Česko je podle Eurostatu v rámci EU zemí s třetím nejmenším množstvím komunálního odpadu na člověka. Zatímco dvě třetiny států ale produkci odpadu snižují, v tuzemsku je to rok od roku naopak a země zaostává i v jeho dalším zpracování. A to i přesto, že se v současnosti recykluje zhruba pětkrát víc materiálu než před deseti lety.
Česko versus EU: Odpadu vyprodukujeme méně, na skládkách ho ale pořád končí výrazně víc
Na skládkách končí skoro polovina tuzemského odpadu (zdroj: ČT24)
Běžná čtyřčlenná rodina v Česku ročně vygeneruje zhruba 1380 kg odpadu. V Evropské unii je to ještě o půl tuny víc. Jenže zatímco Evropa produkci odpadu na osobu snižuje, Češi ji mezi lety 2005 až 2017 zvýšili o pětinu.
„Je zřejmé, že doba blahobytu dopadá na to, kolik toho nakupujeme a kolik toho končí v odpadu,“ dodává ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. Relativní úspornost Čechů navíc v žebříčcích kazí právě způsob, jak se s odpadem nakládá.
Na skládkách v Česku ho končí bezmála polovina. Zhruba čtvrtinu odpadu Češi zrecyklují, 17 procent putuje do spaloven a sedm procent na kompost. V Evropské unii oproti tomu nejvíc odpadu zrecyklují a významnější je i podíl spaloven. Skládkování je ve státech EU až na třetím místě. Výrazně vyšší je i podíl kompostování.
„Máme velmi levné skládkování a často nemáme ekonomickou motivaci materiály dál využívat,“ vysvětluje tuzemské trendy Jonášová.
Nakládání s odpady v ČR a EU
Ekologové mají výhrady k novému zákonu
Podle evropských směrnic by se do roku 2035 měla recyklace komunálních odpadů navýšit na 65 procent z nynějších 38 procent a skládkování omezit na deset procent. Česko proto chystá nový zákon o odpadech, nyní je v připomínkovém řízení a podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) brzy zamíří do vlády.
Jenže si vysloužil kritiku ze strany ekologů, podle kterých nedostatečně podporuje recyklaci a navíc prodlužuje dobu skládkování z roku 2024 až do roku 2030. „Prodloužení doby skládkování o šest let zvýší množství skládkovaných odpadů o asi šest milionů tun oproti nynějším plánům,“ uvedli zástupci Hnutí Duha.
Podle poslankyně Dany Balcarové (Piráti) návrh také podporuje spalování odpadu. „Skrývá se pod pojmem energetické využití odpadů. Smysluplné by bylo nastavení cirkulární ekonomiky, což se z návrhu zákona vytrácí.“ Podle kritiků sice zákon podporuje vyšší třídění, jak vláda slíbila, ale ne skutečnou recyklaci. Chybí v něm totiž zvýšení využití výrobků z recyklátů, zdražení primárních surovin a zákon prý neřeší ani minimalizaci odpadu.
V dubnu byl ministru Brabcovi zaslán otevřený dopis od zástupců svazů, asociací zaměstnavatelů, obcí a měst, ve kterém zákon kritizovali kvůli komplikovanosti a nedostatečné podpoře recyklace.
Brabec nový zákon označuje za klíč k vyšší recyklaci
Podle Richarda Brabce je ale nový zákon naopak klíčem ke zvýšení recyklace a občany k třídění motivuje. Návrh například počítá se zvýšením poplatku za každou tunu uloženou na skládkách: místo dosavadních 500 korun na 1850 korun.
V připomínkovém řízení ale ministerstvo dostalo přes tři tisíce podnětů. „Připomínkové řízení nás nijak zvlášť nepřekvapilo, zákon jsme dlouho předjednávali hlavně s obcemi, které jsou pro nás klíčovým partnerem. Zákon brzy předložíme do vlády,“ uvedl Brabec koncem června.
Do konce letošního roku chce prý také ministerstvo nabídnout dotace z evropských fondů pro obce na vybavení odpadové infrastruktury, aby se mohly co nejrychleji přizpůsobit nové legislativě.