Skafandr inspirovaný Dunou filtruje moč. Může pomoci s dobýváním Měsíce

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Vědci z Cornellovy univerzity představili prototyp skafandru, který už základní funkci zvládá: sbírá a koncentruje astronautovu moč, čistí ji a může ji v podobě pitné vody v průběhu pouhých pěti minut vrátit astronautovi prostřednictvím trubičky přímo do úst. Protože jde výzkum rychle vpřed, věří autoři, že by mohl být jejich vynález nasazený v praxi ještě v tomto desetiletí.

Mechanismus měnící moč na vodu je založený na principu osmózy, při němž kapalina prochází přes membrány, v tomto případě takové, které fungují jako filtry. Systém je vybavený rovnou několika mechanismy, jež by měly zabránit tomu, aby se astronautovi dostala do úst nějak kontaminovaná, nečistá nebo nechutná tekutina.

Běžná praktika, jen vylepšená

Recyklace moči může připadat veřejnosti jako něco podivného a současně bizarního. Ale tato technologie se už roky běžně používá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde se všechny tělesné tekutiny recyklují od samotného počátku projektu.

Spodní prádlo s filtrem pro misi Artemis
Zdroj: Frontiers in Space Technology

Jenže zatím chyběl stejně spolehlivý systém, který by zajistil podobný „vodní komfort“ i pro astronauty na misích. NASA se ale v současné době připravuje na misi Artemis III, jejímž cílem je dostat na Měsíc lidskou posádku. A v další dekádě se pokusit o pilotovanou cestu k Marsu. Obě mise budou vyžadovat dokonalou schopnost recyklace prakticky všeho. Něco tak cenného, jako je voda, musí fungovat v uzavřeném okruhu, aby byly ztráty co nejmenší.

NASA si tedy v podstatě nemůže dovolit jakékoliv úniky potu a moči na potenciálně až několikahodinových výpravách na měsíčním povrchu. Dnes se tělesný odpad zachytává v zařízení MAG, což je ale v podstatě jen sofistikovaná plena pro dospělé. Plena, s níž jsou uživatelé navíc dost nespokojení a stěžují si nejen na nepohodlí, ale i na netěsnost.

Dnešní skafandry nabízejí svým uživatelům kolem litru pitné vody, což je ale nedostatečné pro plánované výstupy na povrch Měsíce, jež mohou trvat až deset hodin. To je druhý problém, který by „fremenské filtršaty“ mohly řešit.

Účinnost prototypu je zhruba 87 procent

Navrhovaný systém skafandru se skládá ze sběrného pohárku z tvarovaného silikonu, který se přizpůsobí genitáliím, přičemž jeho tvar a velikost se liší pro ženy a muže. V misi Artemis má totiž na Měsíc vyrazit poprvé i žena.

Kalíšek je umístěný ve spodním prádle vyrobeném z několika vrstev pružné tkaniny – je přitom napojen na vakuovou pumpu, která se aktivuje pomocí senzoru vlhkosti. Pumpa tedy začne automaticky odsávat, jakmile astronaut vypustí první kapičku moči. Ta je pak odvedena do filtračního systému, kde je recyklována na vodu, přičemž u prototypu je účinnost asi 87 procent.

Shromáždění a vyčištění půl litru moči trvá pouhých pět minut. Vědci navrhují, že v reálném provozu by se tato čistá voda obohatila o elektrolyty a minerály a astronaut by pak pil něco mezi energetickým nápojem a minerálkou.

Největší slabinou systému je zatím jeho hmotnost, váží asi osm kilogramů a je poměrně rozměrný. Naštěstí to na Měsíci s jeho nižší gravitací není takový problém jako na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 2 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 3 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 4 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 5 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 21 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...