V několika prodejnách řetězce zkoušejí, jak by fungovalo zálohování plechovek a PET lahví a nezaznamenávají problémy. Pro menší obchody s potravinami, kterých je přes jedenáct tisíc, bude však zálohování patrně znamenat další administrativu a náklady.
Řetězce testují zálohování PET lahví, vesnické obchody mají obavy
7 minut
Události: Zálohy na PET lahve
Dva řetězce, celkem šestnáct prodejen a už dva roky, kdy zpětný odběr PET lahví a plechovek zkoušejí.
„Ukazuje se, že zákazníci mají s těmito systémy zkušenost ze zahraničí, takže jsme nezaznamenali větší komplikaci, která by nás zaskočila nebo jsme na ni nebyli připraveni,“ tvrdí vedoucí pilotního projektu z Kauflandu Filip Šlampa. Tady jich lidé vložili do automatů už 635 tisíc.
„Za dobu trvání projektu naši zákazníci vrátili již 820 tisíc obalů, plechovek nebo PET lahví,“ říká mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková. Zkoušky nejsou ještě zálohování. Zákazníci dostávají kupon na další nákup. „Kdyby byl zákon implementován, tak potřebujeme nejméně rok a půl, abychom naše prodejny dokázali lahvomaty vybavit,“ dodává mluvčí Lidlu.
Mírná deformace nevadí
Obchodní řetězce, které pilotní systém zálohování v Česku zkouší, tvrdí, že skoro dvě pětiny jejich zákazníků vrací lahve jednou za týden, třináct procent dokonce častěji.
Sedmdesát procent z těch, kteří si zvykli PET lahve vracet, nemá podle řetězců problém se skladováním nesešlápnutých obalů. Většina je uchovává v domácnosti, třeba v komoře nebo na balkoně. Necelá třetina v nebytových prostorech, jako je sklep nebo garáž.
Na zdejší trh se dostane ročně ke dvěma miliardám PET lahví. Plechovek přes osm set milionů a přibývá jich. Se žlutými kontejnery je to pořád stejné. Ideální je PET lahev zmačkat nebo sešlápnout, tak aby se jich tam vešlo co nejvíc a popeláři nepřeváželi vzduch.
Pro vrácení v obchodě podle ministerstva mírná deformace, která vznikne třeba spotřebováním, nevadí, ale sešlapávat by se lahev neměla, protože kód na etiketě musí zůstat čitelný.
Zálohuje se i jinde
Ministerstvo životního prostředí chce zavést systém plošně. Nejpozději od ledna 2027. Zálohu stanovilo na čtyři koruny a obaly má být možné vrátit na jedenácti tisíci místech, detaily ještě doladí. Zákon už v říjnu podpořila vláda, teď jsou na řadě poslanci. Ve sněmovně je ministr připravený jednat ještě o parametrech systému.
„Jde o velikost prodejen na povinné zálohování, samozřejmě všechny menší se můžou zapojit dobrovolně,“ sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že se bude řešit stanovení zálohy či termín spuštění.
Podle ministra je zákon potřeba schválit letos. „Pokud bychom začali později, už budeme v nařízení Evropské unie, které je tvrdší, není tak výhodné a nedává kompenzace obcím,“ tvrdí Hladík.
Zálohuje také Slovensko. Podle průzkumů tam vrací obaly do obchodů 95 procent lidí. I s vědomím, že mají být neporušené. Zálohovat mohou lidé na Slovensku od roku 2022. Za tu dobu takto odevzdali přes tři miliardy jednorázových obalů. Za každou PET lahev nebo plechovku dostanou v přepočtu necelé čtyři koruny.
Kromě už zmíněného Slovenska zálohuje PET lahve a plechovky dalších šestnáct evropských zemí. Naposledy spustilo systém začátkem roku Rakousko, na podzim se přidá také Polsko.
Nový existenční problém?
Pro menší obchody s potravinami, kterých je přes jedenáct tisíc, bude zálohování znamenat další administrativu a náklady. Mnohde také začínají řešit, jak oddělí uskladněné potraviny od odpadu. Například v Kališti na Vysočině vidí starosta jako hlavní problém obsluhu. Všechno by musela zvládnout jedna prodavačka.
„Když to někdo najde a bude to plné bláta, tak netuším, jestli to bude moci přijímat paní prodavačka, která tady krájí salámy,“ sděluje starosta Kaliště František Szczyrba (nestr.). Na automat zatím peníze nemají, a tak už raději počítá s tím, že bude muset ve volných chvílích dělat kurýra.
„Budu to od lidí vykupovat, paní prodavačka jim vyplatí zálohu, já to budu sbírat do většího pytle a vozit do většího supermarketu, kde to vrátím,“ plánuje. Nezávisle na sobě zvažují zatím stejný systém vracení i v rodinném obchodě ve Větrném Jeníkově. Důvodem je nedostatek místa.
„Prostory jsou malé, snažíme se vyhovět zákazníkům a máme pro každého nějaký jiný sortiment. Ale už se sem skoro nevejdeme,“ říká spolumajitel obchodu ve Větrném Jeníkově Jiří Vácha. Na sto metrech čtverečních našel Vácha jediné místo pro případný automat u vstupu. I tam by ale překážel.
Nový systém vracení PET lahví může být pro malé obchody existenční problém. „Nelze vyloučit, že může dojít k uzavření některých malých vesnických prodejen, neboť prodejna nebude schopna podmínky splnit,“ varuje člen představenstva Asociace českého tradičního obchodu Jiří Štorch.
