Vláda schválila odpadové zákony, které mají mimo jiné motivovat k recyklaci. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by se v Česku také měly nejpozději od května 2021 přestat používat některé druhy jednorázových plastových výrobků, jako příbory či brčka. Kabinet rozhodl i o nárůstu minimální mzdy od příštího roku o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně. Ministři kývli také na zvýšení platů hasičů a policistů i odměn pro komunální politiky.
Do října příštího roku chce ministerstvo životního prostředí předložit vládě návrh zákona o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, a převést tak do českého práva evropskou směrnici. Po jednání vlády to oznámil ministr Brabec.
Předložení zákona o omezení dopadu plastů na životní prostředí resort zahrnul do plánu legislativních prací vlády na rok 2020.
Předpokládaný termín, kdy by mělo opatření vstoupit v platnost, je červenec 2021. Tehdy by se měly přestat prodávat jednorázové plastové příbory, talíře, úchyty k nafukovacím balónkům, polystyrenové obaly na potraviny a hrnky na nápoje určené k okamžité spotřebě a také další produkty z plastů, které mohou přispívat ke znečištění takzvanými mikroplasty.
Nové nakládání s odpady
Mezi hlavní opatření, která má nová odpadová legislativa zavést, patří zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moct své obyvatele více motivovat ke třídění. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.
Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.
Ekologové i opozice kritizují odložení konce skládkování o šest let – mimo jiné proto, že navrhované termíny jsou málo ambiciózní. Ministerstvo to odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Kraje pak nesouhlasí s tím, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí.
Povinné zálohy na PET lahve nejsou ve hře
Schválena byla také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr.
Zavedení vlastního systému je podle některých výrobců v praxi nemožné, možnost považují za komplikovanou a nedávající ekonomický ani environmentální smysl. Vyplývá to z právního rozboru pro výrobce nealkoholických nápojů Mattoni 1873.
Jednou z hlavních novinek dalšího nového zákona o výrobcích s ukončenou životností je zavedení principů takzvané ekomodulace. Umožnila by promítnout do poplatků za jednotlivé výrobky uváděné na trh jejich dopad na životní prostředí. Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům.
Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci. Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilu podle možnosti jeho využití. Nově má podle návrhu zákona odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.
Přijatá odpadová legislativa může podle kritiků znamenat vyšší náklady pro obce a firmy. Uvedli také, že schválený materiál v rozporu s evropskými předpisy navrhuje pokračovat ve skládkování kompostovatelných odpadů do roku 2030. Připomínky k novým odpadovým zákonům mají podnikatelská sdružení a také ekologové. Opozici vadí například odložení konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Odpadové zákony naopak podporuje Hospodářská komora ČR.
Platy hasičů a bezpečnostních sborů porostou
O patnáct set korun vzrostou od ledna platy hasičů, policistů a příslušníků ostatních bezpečnostních sborů. Pracovníkům, kteří vykonávají službu ve směnném provozu, platy vzrostou o 1650 korun. Navýšení je stejné jako u zaměstnanců ve veřejné správě a u vojáků. Výjimkou jsou učitelé, kterým se tarify zvednou o osm procent.
Vláda odsouhlasila také růst odměn komunálních politiků v příštím roce o 7,5 procenta. Ministerstvo vnitra odhaduje, že obce na odměny dají o půl miliardy korun více, kraje a Praha o 50 milionů.
Svazy zastupující obce a města žádaly desetiprocentní růst. Na zastupitele, a především starosty jsou podle nich kladeny výrazně vyšší nároky. Sdružení místních samospráv je přesvědčeno, že odměny zastupitelů by se měly přibližovat mzdám v manažerských pozicích v soukromém sektoru.
Ministři se vyslovili také pro přísnější podmínky pro získání českého občanství. Žadatel by nově měl prokázat například přestupkovou bezúhonnost, veškeré finanční prostředky, které slouží k zajištění jeho životních potřeb v Česku, ale i délku a průběh studia v českém jazyce.
Za relevantní má pak zákon považovat jen některé přestupky z bezpečnostního nebo celospolečenského hlediska. Má jít například o přestupky na úseku obrany nebo přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití. Sledovat má také pouze případné opakující se přestupky, ne jednorázové excesy.
