Kalifornské požáry poháněla klimatická změna, tvrdí studie

Požáry, které zasáhly v uplynulých týdnech Los Angeles, byly nejničivější v dějinách Spojených států. Síle ohně podle nového výzkumu výrazně pomohlo globální oteplování spojené s lidskou činností.

Změny, které způsobila lidská aktivita, zhoršily průběh ničivých požárů, tvrdí analýza 32 expertů. Největší vliv podle nich měly slabší dešťové srážky, vyschlá vegetace a kombinace doby, kdy je v Kalifornii spousta uschlé rostlinné hmoty, a silného větru Santa Ana.

Vědci, mezi nimiž byli klimatologové, meteorologové i experti na lesní požáry, tvrdí, že za vyšší pravděpodobnost výjimečných požárů může rovnou několik faktorů, které působily současně. Využili při tom metodu takzvané atribuční klimatologie, která spočívá na srovnávání reálných podmínek s těmi, které panovaly před dobou, kdy se začaly masivně spalovat fosilní zdroje.

Detailní popis příčin

Extrémní požáry vypukly v okolí Los Angeles 7. ledna 2025. Ohně rozdmýchané silným horským větrem Santa Ana a hořící v trouchnivějící vegetaci se rychle rozšířily do městských oblastí. Zahynulo nejméně 28 lidí, shořelo více než deset tisíc domů a miliony lidí zasáhl toxický kouř.

Tyto požáry byly nejničivější v historii Los Angeles a současně i potenciálně nejdražší v historii celých Spojených států. Studie zjistila, že horké, suché a větrné podmínky, které byly příčinou požárů v Los Angeles, byly o 35 procent pravděpodobnější v důsledku změny klimatu.

Tyto podmínky náchylné k požárům se ještě zintenzivní, pokud budou země nadále spalovat fosilní paliva. Při oteplení o 2,6 stupně Celsia, které se podle současných scénářů očekává do roku 2100, se pravděpodobnost podobných lednových požárů zvýší o dalších 35 procent, čímž se pravděpodobnost podobných extrémů zvýší téměř o osmdesát procent ve srovnání s klimatem chladnějším o 1,3 stupně Celsia v předindustriálním období, konstatují autoři studie.

Výzkumníci také zjistili, že sezona lesních požárů v Los Angeles se prodlužuje a stává se nebezpečnější, protože emise fosilních paliv ohřívají klima. Analýza historických údajů o počasí zjistila, že vysoce hořlavé sucho nyní trvá v průměru o 23 dní ročně déle než v předindustriálním klimatu. Kvůli velmi proměnlivým srážkám mohou podmínky sucha v některých letech trvat mnohem déle, tvrdí vědci. Říjnové a prosincové srážky v minulosti většinou rázně ukončily období lesních požárů.

V posledních desetiletích ale právě těchto dešťů ubývá. V současné době je nízký úhrn srážek v těchto třech měsících asi 2,4krát pravděpodobnější v neutrálních podmínkách El Niño a dále 1,8krát pravděpodobnější v podmínkách La Niña ve srovnání s předindustriálním klimatem, zjistila analýza historických údajů. Vyšší teploty vzduchu také způsobují, že se z rostlin odpařuje více vlhkosti, což usnadňuje jejich spalování. Suché a hořlavé podmínky přetrvávající v pozdější části roku zvyšují pravděpodobnost, že požár vypukne během vrcholu větrů Santa Ana v prosinci a lednu, tvrdí vědci.

Složité podmínky zhoršují schopnost popsat situaci

Aby vědci zjistili, jestli změna klimatu přispěla k nízkému množství srážek v období od října do prosince, k prodloužení období požárů a k počasí náchylnému k požárům, zkombinovali údaje o počasí s klimatickými modely. Ukázalo se ale, že modely nefungovaly dobře, částečně kvůli malé, hornaté studované oblasti a rozptýleným, řídkým srážkám.

Modely sice naznačily vliv klimatických změn na horké, suché a větrné podmínky, ale neprokázaly významný vliv na srážky nebo datum ukončení požární sezony. Přesto jsou vědci přesvědčeni, že změna klimatu je důležitým faktorem těchto změn, a to na základě existujících vědeckých studií a analyzovaných údajů o počasí v reálném světě, které ukazují zvýšenou pravděpodobnost vzniku požárů v LA.

Jižní Kalifornie je přitom na požáry docela zvyklá. Současný výskyt dvou velkých požárů, které hnal vítr Santa Ana o síle hurikánu do městských oblastí, ale vytvořil chaotické a nepředvídatelné podmínky, které zahltily více než tři stovky předem nasazených hasičů, zdůrazňuje studie.

Možnosti řešení

Co by mohlo pomoci? Kromě dlouhodobého řešení, jímž je podle autorů snížení emisí, by pomohly i další kroky. Zlepšení schopnosti vodního systému podporovat rozsáhlé hasičské operace a zajištění toho, aby domy ve vysoce rizikových zónách dodržovaly požadavky na prostor nárazníkových zón, pomohou snížit riziko opakování katastrof, tvrdí výzkumníci.

Zdůrazňují také význam systémů včasného varování a evakuace, protože 17 z 28 úmrtí se odehrálo ve čtvrti West Altadena, kde se varování ve srovnání s ostatními postiženými oblastmi opozdilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
25. 3. 2025

Sonda Voyager 2 vypíná další přístroj kvůli ušetření energie

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí odpojil jeden z vědeckých přístrojů sondy Voyager 2. Cílem je prodloužit její životnost.
25. 3. 2025

Ruskou Achillovou patou je přístup k moři, říká Tim Marshall

Donald Trump se nedívá do map, když se rozhoduje o tom, co bude dělat, říká geograf, spisovatel a bývalý zahraniční zpravodaj Tim Marshall. „Myslím si, že jeho pohled na svět je specifický a že skupina lidí, kteří říkají, že Amerika má být opět skvělá, má svoje ideology a analytiky. A ti se na mapu dívají a přemýšlejí nad tím, co dělají,“ řekl v Hyde Parku Civilizace.
24. 3. 2025

Vesmír možná leží uvnitř černé díry, naznačuje studie

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je na oběžné dráze teprve tři a půl roku, ale už upravil poznání lidstva rovnou v několika směrech. Podle nové studie vědců z Kansaské státní univerzity teď ale jeho pozorování naznačují něco velmi zvláštního – že se náš vesmír možná nachází uvnitř černé díry.
24. 3. 2025

Masivní solární farmy by mohly přinést do pouští déšť, tvrdí výzkum

Dostatečně velké fotovoltaické elektrárny mohou ovlivňovat klima ve svém okolí. Podle studie německých vědců by se toho dalo využít pro vyvolávání dešťů, které by zavlažily pouště Arabského poloostrova.
24. 3. 2025

Předkové lidí byli vynalézaví, ukazuje nález nástrojů starých 1,5 milionu let

Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene u předchůdce lidí, konkrétně člověka vzpřímeného (Homo erectus), napsala agentura Reuters.
24. 3. 2025

Vědci testují možnost výroby energie z rotace Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.
23. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...