Požáry, které zasáhly v uplynulých týdnech Los Angeles, byly nejničivější v dějinách Spojených států. Síle ohně podle nového výzkumu výrazně pomohlo globální oteplování spojené s lidskou činností.
Změny, které způsobila lidská aktivita, zhoršily průběh ničivých požárů, tvrdí analýza 32 expertů. Největší vliv podle nich měly slabší dešťové srážky, vyschlá vegetace a kombinace doby, kdy je v Kalifornii spousta uschlé rostlinné hmoty, a silného větru Santa Ana.
Vědci, mezi nimiž byli klimatologové, meteorologové i experti na lesní požáry, tvrdí, že za vyšší pravděpodobnost výjimečných požárů může rovnou několik faktorů, které působily současně. Využili při tom metodu takzvané atribuční klimatologie, která spočívá na srovnávání reálných podmínek s těmi, které panovaly před dobou, kdy se začaly masivně spalovat fosilní zdroje.
Detailní popis příčin
Extrémní požáry vypukly v okolí Los Angeles 7. ledna 2025. Ohně rozdmýchané silným horským větrem Santa Ana a hořící v trouchnivějící vegetaci se rychle rozšířily do městských oblastí. Zahynulo nejméně 28 lidí, shořelo více než deset tisíc domů a miliony lidí zasáhl toxický kouř.
Tyto požáry byly nejničivější v historii Los Angeles a současně i potenciálně nejdražší v historii celých Spojených států. Studie zjistila, že horké, suché a větrné podmínky, které byly příčinou požárů v Los Angeles, byly o 35 procent pravděpodobnější v důsledku změny klimatu.
Tyto podmínky náchylné k požárům se ještě zintenzivní, pokud budou země nadále spalovat fosilní paliva. Při oteplení o 2,6 stupně Celsia, které se podle současných scénářů očekává do roku 2100, se pravděpodobnost podobných lednových požárů zvýší o dalších 35 procent, čímž se pravděpodobnost podobných extrémů zvýší téměř o osmdesát procent ve srovnání s klimatem chladnějším o 1,3 stupně Celsia v předindustriálním období, konstatují autoři studie.
Výzkumníci také zjistili, že sezona lesních požárů v Los Angeles se prodlužuje a stává se nebezpečnější, protože emise fosilních paliv ohřívají klima. Analýza historických údajů o počasí zjistila, že vysoce hořlavé sucho nyní trvá v průměru o 23 dní ročně déle než v předindustriálním klimatu. Kvůli velmi proměnlivým srážkám mohou podmínky sucha v některých letech trvat mnohem déle, tvrdí vědci. Říjnové a prosincové srážky v minulosti většinou rázně ukončily období lesních požárů.
V posledních desetiletích ale právě těchto dešťů ubývá. V současné době je nízký úhrn srážek v těchto třech měsících asi 2,4krát pravděpodobnější v neutrálních podmínkách El Niño a dále 1,8krát pravděpodobnější v podmínkách La Niña ve srovnání s předindustriálním klimatem, zjistila analýza historických údajů. Vyšší teploty vzduchu také způsobují, že se z rostlin odpařuje více vlhkosti, což usnadňuje jejich spalování. Suché a hořlavé podmínky přetrvávající v pozdější části roku zvyšují pravděpodobnost, že požár vypukne během vrcholu větrů Santa Ana v prosinci a lednu, tvrdí vědci.
Složité podmínky zhoršují schopnost popsat situaci
Aby vědci zjistili, jestli změna klimatu přispěla k nízkému množství srážek v období od října do prosince, k prodloužení období požárů a k počasí náchylnému k požárům, zkombinovali údaje o počasí s klimatickými modely. Ukázalo se ale, že modely nefungovaly dobře, částečně kvůli malé, hornaté studované oblasti a rozptýleným, řídkým srážkám.
Modely sice naznačily vliv klimatických změn na horké, suché a větrné podmínky, ale neprokázaly významný vliv na srážky nebo datum ukončení požární sezony. Přesto jsou vědci přesvědčeni, že změna klimatu je důležitým faktorem těchto změn, a to na základě existujících vědeckých studií a analyzovaných údajů o počasí v reálném světě, které ukazují zvýšenou pravděpodobnost vzniku požárů v LA.
Jižní Kalifornie je přitom na požáry docela zvyklá. Současný výskyt dvou velkých požárů, které hnal vítr Santa Ana o síle hurikánu do městských oblastí, ale vytvořil chaotické a nepředvídatelné podmínky, které zahltily více než tři stovky předem nasazených hasičů, zdůrazňuje studie.
Možnosti řešení
Co by mohlo pomoci? Kromě dlouhodobého řešení, jímž je podle autorů snížení emisí, by pomohly i další kroky. Zlepšení schopnosti vodního systému podporovat rozsáhlé hasičské operace a zajištění toho, aby domy ve vysoce rizikových zónách dodržovaly požadavky na prostor nárazníkových zón, pomohou snížit riziko opakování katastrof, tvrdí výzkumníci.
Zdůrazňují také význam systémů včasného varování a evakuace, protože 17 z 28 úmrtí se odehrálo ve čtvrti West Altadena, kde se varování ve srovnání s ostatními postiženými oblastmi opozdilo.
