Hasiči čím dál častěji řeší požáry ilegálních skládek nebezpečného odpadu. Vznikají zpravidla tak, že si firma pronajme prostory, poruší pravidla skladování a poté už se s ní nelze spojit. Majitel nemovitosti se tak musí vypořádat s likvidací nebezpečného odpadu. V horším případě kvůli nebezpečným chemikáliím umírají lidé, jako tomu bylo například v Hamru na Jezeře. České úřady mají přitom často svázané ruce.
Začátek je téměř vždy stejný. Majitel se rozhodne pronajmout nemovitost, a i když v nájemní smlouvě ošetří, co se na místě smí uskladnit a co ne, zpravidla netrvá dlouho a skladovací hala je plná barelů s neznámým obsahem.
V tu chvíli bílý kůň, který si nemovitost pronajal, už není k zastižení, nebo firma ukončí svou činnost. V lepším případě zbude po takovém nájezdu odpadové mafie nešťastný majitel objektu, který musí tuny chemikálií postupně zlikvidovat.
Například do budovy v Bohumíně podle policistů navezl polsko-český gang 150 tisíc litrů nebezpečného odpadu. Policie kvůli tomu stíhá už šestnáct lidí, z toho patnáct Poláků a jednoho Čecha.
„My samozřejmě nemáme ani možnosti, ani kapacity, ani finance na to, abychom to nějakým způsobem řešili, nehledě na to, že to není naše. To, co tu je uskladněné, patří nějaké firmě, která je a není,“ komentuje situaci majitel bohumínského objektu s ilegálním odpadem Michal Doležal.
„Je to zoufalý pokus vlastníka přehodit zodpovědnost na občany Bohumína, kteří v žádném případě nebudou platit likvidaci materiálu, který si soukromý podnikatel nechal dovézt do svého objektu,“ namítá místostarosta Bohumína Lumír Macura (ČSSD).
V horším případě nelegální skládka začne hořet, často v nočních hodinách. Ne vždycky se navíc podaří vyšetřit, jestli se odpad samovznítil, nebo mu někdo pomohl, aby se ho zbavil. „Když vyjíždíte, tak vždy nevíte, co hoří, máme jenom prvotní informace, že došlo k požáru nějaké skládky. Teprve až na místě velitel zásahu zjišťuje, kde, co a jak je to rozsáhlé,“ popisuje Petr Svoboda z Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje.
Svázané ruce
Každý rok hasiči sledují požáry podle místa, kde hořelo. Kategorie, kam patří i skládky odpadu, v poslední době podle dat rostou. Škody už přesahují 34,5 milionu korun, navíc v těchto lokalitách zemřeli čtyři lidé a 55 se zranilo. „To, že se tady skladuje nějaký nebezpečný odpad, se nás netýká až do chvíle, než dojde k průšvihu,“ dodává Svoboda.
Tomu, aby se Česko spolu s Polskem nestalo skládkou Evropy, má bránit i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Ta má ale často svázané ruce i tam, kde je problém vážný. „V rámci přeshraniční přepravy poskytujeme celníkům odbornou pomoc. Sami vozidla zastavovat nemůžeme,“ objasňuje ředitel odboru technické ochrany a integrované prevence ČIŽP Lukáš Kůs.
Česká legislativa zná totiž dva termíny: nelegální dovoz odpadu a nebezpečný odpad. Ve chvíli, kdy se stane obojí, tedy někdo doveze do tuzemska nebezpečný odpad, už je do kauzy zapojeno pět až osm subjektů. Pokud se navíc prošetřuje, jestli je něco nebezpečný odpad, nebo pouze obyčejné odpadky, celý proces se protahuje na měsíce až roky a zdržuje se tím i uložení sankcí.
