Babišův kabinet měl v úterý projednávat čtveřici zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Tento bod ale podle tiskového odboru přerušil, vláda by se k němu měla vrátit na konci listopadu. Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.
Vláda přerušila projednávání odpadových zákonů. Mají více motivovat k recyklaci
8 minut
Události: Nové zákony o odpadech
Zákony jsou navzájem tak provázané, že nelze jeden propustit dále a zbytek projednat příště. Proto vláda přerušila projednávání celého balíčku, vysvětlil na tiskové konferenci po jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle jeho slov si premiér Andrej Babiš (ANO) vyžádal další údaje, které se týkají zejména odpadových toků.
Poplatek za ukládání na skládky se má zvýšit
Jedním z hlavních opatření chystaných zákonů je motivace k třídění. Kromě toho, že obce v této oblasti dostanou volnější ruku, se má zvýšit poplatek za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky. „Zásadní ambicí těchto zákonů je, aby se odklonil větší objem odpadu ze skládek,“ doplnil Brabec. Kabinet se k projednávání těchto zákonů vrátí 25. listopadu.
Ze současných 500 korun se postupně má zvednout až na 1850 korun za tunu v roce 2030. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje vyšší recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu, které by v roce 2035 mělo dosáhnout pětašedesáti procent.
Norma také zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od pětatřiceti procent (v tomto roce) do 75 procent (v roce 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek platit nižší částky. Do roku 2025 by šlo o až 500 korun, do roku 2029 by šlo maximálně o 800 korun.
Málo ambiciózní, hodnotí plány vlády opozice
Recyklační slevu pro obce vítá například Hnutí Duha. Kritizuje ale odložení konce skládkování o šest let na rok 2030. To vadí i opozici, například Pirátům. „Česká republika je jedna z nejlepších v třídění v celé Evropě, a proto si myslím, že jsme skládkování měli omezit už mnohem dřív a posunout se někam dál,“ nechal se slyšet František Elfmark, člen sněmovního výboru pro životní prostředí.
Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) není současný cíl vlády dostatečně ambiciózní. „Obce se už začaly připravovat, což je jedině dobře a budeme rádi, když se ten cíl podaří splnit mnohem dřív, než je dnešní cíl vlády,“ prohlásila.
Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět právě obcím, které tím získají více času na zlepšení infrastruktury pro nakládání s komunálním odpadem. „Debata v parlamentu nepochybně bude velká v horizontu celého příštího roku,“ odhaduje možné překážky ministr životního prostředí.
S částí chystané legislativy nesouhlasí ani kraje, kterým se nelíbí, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale i Státní fond životního prostředí.
Nakládání s komunálním odpadem
PET lahve se podle zákona zálohovat nebudou
Na projednání nadále čeká také novela zákona o obalech, jež nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí ovšem všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit také jejich zpětný odběr. Zákon rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.
Další nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností má umožnit, aby příspěvek na recyklaci zastaralých či nepoužívaných elektrospotřebičů viděli zákazníci nově i na účtenkách. Teď je povinný u pneumatik. Obce budou rovněž nově moci požádat o zřízení dalších sběrných míst nebo nádob.
