Města v Česku letos opět nacházejí různé způsoby, jak využít vánoční stromy po skončení svátků. Jedná se třeba o vysypání cest pro běžce, vytvoření zahradního nábytku nebo pomoc při obnově lesů. O osudu pražského stromu zatím rozhodnuto není, ale v minulosti se z něj dělaly třeba hmyzí hotely nebo vyvýšené záhony.
Potrava pro zvěř či lavička. Města řeší, jak využít vánoční stromky z náměstí
Po štěpce z vánočních větví se budou moci příští rok proběhnout například obyvatelé Plzně. Město ji podle Radmily Žákové, pracovnice vztahu k veřejnosti z plzeňského magistrátu, používá v městských lesoparcích na vysypání běžeckých cest nebo pod sportovní náčiní v přírodě.
Rozštěpkované dřevo z ostravského stromu zase pomůže při obnově ostravských lesů. „Ať je strom z pozemků, lesů či darovaný soukromým dárcem, chceme, aby byl využit co nejvíce, a to v jakékoliv formě. Poté, co tedy splní svou část cesty v rámci Vánoc, chceme, aby se navrátil do přírody a pomohl při obnově lesů,“ řekla České televizi manažerka Ostravských Vánoc Pavlína Merendová.
Sedáky pro děti nebo pomůcky k opékání buřtů
Praha ještě o osudu letošního vánoční stromku ze Staroměstského náměstí nerozhodla. V minulých letech se ale vždy jednalo o něco zajímavého. „Třeba v loňském roce se dělaly hmyzí hotely a vyvýšené záhony pro domov seniorů Sulická. Rok předtím to bylo pro dětský domov v Dolních Počernicích, kde se dělal zahradní nábytek pro děti, dříve také knihobudky,“ upřesnila mluvčí technologií hlavního města Prahy Simona Kopová.
Pardubický smrk poslouží jako vybavení do tamní mateřské školky. „Z lepších špalků se udělají sedáky, ale musí se na ně přibít prkno, protože smrk smolní. Zbytek bude na opékání buřtů,“ popsala místopředsedkyně služby města Pardubic Klára Sýkorová.
Olomoucký magistrát pro letošní Vánoce vybral sekvojovec obrovský z tamního zahradnictví. „Právě proto, že máme letos takto unikátní strom, tak domlouváme se sochaři a umělci, že by se kmen stromu využil nějak kreativně, nějakým zajímavým způsobem. Zemědělská škola by pak ještě chtěla ze šišek vypěstovat malé sekvoje,“ přiblížil vedoucí oddělení koncepce kultury Radim Šubrt.
Na stromcích si pochutnají i zvířata
O zpracování ústeckého stromku se podle mluvčí města Romany Macové zase postarají zvířata v místní zoologické zahradě. Zvěři bude darovaná i část větví z karlovarského vánočního stromu. „Část větví se použije do obory se zvěří v lese, zbytek se seštěpkuje a zužitkuje na záhonech městské zeleně a v parcích. Kmen bude rozřezán a prodán jako palivové dřevo,“ ujasnila mluvčí města Karlovy Vary Helena Kyselá.
O podobném osudu rozhodl i původní majitel libereckého vánočního stromu. Přeje si ho také použít na palivové dřevo. Podle Jana Čmuchálka od Libereckých dobrovolných hasičů nebyla z důvodu rozdvojenosti kmene letos jiná možnost. V minulosti tomu ale bylo jinak. „V předchozích letech jsme z odstrojených smrků zhotovili lavici do veřejného prostoru a jednou dokonce speciální dětskou postýlku pro hendikepovanou holčičku,“ dodal.
Ostatní krajská města své stromy také zpracovávají na palivové dřevo, případně do kompostů. „Po odstrojení zajistí strom odborná firma, která jej připraví a dále využije, typicky k účelu palivového dříví,“ potvrdil mluvčí Vánoce Brno Michal Šťastný.
Otázku, co se stromem, naopak nemusí řešit město Zlín. „Vánoční strom máme ve Zlíně zasazený, po Vánocích se tedy jen odzdobí a zůstává stále na svém místě. Vedla nás k tomu ochrana životního prostředí, aby se každý rok nemusel kácet vzrostlý strom,“ vysvětlil mluvčí města Tomáš Mezler.
