Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva životního prostředí je vysoká míra skládkování odpadů problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší.
Miliardy z EU nepomohly, odpad končí v Česku stále na skládkách
Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého ministerstvo rozdělilo do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací z národního programu Životní prostředí.
NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. „Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou,“ konstatoval NKÚ.
Podle něj neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky. „Evropské dotace pak nepomohly ke zvýšení kapacity pro recyklaci ani k modernizaci či vybudování zařízení na energetické využití ostatních odpadů.“
Zákaz skládkování se posunul
V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, devětatřicet procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen třináct procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe.
Tvrzení, že by stát nedělal kroky ke zlepšení situace, ministerstvo životního prostředí odmítlo. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování. Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování. „Zlepšení situace tak očekáváme v nebližších letech tak, jak budou požadavky odpadových zákonů přecházet do praxe,“ uvedl resort.
NKÚ uvedl, že k současnému stavu přispěl odklad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů z roku 2024 až na rok 2030, což byl podle ministerstva politický kompromis minulé vlády.
Popsaný stav podpořilo i to, že zákaz skládkování se v Česku posunul z roku 2024 až na rok 2030 a poplatek za skládkování zůstal dvanáct let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Až od roku 2021 se zvýšil na 800 korun. Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady, zdůraznili kontroloři. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun.
Příprava nového plánu
„S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 – tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v Česku zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o sedmnáct procent,“ uvedl NKÚ.
Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v Česku zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.
Ministerstvo životního prostředí dodalo, že letos zahájí přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025 až 2035. Bude zaměřený na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a nové požadavky evropské legislativy.