Skafandr inspirovaný Dunou filtruje moč. Může pomoci s dobýváním Měsíce

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Vědci z Cornellovy univerzity představili prototyp skafandru, který už základní funkci zvládá: sbírá a koncentruje astronautovu moč, čistí ji a může ji v podobě pitné vody v průběhu pouhých pěti minut vrátit astronautovi prostřednictvím trubičky přímo do úst. Protože jde výzkum rychle vpřed, věří autoři, že by mohl být jejich vynález nasazený v praxi ještě v tomto desetiletí.

Mechanismus měnící moč na vodu je založený na principu osmózy, při němž kapalina prochází přes membrány, v tomto případě takové, které fungují jako filtry. Systém je vybavený rovnou několika mechanismy, jež by měly zabránit tomu, aby se astronautovi dostala do úst nějak kontaminovaná, nečistá nebo nechutná tekutina.

Běžná praktika, jen vylepšená

Recyklace moči může připadat veřejnosti jako něco podivného a současně bizarního. Ale tato technologie se už roky běžně používá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde se všechny tělesné tekutiny recyklují od samotného počátku projektu.

Spodní prádlo s filtrem pro misi Artemis
Zdroj: Frontiers in Space Technology

Jenže zatím chyběl stejně spolehlivý systém, který by zajistil podobný „vodní komfort“ i pro astronauty na misích. NASA se ale v současné době připravuje na misi Artemis III, jejímž cílem je dostat na Měsíc lidskou posádku. A v další dekádě se pokusit o pilotovanou cestu k Marsu. Obě mise budou vyžadovat dokonalou schopnost recyklace prakticky všeho. Něco tak cenného, jako je voda, musí fungovat v uzavřeném okruhu, aby byly ztráty co nejmenší.

NASA si tedy v podstatě nemůže dovolit jakékoliv úniky potu a moči na potenciálně až několikahodinových výpravách na měsíčním povrchu. Dnes se tělesný odpad zachytává v zařízení MAG, což je ale v podstatě jen sofistikovaná plena pro dospělé. Plena, s níž jsou uživatelé navíc dost nespokojení a stěžují si nejen na nepohodlí, ale i na netěsnost.

Dnešní skafandry nabízejí svým uživatelům kolem litru pitné vody, což je ale nedostatečné pro plánované výstupy na povrch Měsíce, jež mohou trvat až deset hodin. To je druhý problém, který by „fremenské filtršaty“ mohly řešit.

Účinnost prototypu je zhruba 87 procent

Navrhovaný systém skafandru se skládá ze sběrného pohárku z tvarovaného silikonu, který se přizpůsobí genitáliím, přičemž jeho tvar a velikost se liší pro ženy a muže. V misi Artemis má totiž na Měsíc vyrazit poprvé i žena.

Kalíšek je umístěný ve spodním prádle vyrobeném z několika vrstev pružné tkaniny – je přitom napojen na vakuovou pumpu, která se aktivuje pomocí senzoru vlhkosti. Pumpa tedy začne automaticky odsávat, jakmile astronaut vypustí první kapičku moči. Ta je pak odvedena do filtračního systému, kde je recyklována na vodu, přičemž u prototypu je účinnost asi 87 procent.

Shromáždění a vyčištění půl litru moči trvá pouhých pět minut. Vědci navrhují, že v reálném provozu by se tato čistá voda obohatila o elektrolyty a minerály a astronaut by pak pil něco mezi energetickým nápojem a minerálkou.

Největší slabinou systému je zatím jeho hmotnost, váží asi osm kilogramů a je poměrně rozměrný. Naštěstí to na Měsíci s jeho nižší gravitací není takový problém jako na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...