Nová toaleta pro kosmickou stanici je pohodlná a účinná. Po testech by měla letět i k Měsíci a Marsu

Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici dostanou letos na podzim novou toaletu. Má být pohodlnější a účinnější, zejména v oblasti hospodaření s odpadní vodou.

„Kam chodíte ve vesmíru na záchod?“ je vůbec nejčastější otázkou, kterou astronauti dostávají. Je logická, protože ty nejzákladnější lidské biologické procesy se mimo planetu stávají mnohem složitějšími, zejména kvůli gravitaci.

Americká kosmická agentura NASA teď vyvinula novou toaletu Universal Waste Management System (UWMS). Na Mezinárodní vesmírnou stanici bude dopravena během podzimu. Stejný typ toalety bude nainstalovaný i v lodi, která dopraví astronauty na desetidenní misi k Měsíci a zpět.

Co je na tomto zařízení tak nového a v čem se liší od starších vesmírných toalet? Klíčové je v jeho názvu slovo „univerzální“. Základní design jde totiž velice jednoduše integrovat do různých kosmických lodí a napojit na různé systémy podpory života.

Na platformách, jako je vesmírná stanice, kde astronauti žijí a pracují delší dobu, bude UWMS přivádět upravenou moč do regeneračního systému, který recykluje vodu pro další použití. U misí s kratší dobou trvání bude UWMS pracovat se systémem, kde se „odpad“ nijak nezpracovává, je pouze uložen pro pozdější likvidaci.

Záchod na ISS nabízí astronautům i soukromí. V jedné polovině bude starší toaleta, v druhé polovině nová
Zdroj: NASA

„Dnešní káva je i zítřejší káva“

Nová toaleta byla navržena i díky zpětné vazbě od astronautů ohledně pohodlí a snadného používání. Je také o 65 procent menší a o 40 procent lehčí než současná toaleta vesmírné stanice. Vylepšená integrace s dalšími složkami vodního systému na stanici pomůže při recyklaci většího množství moči, kterou po filtraci a recyklaci budou astronauti znovu pít.

„Recyklujeme na vesmírné stanici asi 90 procent všech tekutin na bázi vody, včetně moči a potu,“ vysvětlila astronautka NASA Jessica Meirová. „Snažíme se na palubě vesmírné stanice napodobit přirozený vodní cyklus, jaký známe ze Země –⁠ tedy aby se voda dostávala ze vzduchu zpět do oběhu. A pokud jde o naši moč na ISS, tak platí, že dnešní káva je i zítřejší káva,“ dodala astronautka.

Systém regenerativní podpory života na vesmírné stanici je zásadní pro levný provoz ISS nebo dalších stanic v budoucnosti. Čím účinnější recyklace, tím menší množství vody se musí doplňovat ze Země. Klíčové to bude zejména u misí na Mars a u plánované orbitální základny na oběžné dráze Měsíce.

První nové lunární mise budou kratší, takže u nich tyto složité systémy nebudou nutné. Mise na Mars ale budou trvat asi dva roky a astronauti během nich nebudou mít možnost doplnit zásoby vody. Cílem NASA je dosáhnout 98procentní míry recyklace –⁠ teprve pak bude možné letět s lidskou posádkou k Marsu. Vesmírná stanice je v současné době jediným dostupným místem, kde se dají takové systémy reálně testovat.

Jak fungují vesmírné toalety?

Protože není na oběžné dráze gravitace, využívají vesmírné toalety k odvádění moči a výkalů z těla proudění vzduchu. Ten posílá obě substance do správných kontejnerů. Novinkou UWMS je automatické spuštění proudění vzduchu při zvednutí víka toalety –⁠ to pomáhá při snižování zápachu.

Astronauti také celé roky volali po ergonomičtějším designu, díky němuž vyžaduje toaleta méně času na čištění a údržbu. Toho se s UWMS dočkali, zařízení je navíc tvořeno částmi odolnými proti korozi, což by mělo snížit frekvenci údržby.

Nová toaleta pro ISS
Zdroj: NASA

Posádka využívá speciálně tvarovaný trychtýř a hadici na močení a sedátko určené pro defekaci. Díky zpětné vazbě od astronautek lze obě zařízení používat současně. Sedátko sice může vypadat na pohled nepříjemně malé a dost špičaté, ale v mikrogravitaci je ideální. „Poskytuje ideální kontakt těla s toaletou, aby bylo zajištěno, že vše půjde tam, kam má,“ popisuje NASA.

UWMS má také speciální opěrky nohou a držadla pro ruce –⁠ má to zabránit tomu, aby se astronauti při vykonáváni potřeby vznášeli. Ukázalo se totiž, že doposud používané popruhy na stehnech jsou nepohodldné a nepříliš účinné.

„Padající hnězda“ nemusí být vždy meteorit

Autoři mysleli samozřejmě i na následnou hygienu. Toaletní papír, ubrousky a rukavice jsou likvidovány ve vodotěsných pytlích. Pevný odpad je v jednotlivých pytlích koncentrovaný ve vyjímatelné speciální fekální nádobě. Několik těchto kanystrů se vrací na Zemi k vyhodnocení, ale většina je naložena do nákladní lodi, která shoří při opětovném vstupu do zemské atmosféry.

Některé z romantických meteorů, které lidé pozorují v atmosféře, jsou ve skutečnosti těmito fekálními nádobami. V současné době se sice na ISS fekálie nezpracovávají pro regeneraci vody, ale NASA tuto schopnost studuje a ráda by ji v budoucnosti využila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 3 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 21 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...