Skládky u měst jsou obřím zdrojem metanu. Zaměřme se na Čínu a Indii, říká studie

Skládky odpadu u velkých měst jsou zdrojem vylučování velkého množství metanu, který přispívá k oteplování. Uvádí se to ve studii zveřejněné tento týden v časopise Science Advances. Vědci, kteří se na ní podíleli, sledovali uvolňování plynů nad čtyřmi velkými městy – indickými Dillí a Bombají, pákistánským Láhaurem a argentinským Buenos Aires.

Při rozkladu organického odpadu, jako jsou potraviny, dřevo nebo papír, se do vzduchu vylučuje metan. Z globálního pohledu jsou skládky po ropném a zemědělském sektoru jeho třetím nejvyšším vylučovatelem.

Nyní vědci zjistili, že množství škodlivin dostávajících se od atmosféry nad rušnými metropolemi bylo v letech 2018 a 2019 1,4 až 2,6krát vyšší, než se předtím odhadovalo.

Nebezpečný metan

I když se metan na emisích skleníkových plynů podílí jenom z jedenácti procent, zůstává ve vzduchu desítky let a v atmosféře zadrží osmdesátkrát více tepla než oxid uhličitý.

Vědci odhadují, že se metan produkovaný lidskou činnost podílí na oteplování z pětadvaceti procent – a sledovaná studie vznikla s cílem upozornit na problematická místa ty místní vlády, které chtějí přispět ke zpomalení oteplování.

„K výpočtu emisí metanu byly poprvé použity satelitní snímky pořízené nad skládkami. Zjistili jsme, že ačkoli jsou tato smetiště ve srovnání s plochou měst malá, mají velký podíl na emisích uvolňovaných z celé oblasti,“ řekl spoluautor studie Joannes Maasakkers z nizozemského ústavu vesmírného výzkumu.

Jak napsala agentura AP, zjišťování emisí s pomocí satelitů je relativně nový obor, ale ke sledování množství plynů v ovzduší se používá stále častěji. Znamená to, že stále více nezávislých organizací sleduje skleníkové plyny a je schopno poukázat na jejich hlavní šiřitele. Dosud byly na tomto poli k dispozici hlavně vládní údaje.

Skládky jsou nebezpečím pro všechny

„Tento výzkum dokazuje, že je třeba lépe sledovat skládky, zejména v zemích jako Indie, kde na těchto místech často hoří a do vzduchu se dostává množství škodlivin,“ sdělil Euan Nisbet z Londýnské univerzity, který se na studii nepodílel. Dodal, že satelitní technologie spolu s pozemním měřením umožní vědcům identifikovat ty, kdo nesou odpovědnost za znečišťování světa.

Nedávná studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA) označila Indii a Čínu za největší znečišťovatele metanem. Na loňské mezinárodní klimatické konferenci se 104 států zavázalo snížit do roku 2030 emise tohoto plynu o 30 procent ve srovnání s rokem 2020, avšak Čína ani Indie mezi těmito státy nejsou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 7 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...