Ministr zahraničí Jan Lipavský zůstává členem vlády i po odchodu Pirátů z kabinetu, oznámil po úterní schůzce premiér Petr Fiala (ODS). Za důležitou považuje mimo jiné kontinuitu ve vedení české diplomacie. Předsedové zbývajících tří koaličních stran, tedy STAN, KDU-ČSL a TOP 09, podpořili to, aby Lipavský zůstal ministrem jako nestraník, uvedl Fiala. Lipavský v úterý požádal o ukončení členství v pirátské straně. Poslanecký klub Pirátů také v úterý potvrdil odchod strany do opozice. Demisi podal ministr pro legislativu Michal Šalomoun, ve vládě skončí 11. října.
Lipavský bude pokračovat jako ministr zahraničí
Fiala o rozhodnutí informoval i prezidenta Petra Pavla, který podle premiéra také považuje kontinuitu ve vedení ministerstva zahraničních věcí za správnou.
Lipavský potvrdil, že se sešel s Fialou, aby mu předal demisi. Váží si ale možnosti pokračovat, důležitá je pro něj podpora šéfů všech stran. „Je klíčové, že se mi dostalo podpory čtyř předsedů koaličních stran. (...) Budu pokračovat v této práci a budu hájit dál zájmy českých občanů ve světě,“ uvedl Lipavský. Dodal, že to, jakou zahraniční politiku dělá vláda, není pouze zásluha jeho resortu, ale i premiéra Fialy, který podle něj během českého předsednictví a nejen něj ukázal, „jakou roli Česko dokáže hrát“.
Lipavský, který byl členem Pirátů od podzimu 2015, v úterý dopoledne uvedl, že respektuje výsledky hlasování členské základny o konci strany ve vládě. S jejím odchodem do opozice se ale neztotožňuje a v některých ohledech se s ní názorově rozchází. „Stejně tak se neztotožňuji s řadou věcí, které zazněly minulý týden na tiskové konferenci ve sněmovně. Proto přistupuji k tomuto kroku,“ dodal.
Studio ČT24: Jan Lipavský zůstává ministrem zahraničí (zdroj: ČT24)
Končící předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí Lipavského odejít od Pirátů respektuje, stejně jako jeho dosavadní práci, řekl na tiskové konferenci před jednáním sněmovny a ještě před tím, než Fiala oznámil rozhodnutí Lipavského zůstat v resortu. „Jsem rád, že měl možnost už jako poslanec za Piráty i následně jako ministr za Piráty prostor skutečně profesně vyrůst a rozvinout svůj potenciál,“ uvedl. Zda Lipavský setrvá ve vládě na poslední rok do sněmovních voleb, je podle Bartoše čistě jeho rozhodnutí.
Pirátská místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová řekla, že Lipavský vyrostl v předchozím volebním období v opozici. Piráti tak podle ní dali Česku skvělého ministra zahraničních věcí. Odchod ze strany považuje za jeho osobní věc. „Svou nespokojenost se stranou dlouhodobě avizoval. Osobně mám z toho rozhodnutí smíšené pocity, ale je to jeho cesta a jeho volba,“ uvedla.
Poté, co Fiala oznámil návrh na odvolání pirátského šéfa Ivana Bartoše z vlády kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení, například poslankyně Olga Richterová řekla, že slabý premiér podlehl kmotrům. Podle šéfa poslanců Jakuba Michálka tlačila premiéra k tomuto kroku část občanských demokratů, a to i slovy o jeho konci.
„Děkuji Pirátům za všechny příležitosti, které jsem díky nim získal. Děkuji také za celou řadu osobních přátelství a nezapomenutelných zážitků. Vždy jsem si vážil otevřené vnitrostranické diskuse, do které jsem rád vstupoval, promítal do ní své představy o fungování středové a liberální strany, a to včetně snahy o zásadní reformu vnitřního fungování,“ dodal Lipavský směrem k členům strany.
Není to překvapení, míní o pokračování Lipavského analytik
Setrvání Lipavského ve vládě podle politického analytika Lukáše Jelínka není žádné velké překvapení. „Podle mě chtěl dát Fiala ještě jednou ‚ťafku‘ Pirátům. Zatímco Ivan Bartoš byl vyhozen z vlády, Lipavského se slovy pochvaly na postu ministra premiér nechal,“ míní Jelínek.
Fialův krok vidí i jako určité gesto voličům, že „mladý, poměrně populární ministr zahraničí zůstává na svém místě“. „Ale prakticky to žádný velký význam nemá, nic moc by se nezměnilo, ani kdyby post místo Lipavského převzala například Eva Decroix z ODS nebo Martin Dvořák ze STAN,“ myslí si.
„Zahraniční politika nyní stojí v první řadě na premiérovi, který má velmi vlivného poradce Tomáše Pojara. Vlivnou roli také hraje poradce Petr Kolář. Věřím, že zahraniční politika se dělá na jiné adrese, než v Černínském paláci,“ poznamenal Jelínek.
Politický analytik Lukáš Jelínek o změnách ve vládě (zdroj: ČT24)
Piráti: Budeme konstruktivní opozicí
Piráti v úterý také oznámili odchod do opozice. Budou podporovat vládní návrhy, které prosadili do programového prohlášení vlády, nebo je budou považovat za dobré. Strana představila heslo Lepší opozice. Na tiskové konferenci zmiňovali jako své priority témata spojená s dostupným bydlením či mladými rodinami. Podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové chtějí Piráti například prosazovat, aby rodičovský příspěvek rostl stejným způsobem a tempem jako důchody.
Richterová také na dotaz, zda skončí ve vedení sněmovny, řekla, že místopředsedkyní komory je na základě nominace Pirátů a Starostů a svou práci bude odvádět v jakékoliv pozici. „Chtějí-li mě odvolat, bude to rozhodnutí vládní koalice,“ dodala.
Brífink poslaneckého klubu Pirátů (zdroj: ČT24)
Zástupci vládních stran Richterovou nechtějí vyzývat k odchodu z pozice. Místopředseda STAN Jan Lacina zastává názor, že by v roli místopředsedkyně měla pokračovat. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ale v pondělí řekla, že by ji vzhledem k vyjádření Richterové překvapovalo, kdyby ona sama chtěla v pozici zůstat.
Šéf lidoveckých poslanců Aleš Dufek řekl, že KDU-ČSL nebude stranou, která by odvolání Richterové navrhovala. Aktuálně podle něj není prostor řešit podobné personální otázky. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob chce vyčkávat, jak se zachovají Richterová a STAN. „Po volbách byla pozice vyjednávána v rámci koalice Pirátů a STAN, uvidíme, jak se dál zachovají, poté budeme jednat,“ uvedl.
O personálních a praktických věcech už podle Richterové ostatní koaliční strany jednaly. „Já se třeba dnes rozloučila a opustila vládní chat o sociálních věcech,“ uvedla v úterý. Očekává, že o konci se různým způsobem dohodne i desítka pirátských ministerských náměstků. „Všichni jsou připraveni skončit,“ řekla.
Piráti slibují být tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí. „Nebudeme zavírat oči před tím, že vláda obchází nebo nedodržuje sliby,“ uvedla místopředsedkyně Pirátů Klára Kocmanová. Bartoš také vyloučil, že by Piráti chtěli blokovat sněmovnu řečněním, jak to v aktuálním volebním období často dělají opoziční ANO a SPD.
Šalomoun: Podle odborníků by měla mít legislativa vlastního ministra
Prezident Petr Pavel v pondělí přijal Fialův návrh na Bartošovo odvolání z pozice vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj. Zároveň souhlasil s pověřením vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dočasným výkonem funkce ministra.
Studio ČT24: Ministr pro legislativu Michal Šalamoun ve vládě končí (zdroj: ČT24)
Demisi již předal také ministr pro legislativu Šalomoun. Fiala nebude navrhovat obsazení jeho postu. „Považoval jsem za férové demisi podat, pokud pirátská strana z vlády opravdu odejde. Pokud jsem měl naši stranu ve vládě reprezentovat, v zásadě už tam nemám co dělat,“ myslí si. S premiérem se dohodli, že ve vládě skončí 11. října.
Roli Michala Šalomouna převezme ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Vláda se musí nějak vypořádat s kompetenčním zákonem, kde je pasáž, že může vytvořit jako svůj poradní orgán Legislativní radu vlády – to platí od roku 1969. Je tam pravidlo, že předseda rady musí být i ministr. Tím se vládě nabízí dvě možnosti, buď bude samostatný ministr jako v mém případě, nebo touto prací může být pověřen někdo, kdo řídí jiné ministerstvo – zpravidla právě ministr spravedlnosti,“ vysvětlil Šalomoun.
V historii je to zhruba půl napůl, takže vždy záleží na aktuální vládě, jak se k tomu rozhodne přistoupit, říká bývalý ministr pro legislativu. „Ale v odborné komunitě se razí názor, že je vhodné, aby legislativu řídil sólo ministr – pokud tomu tak není, tak dochází k určitému střetu zájmů. V momentě, kdy by radě přišel návrh z ministerstva spravedlnosti, jehož šéf zároveň řídí radu, vytrácí se oponentní role,“ poznamenal Šalomoun.
Podle ministra Blažka se rada vrací do stavu, v jakém již byla. „Předpokládám, že pověřím pana Kněžínka, aby řídil jednotlivá zasedání Legislativní rady vlády, jako tomu bylo v minulosti,“ sdělil. Jan Kněžínek je bývalý ministr spravedlnosti, má zkušenosti i s vedením Legislativní rady.