Skafandr inspirovaný Dunou filtruje moč. Může pomoci s dobýváním Měsíce

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Vědci z Cornellovy univerzity představili prototyp skafandru, který už základní funkci zvládá: sbírá a koncentruje astronautovu moč, čistí ji a může ji v podobě pitné vody v průběhu pouhých pěti minut vrátit astronautovi prostřednictvím trubičky přímo do úst. Protože jde výzkum rychle vpřed, věří autoři, že by mohl být jejich vynález nasazený v praxi ještě v tomto desetiletí.

Mechanismus měnící moč na vodu je založený na principu osmózy, při němž kapalina prochází přes membrány, v tomto případě takové, které fungují jako filtry. Systém je vybavený rovnou několika mechanismy, jež by měly zabránit tomu, aby se astronautovi dostala do úst nějak kontaminovaná, nečistá nebo nechutná tekutina.

Běžná praktika, jen vylepšená

Recyklace moči může připadat veřejnosti jako něco podivného a současně bizarního. Ale tato technologie se už roky běžně používá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde se všechny tělesné tekutiny recyklují od samotného počátku projektu.

Spodní prádlo s filtrem pro misi Artemis
Zdroj: Frontiers in Space Technology

Jenže zatím chyběl stejně spolehlivý systém, který by zajistil podobný „vodní komfort“ i pro astronauty na misích. NASA se ale v současné době připravuje na misi Artemis III, jejímž cílem je dostat na Měsíc lidskou posádku. A v další dekádě se pokusit o pilotovanou cestu k Marsu. Obě mise budou vyžadovat dokonalou schopnost recyklace prakticky všeho. Něco tak cenného, jako je voda, musí fungovat v uzavřeném okruhu, aby byly ztráty co nejmenší.

NASA si tedy v podstatě nemůže dovolit jakékoliv úniky potu a moči na potenciálně až několikahodinových výpravách na měsíčním povrchu. Dnes se tělesný odpad zachytává v zařízení MAG, což je ale v podstatě jen sofistikovaná plena pro dospělé. Plena, s níž jsou uživatelé navíc dost nespokojení a stěžují si nejen na nepohodlí, ale i na netěsnost.

Dnešní skafandry nabízejí svým uživatelům kolem litru pitné vody, což je ale nedostatečné pro plánované výstupy na povrch Měsíce, jež mohou trvat až deset hodin. To je druhý problém, který by „fremenské filtršaty“ mohly řešit.

Účinnost prototypu je zhruba 87 procent

Navrhovaný systém skafandru se skládá ze sběrného pohárku z tvarovaného silikonu, který se přizpůsobí genitáliím, přičemž jeho tvar a velikost se liší pro ženy a muže. V misi Artemis má totiž na Měsíc vyrazit poprvé i žena.

Kalíšek je umístěný ve spodním prádle vyrobeném z několika vrstev pružné tkaniny – je přitom napojen na vakuovou pumpu, která se aktivuje pomocí senzoru vlhkosti. Pumpa tedy začne automaticky odsávat, jakmile astronaut vypustí první kapičku moči. Ta je pak odvedena do filtračního systému, kde je recyklována na vodu, přičemž u prototypu je účinnost asi 87 procent.

Shromáždění a vyčištění půl litru moči trvá pouhých pět minut. Vědci navrhují, že v reálném provozu by se tato čistá voda obohatila o elektrolyty a minerály a astronaut by pak pil něco mezi energetickým nápojem a minerálkou.

Největší slabinou systému je zatím jeho hmotnost, váží asi osm kilogramů a je poměrně rozměrný. Naštěstí to na Měsíci s jeho nižší gravitací není takový problém jako na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 19 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...