Skafandr inspirovaný Dunou filtruje moč. Může pomoci s dobýváním Měsíce

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Vědci z Cornellovy univerzity představili prototyp skafandru, který už základní funkci zvládá: sbírá a koncentruje astronautovu moč, čistí ji a může ji v podobě pitné vody v průběhu pouhých pěti minut vrátit astronautovi prostřednictvím trubičky přímo do úst. Protože jde výzkum rychle vpřed, věří autoři, že by mohl být jejich vynález nasazený v praxi ještě v tomto desetiletí.

Mechanismus měnící moč na vodu je založený na principu osmózy, při němž kapalina prochází přes membrány, v tomto případě takové, které fungují jako filtry. Systém je vybavený rovnou několika mechanismy, jež by měly zabránit tomu, aby se astronautovi dostala do úst nějak kontaminovaná, nečistá nebo nechutná tekutina.

Běžná praktika, jen vylepšená

Recyklace moči může připadat veřejnosti jako něco podivného a současně bizarního. Ale tato technologie se už roky běžně používá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde se všechny tělesné tekutiny recyklují od samotného počátku projektu.

Spodní prádlo s filtrem pro misi Artemis
Zdroj: Frontiers in Space Technology

Jenže zatím chyběl stejně spolehlivý systém, který by zajistil podobný „vodní komfort“ i pro astronauty na misích. NASA se ale v současné době připravuje na misi Artemis III, jejímž cílem je dostat na Měsíc lidskou posádku. A v další dekádě se pokusit o pilotovanou cestu k Marsu. Obě mise budou vyžadovat dokonalou schopnost recyklace prakticky všeho. Něco tak cenného, jako je voda, musí fungovat v uzavřeném okruhu, aby byly ztráty co nejmenší.

NASA si tedy v podstatě nemůže dovolit jakékoliv úniky potu a moči na potenciálně až několikahodinových výpravách na měsíčním povrchu. Dnes se tělesný odpad zachytává v zařízení MAG, což je ale v podstatě jen sofistikovaná plena pro dospělé. Plena, s níž jsou uživatelé navíc dost nespokojení a stěžují si nejen na nepohodlí, ale i na netěsnost.

Dnešní skafandry nabízejí svým uživatelům kolem litru pitné vody, což je ale nedostatečné pro plánované výstupy na povrch Měsíce, jež mohou trvat až deset hodin. To je druhý problém, který by „fremenské filtršaty“ mohly řešit.

Účinnost prototypu je zhruba 87 procent

Navrhovaný systém skafandru se skládá ze sběrného pohárku z tvarovaného silikonu, který se přizpůsobí genitáliím, přičemž jeho tvar a velikost se liší pro ženy a muže. V misi Artemis má totiž na Měsíc vyrazit poprvé i žena.

Kalíšek je umístěný ve spodním prádle vyrobeném z několika vrstev pružné tkaniny – je přitom napojen na vakuovou pumpu, která se aktivuje pomocí senzoru vlhkosti. Pumpa tedy začne automaticky odsávat, jakmile astronaut vypustí první kapičku moči. Ta je pak odvedena do filtračního systému, kde je recyklována na vodu, přičemž u prototypu je účinnost asi 87 procent.

Shromáždění a vyčištění půl litru moči trvá pouhých pět minut. Vědci navrhují, že v reálném provozu by se tato čistá voda obohatila o elektrolyty a minerály a astronaut by pak pil něco mezi energetickým nápojem a minerálkou.

Největší slabinou systému je zatím jeho hmotnost, váží asi osm kilogramů a je poměrně rozměrný. Naštěstí to na Měsíci s jeho nižší gravitací není takový problém jako na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
před 2 hhodinami

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
před 2 hhodinami

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 5 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025

Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.
4. 6. 2025
Načítání...