Koktejl enzymů rozkládá plasty rychle a ekologicky. Přináší naději na svět nezamořený odpadem

Vědci našli „koktejl“ enzymů, který je schopný odbourávat umělé hmoty šestkrát rychleji než doposud. Podle autorů objevu by se mohlo jednat o revoluci v ekologické likvidaci a recyklaci plastů.

Už před několika lety objev enzymu nazvaného PETase nadchnul vědce. Tehdy se ukázalo, že jeden druh bakterií se živí plasty, konkrétně polyethylentereftalátem známým pod zkratkou PET.

Bakterie to dokáží díky specializovanému enzymu, bílkovině, pomocí níž umělou hmotu rozkládají. Vědcům se podařilo tento proces popsat a enzym využít pro laboratorní experimenty, v nichž se povedlo plast pomocí syntetizovaného enzymu ničit.

Nyní stejný tým popsal druhý enzym jménem MHETase, který za stejným účelem tato bakterie využívá. A když ho smísili s enzymem PETase, vznikl „koktejl“, jenž dokáže plasty rozkládat extrémně rychle, až šestinásobnou rychlostí původního enzymu.

Oba enzymy rozkládají PET na jeho základní stavební kameny, což znamená, že se dá tento plast vlastně téměř dokonale recyklovat, aniž by unikal do životního prostředí.

Podle autorů studie je to nesmírně důležité, protože právě PET je nejpoužívanější umělou hmotou. Vyrábí se z něj plastové lahve, oblečení i koberce – a v přírodě mu trvá stovky let, než se přirozenou cestou rozloží. Enzym PETase tento přirozený proces urychlí ze staletí na pouhé dny.

Výhodou tohoto procesu je, že je nízkoenergetický – není potřeba nic pálit, ani zahřívat. Řada procesů, které se pro recyklaci zvažovaly, jsou energeticky náročné, a mají tedy vysokou uhlíkovou stopu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 16 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 21 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 22 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 22 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...