Nový zákon o odpadech počítá s postupným navyšováním poplatku za skládkování využitelného odpadu. Podle nové legislativy by měl v roce 2030 poplatek dosáhnout 1850 korun za tunu – to je víc než trojnásobek současné částky. Podle Jaromíra Manharta z ministerstva životního prostředí je cílem připravované legislativy do roku 2035 vyhazovat na skládky pouze 10 procent z celkové produkce komunálního odpadu a omezit tak počet skládek v Česku.
Evropská směrnice o odpadech chce dosáhnout 55procentní recyklace komunálního odpadu v roce 2025, 60 procent o pět let později a 65 procent v roce 2035. Státům například ukládá povinně třídit i bioodpad, a to nejpozději od roku 2024.
Nová tuzemská legislativa počítá s tím, že by v roce 2035 bylo možné skládkování pouze deseti procent komunálního odpadu, přiblížil ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. Energeticky využívat pak bude možné maximálně 25 procent. Zákon dále ukládá obcím povinnost splnit takzvané cíle třídění komunálního odpadu, které budou v roce 2025 činit 60 procent, o deset let později 70 procent.
V souvislosti s tím se mění i poplatek za ukládání využitelného odpadu na skládky. Od roku 2009 byla platba za ukládání komunálního odpadu na skládky neměnná a činila 500 korun za tunu. Podle nové legislativy má v roce 2021 činit 800 korun, v roce 2025 už by to bylo 1500 a o pět let později 1850 korun. Podle Manharta stát současnou nízkou a neměnnou sazbou zvýhodňuje skládkování oproti jiným způsobům nakládání s odpady.
Poplatek za zbytkový odpad by se měl do roku 2025 držet na 500 korunách, posléze se navýší do roku 2030 na 800 korun. Manhart se přitom podle svých slov domnívá, že bez represe v podobě zvyšování poplatků by cíle v podobě omezení odpadků mířících na skládky dosáhnout nešlo.
Zákon na začátku příštího týdne ministerstvo životního prostředí pošle do meziresortního připomínkového řízení. „Ty zásadní změny můžeme očekávat k lednu 2021,“ upřesnil Manhart. První viditelné výsledky by se tak podle něj mohly projevit v prvních letech platnosti zákona.
Cena za skládkování nebezpečného odpadu by se přitom naopak podle nového zákona měla snížit. Od roku 2009 činí poplatek 6200 korun, s novým zákonem by měl stabilně od roku 2021 zůstat na 2000 korunách. Zákon ale bude obsahovat povinnost, že na těchto shromaždištích nebude moct být ukládán materiál, který je možné spalovat.
„Zaplať, kolik vyhodíš“
Při zvýšených poplatcích chce resort zároveň obce motivovat ke třídění pomocí slevy ze skládkovacího poplatku.
Obec by tak mohla platit za komunální odpad jako za zbytkový, pokud dostatečně posílí třídění. „Do výpočtového poměru budeme započítávat papír, plasty, sklo, kovy a biologicky rozložitelné odpady. To je asi největší část z vytříditelných složek,“ řekl Manhart.
Obce mohou motivovat občana k třídění například systémem „Zaplať, kolik vyhodíš“ (PAYT). Buď samosprávy zachovají systém ročního paušálu na obyvatele, jehož maximální výši nový zákon zvyšuje na 1100 korun, nebo využijí PAYT. V takovém případě se platby odvíjí podle váhy či objemu.
Maximální poplatek podle zákona bude činit šest korun za kilogram nebo jednu korunu za litr sváženého smetí. Některé obce tuto možnost využívají již v současnosti.
Zákon také upravuje povinnosti vlastníků pozemků, na kterém se nachází černá skládka. Pokud majitel nebude moci na vlastní náklady zabezpečit místo, kde je nelegální odpad, proti dalšímu návozu nebo zabezpečit materiál před únikem škodlivin, musí strpět pohyb obcí vybrané firmy na vlastním pozemku.
Svaz měst a obcí podle výkonné ředitelky Radky Vladykové plánované zvyšování skládkovacího poplatku akceptuje. V té souvislosti vyzdvihla třídící slevu, jež je dalším opatřením, které připravovaný zákon přináší.
„Domníváme se, že tímto oboustranným nástrojem by původci odpadů – což jsou obce a města a potažmo pak i jejich občané – měli být motivováni, že čím víc vytřídí, tím méně půjde na skládku a tím více dostanou zpátky na třídicí slevě,“ uvedla Vladyková s tím, že je přesvědčená o tom, že motivace ke třídění odpadu je dostatečná. „Předpokládáme, že na skládkách toho skončí opravdu méně,“ dodala.
- V Česku bylo v roce 2017 vyprodukováno 5,6 milionu tun komunálního odpadu, což znamená 537 kilogramů na obyvatele. Zrecyklováno bylo 38 procent a energeticky využito 12 procent, Česko je tak pod průměrem Evropské unie. Naopak z hlediska skládkování (45 procent) je vysoko nad evropskou úrovní.
Méně optimisticky hodnotí připravovaný zákon zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK Bedřich Moldan (TOP 09). „Musím trošku kritizovat ministerstvo i celou vládu a celý obecný přístup k těmto věcem. My si neklademe dostatečné a skutečně dobré cíle,“ řekl s tím, že by podle něj mělo Česko v tomto směru přitvrdit.
To, že vláda pro recyklaci nedělá dost si myslí také expert na odpady z Hnutí Duha Ivo Kropáček. Plánované motivační slevy ale hodnotní pozitivně. „To se osvědčilo všude v západní Evropě (…) tam se prokazatelně snížilo množství produkovaných směsných odpadů a zvýšilo se množství vytříděného odpadu,“ řekl Kropáček.
