Poslanci se v lednu začnou zabývat novou odpadovou legislativou, která by měla platit od roku 2021. Čtyři zákony regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Diskuse se dlouhodobě vede nad otázkou celoplošného zálohování PET lahví, se kterou návrh zákona nepočítá. Povinnost vykupovat zálohované PET lahve funguje třeba ve velkých obchodech v Německu.
Zálohování plastových lahví se výrobcům nevyplatí. A nový zákon ho neřeší
Události: Zálohování PET lahví (zdroj: ČT24)
V Česku zatím testují výkup plastových lahví jen ojedinělé projekty. Ani výrobci nápojů se na něj nechystají. Větší důraz by raději kladli na důkladnější recyklaci komunálních odpadů. Nově navržené odpadové zákony se zálohováním PET lahví nepočítají. Výrobcům nebo dovozcům ale nebrání, aby si takový systém vytvořili sami.
Nově v zálohovaných PET lahvích českého původu nabízí minerální vody jen obchod dovážející lidem potraviny domů Košík.cz. Jde zatím pouze o roční projekt. „Pro nás to systémově neznamená žádnou zásadní změnu. Už dneska vyzvedáváme u zákazníků vratné obaly skleněné, třeba od piva, takže je to jen rozšíření portfolia,“ říká generální ředitel firmy Tomáš Jeřábek.
Taková lahev putuje k zákazníkovi s vratnou přirážkou tři koruny. Pití v plastových obalech zákazníci nakupují pravidelně, jen u zmíněného prodejce na každou objednávku připadá v průměru 3,5 plastové lahve. Ve firmách a domácnostech jich tak ročně končily miliony. Aby se zálohovaná lahev mohla vrátit přímo dovozci zboží do ruky, nesmí být sešlápnutá a musí mít víčko. Z takto vrácených lahví pak vzniknou nové.
Podle výrobce vod Mattoni se ale takový systém zatím dlouhodobě nemůže vyplatit. „My i za ty lahve, které budou součástí tohoto systému, platíme poplatky autorizované obalové společnosti, protože nám legislativa jinou možnost nedává. Takže pokud bychom tohle chtěli rozšířit na celé portfolio, tak to nedává ekonomický smysl,“ konstatuje mluvčí Mattoni 1873 Andrea Brožová.
Poplatek za ukládání odpadu na skládky se zvýší
Vládou schválený návrh odpadového zákona se zaměřuje spíše na nakládání se směsným odpadem a recyklaci. Jedním z hlavních opatření, která má nová legislativa zavést, je zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky.
Zákon má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.
Schválená norma zavádí také motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.
V současnosti se do žlutých kontejnerů dostane 70 procent PET lahví, které jsou uvedeny na trh. Zbytek končí právě na skládkách, ve spalovnách nebo i ve volné přírodě. Ale ani část těch vytříděných se nevyužije například kvůli jejich znehodnocení.
Podle zastánců zálohování se tak ztrácí 24 tisíc tun materiálu ročně. Kritici záloh naopak tvrdí, že Češi třídí dobře a stačí vylepšit současný systém. Obecně obalových odpadů přibývá. Předloni jich vzniklo už skoro milion a 300 tisíc tun. Souvisí to s růstem ekonomiky i současnými trendy, jako jsou zásilkový obchod nebo rozvoz jídel. Nejvíc se využije papíru, což je skoro 90 procent, o něco méně pak skla a plastu.