Koktejl enzymů rozkládá plasty rychle a ekologicky. Přináší naději na svět nezamořený odpadem

Vědci našli „koktejl“ enzymů, který je schopný odbourávat umělé hmoty šestkrát rychleji než doposud. Podle autorů objevu by se mohlo jednat o revoluci v ekologické likvidaci a recyklaci plastů.

Už před několika lety objev enzymu nazvaného PETase nadchnul vědce. Tehdy se ukázalo, že jeden druh bakterií se živí plasty, konkrétně polyethylentereftalátem známým pod zkratkou PET.

Bakterie to dokáží díky specializovanému enzymu, bílkovině, pomocí níž umělou hmotu rozkládají. Vědcům se podařilo tento proces popsat a enzym využít pro laboratorní experimenty, v nichž se povedlo plast pomocí syntetizovaného enzymu ničit.

Nyní stejný tým popsal druhý enzym jménem MHETase, který za stejným účelem tato bakterie využívá. A když ho smísili s enzymem PETase, vznikl „koktejl“, jenž dokáže plasty rozkládat extrémně rychle, až šestinásobnou rychlostí původního enzymu.

Oba enzymy rozkládají PET na jeho základní stavební kameny, což znamená, že se dá tento plast vlastně téměř dokonale recyklovat, aniž by unikal do životního prostředí.

Podle autorů studie je to nesmírně důležité, protože právě PET je nejpoužívanější umělou hmotou. Vyrábí se z něj plastové lahve, oblečení i koberce – a v přírodě mu trvá stovky let, než se přirozenou cestou rozloží. Enzym PETase tento přirozený proces urychlí ze staletí na pouhé dny.

Výhodou tohoto procesu je, že je nízkoenergetický – není potřeba nic pálit, ani zahřívat. Řada procesů, které se pro recyklaci zvažovaly, jsou energeticky náročné, a mají tedy vysokou uhlíkovou stopu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 1 hhodinou

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 2 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 18 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 20 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 22 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026
Načítání...