Zálohový systém nezaručí zvýšení sběru PET lahví na devadesát procent, ohrozí třídění ostatních druhů odpadů a nemotivuje spotřebitele, aby nepohazovali odpad v přírodě. Vyplývá to ze studie, kterou pro ministerstvo životního prostředí vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Resort tak reaguje na výzvu iniciativy Zálohujme, která je složená ze zástupců Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod a zálohový systém prosazuje.
„Ze 33 zemí světa se zálohovým systémem se pouze v šesti z nich dosahuje devadesátiprocentního sběru PET lahví, většina zemí toho nedosahuje. Výpočty iniciativy Zálohujme jsou chybné, míchají dohromady živnostenský a domovní odpad,“ uvedl jeden z autorů studie Aleš Rod z CETA.
Podle studie, jejíž výsledky představilo ministerstvo životního prostředí, by zavedením zálohového systému pokleslo třídění ostatního materiálu. V Německu podle analýzy kleslo třídění o jedenáct procent. „Zálohy by omezily třídění komunálního odpadu u tří procent spotřebitelů, což ve výsledku činí úbytek o 8200 tun ročně v třídění sběru. V případě německého scénáře by to bylo o 59 200 tun méně,“ řekl Rod.
Podle Karlovarských minerálních vod (KMV), které se na iniciativě Zálohujme podílejí, jsou zálohy úspěšné z padesáti procent. „Studie už neuvádí, že pět z deseti evropských zemí se zavedenými zálohami devadesáti procent sběru dosahuje. A na druhou stranu ze zemí, které zálohový systém nemají, této úrovně nedosahuje žádná,“ vyjádřila se ke studii PR manažerka KMV Andrea Brožová.
Podle výsledků studie zálohový systém neřeší problém pohozeného odpadu v přírodě, takzvaného litteringu. Autoři studie zhodnotili, že záloha tři koruny za PET lahev nezmění chování znečišťovatelů a ti budou v odhazování odpadu pokračovat. „Velkým problémem jsou černé skládky a další nezákonné nakládání s odpady a nelze očekávat, že toto by zálohový systém zlepšil,“ dodal Rod.
Systém by podle iniciativy Zálohujme byl financován mimo jiné z nevyplacených záloh. „To ale způsobí, že čím bude systém efektivnější, tím se dostane do větších finančních problémů. Pokud nevrácené zálohy budou činit deset procent, jak tvrdí iniciativa, budou příjmy při dosažení devadesátiprocentního sběru kolem 468 milionů korun. Při 92 procentech klesnou příjmy na 374 milionů. Pokud by se vysbíraly všechny PET lahve na trhu, tak příjmy klesnou na nulu,“ vysvětlil Rod.
Podle iniciativy Zálohujme by ale nevrácené zálohy pokryly provoz zálohového systému, například nákup automatů na zpětný odběr.
MŽP: Je nutné zahustit síť pro třídění odpadu
„Ročně vznikne v Česku 1,2 milionů obalů. Z nich je 250 tisíc plastových a z těch je jen 51 tisíc tun z PET. Systém tedy pokryje malou část odpadu,“ řekl ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí Jaromír Manhart. Podle resortu je nutné zahustit síť pro třídění odpadu a zavést principy odpovědnosti výrobce vzhledem k novým směrnicím omezujícím jednorázový plast.
Česko má podle ministerstva jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů a plastů v Evropské unii. Podle náměstka pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů ministerstva životního prostředí Vladislava Smrže bylo v roce 2018 z 51 200 tun PET lahví zpětně vybráno 81 procent.
