Nebezpečný odpad zůstává v Bohumíně. Majitel skladu nemá peníze a žádá pomoc města

Nebezpečný odpad ve skladě v Bohumíně zatím zůstává na místě. Vlastník objektu tvrdí, že na odvoz a likvidaci nemá peníze, a žádá pomoc po městu. Vedení Bohumína ale jakoukoliv finanční spoluúčast odmítá. Kauzu stejně jako ve Starém Městě u Frýdku-Místku řeší policie. Obviněno už bylo šestnáct lidí.

Halu o rozloze zhruba pět set metrů čtverečních její majitel Michal Doležal pronajal 9. ledna tohoto roku. Tvrdí, že po čtrnácti dnech chtěl objekt zkontrolovat a našel tam 150 tisíc litrů nebezpečného odpadu místo stavebního materiálu, který byl uveden ve smlouvě. „Okna byla zamrzlá, tak jsem to nemohl zjistit dřív,“ řekl.

Majitel už zaplatil 138 tisíc korun za likvidaci látky z podlahy skladu, kterou provedla specializovaná firma. Poté se do věci vložilo i město a Česká inspekce životního prostředí, podle které se v tomto případě nejedná o ohrožení životního prostředí. 

Jinak tomu bylo v nelegálním skladu nebezpečného odpadu ve Starém Městě u Frýdku-Místku, kde byl vyhlášen stav ohrožení. Podle inspekce by ale odpad v Bohumíně měl zlikvidovat právě majitel, ten ale s jejím rozhodnutím nesouhlasí.  

Město na likvidaci nechce dát ani korunu

Majitel skladu tvrdí, že s nebezpečným odpadem by se už mělo něco dít. Městu tak poslal předžalobní výzvu, aby začalo situaci řešit. Vedení Bohumína ale na likvidaci nelegální skládky peníze dávat nechce. 

Je to zoufalý pokus vlastníka přehodit odpovědnost na občany Bohumína. Ti nebudou v žádném případě platit likvidaci nebezpečného odpadu, který si soukromý vlastník nechal navézt do svého objektu.
Lumír Macura
místostarosta Bohumína

„Primární odpovědnost za ta místa má vlastník pozemku, vlastník stavby, provozovatel této činnosti. Ti by si měli uvědomit, že nemůžou primárně upřednostnit finanční prostředky při pronájmu nad věcmi, jako je bezpečnost,“ řekl vedoucí oddělení stavební prevence Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Martin Pliska. 

Má se odpad vrátit do Polska?

Majitel ale tvrdí, že peníze nemá, a hlavně poukazuje na to, že chemikálie, které ve skladu jsou, nepatří jemu. Odpad měla do skladiště navézt firma z Polska a podle Doležala je nutné domluvit se právě s ní. 

O mezistátní dohodu usiluje i vedení Bohumína, které se už obrátilo na ministerstvo životního prostředí s žádostí o spolupráci s polskou stranou. Podle místostarosty Bohumína Lumíra Macury (ČSSD) by se odpad měl vrátit zpět do země původu.

Případem nelegálních skladů v Bohumíně i Starém Městě u Frýdku-Místku se stále zabývají kriminalisté. Podle redaktorky ČT Lucie Botorové je ve vazbě šestnáct lidí, patnáct na polské a jeden na české straně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Praha chce od státu pořídit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech

Praha plánuje odkoupit zámek Veleslavín od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 210 milionů korun. Záměr schválili radní. Město o převzetí areálu usiluje delší dobu, dříve však odkup odmítalo kvůli vysoké ceně. Radní zároveň schválili i koupi Národního domu na Vinohradech za 399 milionů korun. O finálním rozhodnutí budou v obou případech ještě hlasovat zastupitelé.
před 24 mminutami

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026
Načítání...