Ve třech stanicích římského metra se objevily automaty, v nichž mohou lidé směnit plastové lahve za jízdenku na veřejnou dopravu. Informoval o tom web The Local s odvoláním na římské úřady. Ty po testovacím roce rozhodnou, zda systém rozšíří, anebo od něj odstoupí.
Automaty se nachází ve stanicích Cipro (linka A), Piramide (linka B) a San Giovanni (linka C). Recyklováním jedné lahve pasažér získá body v hodnotě pět eurocentů (asi 1,3 koruny). To znamená, že chce-li získat lístek, musí do automatu vhodit třicet lahví. Body se lidem budou načítat prostřednictvím aplikace pro chytré telefony.
Projekt ve středu představila římská starostka Virgina Raggiová, podle níž je Řím prvním velkým evropským městem, kde se takový systém zavedl.
Ministr životního prostředí Sergio Costa poukázal na to, že „ideálním stavem by bylo užívat méně plastů na jedno použití a přiklonit se k lahvím, které lze použít znovu“. „Pokud je to ale nezbytné, napříště můžete v Římě směnit lahve za lístek,“ napsal na Facebooku.
Ihned po zavedení automatů se ovšem ozvaly výtky, že stroje nefungují. Na to provozovatel hromadné dopravy reagoval, že lahve je do nich třeba vkládat s víčkem a neporušeným polepem.
Německo zálohuje léta
V některých evropských zemích jsou PET lahve zálohované. Například v Německu tento systém funguje už roky a více než devadesát procent všech lahví se díky tomu recykluje, připomíná Deutsche Welle. Podobný systém i míru nového využití materiálu má i Norsko. Výrobci nápojů jsou tam vysoce zdaněni za výrobu lahví a následně dostávají peníze zpátky za ty, které byly vrácené.
Celkem k vratným poplatkům za plastovou lahev přistoupilo už více než třicet zemí. Spojené království to plánuje v roce 2023, některé obchodní řetězce však už s touto praxí začaly. Míra recyklace PET lahví v zemi dosahuje pouze o něco více než čtyřicet procent, píše The Guardian. Na tři čtvrtě milionu lahví denně končí v britských odpadkových koších.
V Česku tento systém prosazuje iniciativa Zálohujme. Ministerstvo životního prostředí si nechalo vypracovat studii, podle níž však zálohy nepovedou k zásadnímu zvýšení podílu recyklovaných plastů ani k úbytku pohozených lahví v přírodě.
Plastové obaly na jedno použití v posledních desetiletích zaplavily svět a stávají se stále větší částí odpadu v přírodě a v oceánech. Nejvíce jich do moře přiteče s vodou z asijských a afrických veletoků.
Tam se velmi pomalu, řádově stovky let, rozkládají a dostávají se do potravního řetězce i pitné vody. Podle studie vypracované pro ekologickou organizaci Světový fond na ochranu přírody sní a vypije každý člověk průměrně až pět gramů plastů denně.
