Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, schválila na čtvrtečním zasedání vláda, informoval na večerní tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou zálohou, její přesnou výši ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostanou k projednání parlamentní komory.
Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě. Návrh rovněž zahrnuje povinnosti týkající se reklamních letáků. Chce zavést recyklační poplatek pro jejich výrobce a omezit plošnou distribuci těm, kteří o reklamní letáky zájem nemají.
Ministerstvo podle důvodové zprávy navrhuje, aby předpis obecně nabyl účinnosti 1. ledna 2025, zálohový systém by se ale měl spustit o rok později. Unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně devadesát procent hmotnosti plastových nápojových lahví. Česko se pohybuje pod touto hranicí.
Obchodníci budou podle tiskové zprávy ministerstva životního prostředí (MŽP) vybírat lahve a plechovky povinně v prodejnách nad padesát metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích, dohromady to je přes jedenáct tisíc míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. V obcích nad tři sta obyvatel, kde nebude ani povinné, ani dobrovolné místo odběru, ho zřídí provozovatel systému.
Systém bude fungovat tak, že zákazníci v prodejnách zaplatí za nápoje v PET lahvích nebo plechovkách vyšší cenu, přičemž obchodníci jim připočtou vratnou zálohu, která bude činit nejméně čtyři koruny. „Do budoucna si ji může operátor zvýšit. Je to proto, že její výše motivuje k vracení. Příliš nízká záloha takto nemotivuje, příliš vysoká naopak odrazuje od nákupu,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP David Surý.
Zálohy mají platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu od jednoho decilitru po tři litry a alkoholické nápoje do patnácti procent alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 až jeden litr a nápoje s obsahem do patnácti procent alkoholu v plechovkách. Výjimkou jsou mléko a mléčné výrobky, oleje a octy, jejichž obaly se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů MŽP mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek. Obaly budou označené písmenem Z.
Po vrácení dostanou zákazníci zálohu zpátky. Důležité je, že obaly není potřeba vymývat a je možné je i mírně stlačit, musí být ale patrný původní tvar a nesmí chybět etiketa s kódem. „V momentě, kdy skener přečte EAN (čárový) kód, je to OK,“ vysvětlil Surý s tím, že podmínkou vrácení zálohy je právě přítomnost čitelného kódu. Později v Devadesátce ČT24 vysvětlil, že automat také musí rozeznat tvar lahve. „Pokud pozná, že se jedná o PET lahev a přečte čárový kód, tak vyhodnotí, že lahev je zálohová. (...) Bez čárového kódu, zásadně poškozená, se záloha nevrátí,“ podotkl.
Zmínil, že v současnosti třídí 75 procent obyvatel. „Bez ekonomického nástroje, což záloha je, nelze přinutit 25 procent obyvatel k tomu, aby třídili,“ uvedl. Všechno podle něj platí původce odpadu, což je v tomto případě nápojový průmysl. „Už nyní odpadáři získávají prostředky od nápojového průmyslu tak, aby se zaplatil celý řetězec,“ dodal.
Obavy ohledně ekonomických dopadů na podnikatele a obce
Podle údajů resortu se každý rok na trh dostává zhruba 1,8 miliardy kusů PET lahví a 0,8 miliardy plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. U plechovek je situace horší, tři ze čtyř plechovek nejsou tříděny správně, uvedl úřad.
Ministerstvo míní, že zálohový systém výrazně zvýší kvalitu recyklace a pomůže zlepšit využití takto recyklovaných materiálů. Díky tomu bude možné je opětovně použít, a tím předejít takzvanému downcyclingu, kdy se postupně snižuje kvalita materiálu. Zákon je podle ministerstva navržen tak, aby nenarušil současný systém třídění odpadu, ale spíše jej doplnil a inovoval.
Novela vyvolala diskusi mezi zainteresovanými stranami – od ministerstev po podnikatelské svazy a zástupce krajů. V meziresortním připomínkovém řízení bylo přes sedm set připomínek. Například ministerstvo průmyslu a několik krajů vyjádřily obavy o ekonomické dopady na podnikatele a obce. Kritici argumentují tím, že zavedení povinného zálohového systému zvýší náklady a bude komplikovat stávající systém třídění odpadu. Při čtvrtečním zasedání vlády se podle Hladíka dvanáct jejích členů vyslovilo pro, dva se zdrželi. Jedním z nich byl nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Kritika zastupitelů měst i obcí
Někteří představitelé měst či krajů ale zpochybňují, že zálohování očekávaný efekt přinese. „Ty lahve nebudou recyklované ve smyslu, že by se vymyly a znovu naplnily,“ je přesvědčený primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Zároveň se bojí, že kvůli vyčlenění PET lahví z nynějšího systému třídění se obcím odpadové hospodářství prodraží. „V Liberci už dvě desítky let učíme občany plasty třídit do žlutých popelnic, stojí nás to desítky milionů. A právě PETky nám snižovaly náklady, protože se prodávaly jako surovina. A co se stane teď? Nám zůstanou náklady, ale ten výnos půjde nápojovým společnostem,“ dodal Zámečník.
Místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal (nestr.) v Devadesátce ČT24 uvedl, že posledních dvacet let se ve spolupráci s občany a s firmami na odpadové hospodářství snažili vytvořit jednoduchý, srozumitelný a komplexní systém na třídění odpadů. „Výsledky v rámci celoevropského měřítka ukazují, že je systém funkční. (...) Nemáme tedy pocit, že bychom na něm chtěli něco zásadního měnit, což zálohování je,“ podotkl. Systém zálohování podle něj nebude otevřen neustále, na rozdíl od kontejnerů. Dodal, že někteří lidé také zálohování nebudou chtít využívat, protože pro ně bude dostupnější dojít ke kontejneru a vyhazovat další plastové odpady a při této příležitosti PET lahve vyhodí také.
Plzeňský hejtman Rudolf Špoták (Piráti) by sice zálohový systém na PET lahve a plechovky uvítal, ale i on má z některých částí novely obavy. „Je to krok správným směrem, protože ve vyspělých evropských zemích je to běžné a normální a museli jsme k tomu jednoho dne přistoupit,“ přiznal. Bylo by však podle něj lepší zavést zálohování ve vlnách – nejprve plechovky, potom PET lahve. Nevěří slibům vlády, že se zavádění systému nepromítne do spotřebitelských cen. „Musí se nakoupit automaty na sběr obalů a zaplatit transport. Bude to primárně otázka na obchodní řetězce, jak se k tomu postaví,“ řekl.
Výkonný ředitel Asociace odpadového hospodářství Petr Havelka v Devadesátce zmínil, že v současné době se sváží všechny odpady v jednom systému, což připodobnil k taxi. „To, co navrhuje novela, je nový a extrémně drahý systém,“ podotkl s tím, že stávající systém je mnohem ekologičtější. „Vozí se komodita PET lahví a plechovek samostatně. Dohromady je obou komodit (PET lahví a plechovek) šedesát tisíc tun. My tu máme systém na šest milionů tun komunálních odpadů. Pro příklad linka v Ostravě, která umí vytřídit ze směsného komunálního odpadu prakticky cokoliv, stála 280 milionů korun. Jsme řádově jinde. Kdyby se peníze na zálohování použily na vybavení třídících linek po celé republice, tak máme splněné cíle,“ podotkl.
Podle manažerky vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování Kristýny Havligerové je ale systém záloh jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. „Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji, až o 95 procent snížíme spotřebu energie a o osmdesát procent uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost. A jak ukazuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst,“ nastínila.
Prodloužení stavu nebezpečí
Vláda ve čtvrtek rovněž prodloužila stav nebezpečí, vyhlášený v souvislosti s povodněmi, v obcích Moravskoslezského kraje do 13. listopadu a Olomouckého do 12. listopadu. V případě potřeby je vláda dle Hladíka připravena stav nebezpečí prodloužit znovu. V Moravskoslezském kraji se má stav nebezpečí podle žádosti kraje týkat obcí s rozšířenou působností Bohumín, Bruntál, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Kravaře, Krnov, Opava a Ostrava. V Olomouckém kraji se má týkat Jeseníku a Šumperka.
Při vyhlášeném stavu nebezpečí lze v postižených oblastech snadněji organizovat pomoc vojáků i hasičů, bez které se samosprávy i místní lidé ani tři týdny po záplavách stále neobjedou. Při obnově poškozené infrastruktury pak není třeba složitě žádat o stavební povolení, což distribučním firmám výrazně usnadňuje opravu poničených rozvodů elektřiny, plynu a vody.
Zasedání bylo posledním pro ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty), který v pátek končí v souvislosti s odchodem Pirátů do opozice. Kabinet neplánuje jeho funkci dál obsazovat, agenda přejde na ministra spravedlnosti.
