Člověk za týden průměrně vypije a sní dva tisíce částeček umělé hmoty menších než jeden milimetr o celkové váze pěti gramů. To odpovídá hmotnosti kreditní karty. Tvrdí to studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle vědců 90 procent plastů pochází z vody, část ale člověk přijme i z piva, soli nebo korýšů. Ročně to tedy znamená přes 100 tisíc částeček.
Člověk zkonzumuje pět gramů plastů týdně, uvádí studie. Množství odpovídá snědení kreditní karty
Studii pro organizaci vypracovali vědci z univerzity v australském Newcastlu. Lidé podle nich za týden průměrně požijí 1769 částeček plastu z kohoutkové i balené vody, 182 z korýšů, 11 ze soli a 10 z piva.
Výsledné číslo se ale pro každého jedince může lišit v závislosti na regionu, ze kterého pochází. Studie například cituje z výzkumu, podle kterého je v Evropě ve vodě dvakrát méně plastových částic než ve Spojených státech nebo Indii.
Výsledky australské studie jsou vyšší než v nedávném výzkumu ze Spojených států – tam vědci dospěli přibližně k polovičnímu číslu, tedy asi padesáti tisícům částeček.
Neznámé riziko mikroplastů
Dlouhodobý dopad na zdraví člověka ještě není přesně znám. Podle britského serveru The Telegraph některé výzkumy prokázaly, že vysoké množství plastů v našem systému způsobuje lehké záněty dýchací soustavy. Některé druhy umělé hmoty obsahují přídavné látky a chemikálie, které mohou ovlivňovat reprodukční schopnosti nebo zvyšovat riziko rakoviny.
Plasty lidé nalezli už i na dně Mariánského příkopu nebo v arktickém ledu. Podle Marca Lambertiniho, generálního ředitele WWF, by tato studie měla sloužit jako varování pro světové vlády.
„Nejenže plasty zamořují naše řeky a moře a zabíjí vodní živočichy – jsou i v nás všech a jejich konzumaci se nemůžeme vyhnout. Pokud chceme tuto krizi zvládnout, je bezodkladně potřeba zasáhnout v globálním měřítku,“ uvedl Lambertini.
Mikroplasty ve vodě (zdroj: ČT24)