Skládky u měst jsou obřím zdrojem metanu. Zaměřme se na Čínu a Indii, říká studie

Skládky odpadu u velkých měst jsou zdrojem vylučování velkého množství metanu, který přispívá k oteplování. Uvádí se to ve studii zveřejněné tento týden v časopise Science Advances. Vědci, kteří se na ní podíleli, sledovali uvolňování plynů nad čtyřmi velkými městy – indickými Dillí a Bombají, pákistánským Láhaurem a argentinským Buenos Aires.

Při rozkladu organického odpadu, jako jsou potraviny, dřevo nebo papír, se do vzduchu vylučuje metan. Z globálního pohledu jsou skládky po ropném a zemědělském sektoru jeho třetím nejvyšším vylučovatelem.

Nyní vědci zjistili, že množství škodlivin dostávajících se od atmosféry nad rušnými metropolemi bylo v letech 2018 a 2019 1,4 až 2,6krát vyšší, než se předtím odhadovalo.

Nebezpečný metan

I když se metan na emisích skleníkových plynů podílí jenom z jedenácti procent, zůstává ve vzduchu desítky let a v atmosféře zadrží osmdesátkrát více tepla než oxid uhličitý.

Vědci odhadují, že se metan produkovaný lidskou činnost podílí na oteplování z pětadvaceti procent – a sledovaná studie vznikla s cílem upozornit na problematická místa ty místní vlády, které chtějí přispět ke zpomalení oteplování.

„K výpočtu emisí metanu byly poprvé použity satelitní snímky pořízené nad skládkami. Zjistili jsme, že ačkoli jsou tato smetiště ve srovnání s plochou měst malá, mají velký podíl na emisích uvolňovaných z celé oblasti,“ řekl spoluautor studie Joannes Maasakkers z nizozemského ústavu vesmírného výzkumu.

Jak napsala agentura AP, zjišťování emisí s pomocí satelitů je relativně nový obor, ale ke sledování množství plynů v ovzduší se používá stále častěji. Znamená to, že stále více nezávislých organizací sleduje skleníkové plyny a je schopno poukázat na jejich hlavní šiřitele. Dosud byly na tomto poli k dispozici hlavně vládní údaje.

Skládky jsou nebezpečím pro všechny

„Tento výzkum dokazuje, že je třeba lépe sledovat skládky, zejména v zemích jako Indie, kde na těchto místech často hoří a do vzduchu se dostává množství škodlivin,“ sdělil Euan Nisbet z Londýnské univerzity, který se na studii nepodílel. Dodal, že satelitní technologie spolu s pozemním měřením umožní vědcům identifikovat ty, kdo nesou odpovědnost za znečišťování světa.

Nedávná studie Mezinárodní agentury pro energii (IEA) označila Indii a Čínu za největší znečišťovatele metanem. Na loňské mezinárodní klimatické konferenci se 104 států zavázalo snížit do roku 2030 emise tohoto plynu o 30 procent ve srovnání s rokem 2020, avšak Čína ani Indie mezi těmito státy nejsou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 8 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...