rokem na parkourovém hřišti a teď jsme se dostali k tomu, že už ji reálně používáme na funkční stavbě,“ uvedl projektový manažer společnosti Skanska reality Petr Dušta.

Možná pomoc přetíženým kamenolomům

„Rebeton“ se zatím používá jako podkladový beton. Poté, co ho stavaři důkladně prozkouší, začnou ho využívat i na základové desky a obvodové zdivo domů. Časem by mohl klasický beton nahradit až z deseti procent. Pomohl by tak přetíženým kamenolomům, jejichž zásoby se tenčí.

„Za posledních třicet let se neotevřel ani jeden nový lom. Lokality se postupně dotěžují,“ popsal člen představenstva Kámen Zbraslav Jiří Kohout. 

Beton je náročný nejen na přírodní kámen, ale i na cement, jehož výroba za sebou nechává výraznou uhlíkovou stopu. „Výrobci cementu jsou dneska považováni za takové největší hříšníky, co se týká CO2 stopy. Na jednu tunu výroby cementu se totiž vyprodukuje zhruba 0,8 tuny CO2,“  vysvětlil Slánský.

Budoucnost stavění se tak podle odborníků bez recyklovaných materiálů neobejde. Nejde přitom jen o beton, ale třeba i o vodu, která se dá v moderních domech používat opakovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...