Kalifornské požáry poháněla klimatická změna, tvrdí studie

Požáry, které zasáhly v uplynulých týdnech Los Angeles, byly nejničivější v dějinách Spojených států. Síle ohně podle nového výzkumu výrazně pomohlo globální oteplování spojené s lidskou činností.

Změny, které způsobila lidská aktivita, zhoršily průběh ničivých požárů, tvrdí analýza 32 expertů. Největší vliv podle nich měly slabší dešťové srážky, vyschlá vegetace a kombinace doby, kdy je v Kalifornii spousta uschlé rostlinné hmoty, a silného větru Santa Ana.

Vědci, mezi nimiž byli klimatologové, meteorologové i experti na lesní požáry, tvrdí, že za vyšší pravděpodobnost výjimečných požárů může rovnou několik faktorů, které působily současně. Využili při tom metodu takzvané atribuční klimatologie, která spočívá na srovnávání reálných podmínek s těmi, které panovaly před dobou, kdy se začaly masivně spalovat fosilní zdroje.

Detailní popis příčin

Extrémní požáry vypukly v okolí Los Angeles 7. ledna 2025. Ohně rozdmýchané silným horským větrem Santa Ana a hořící v trouchnivějící vegetaci se rychle rozšířily do městských oblastí. Zahynulo nejméně 28 lidí, shořelo více než deset tisíc domů a miliony lidí zasáhl toxický kouř.

Tyto požáry byly nejničivější v historii Los Angeles a současně i potenciálně nejdražší v historii celých Spojených států. Studie zjistila, že horké, suché a větrné podmínky, které byly příčinou požárů v Los Angeles, byly o 35 procent pravděpodobnější v důsledku změny klimatu.

Tyto podmínky náchylné k požárům se ještě zintenzivní, pokud budou země nadále spalovat fosilní paliva. Při oteplení o 2,6 stupně Celsia, které se podle současných scénářů očekává do roku 2100, se pravděpodobnost podobných lednových požárů zvýší o dalších 35 procent, čímž se pravděpodobnost podobných extrémů zvýší téměř o osmdesát procent ve srovnání s klimatem chladnějším o 1,3 stupně Celsia v předindustriálním období, konstatují autoři studie.

Výzkumníci také zjistili, že sezona lesních požárů v Los Angeles se prodlužuje a stává se nebezpečnější, protože emise fosilních paliv ohřívají klima. Analýza historických údajů o počasí zjistila, že vysoce hořlavé sucho nyní trvá v průměru o 23 dní ročně déle než v předindustriálním klimatu. Kvůli velmi proměnlivým srážkám mohou podmínky sucha v některých letech trvat mnohem déle, tvrdí vědci. Říjnové a prosincové srážky v minulosti většinou rázně ukončily období lesních požárů.

V posledních desetiletích ale právě těchto dešťů ubývá. V současné době je nízký úhrn srážek v těchto třech měsících asi 2,4krát pravděpodobnější v neutrálních podmínkách El Niño a dále 1,8krát pravděpodobnější v podmínkách La Niña ve srovnání s předindustriálním klimatem, zjistila analýza historických údajů. Vyšší teploty vzduchu také způsobují, že se z rostlin odpařuje více vlhkosti, což usnadňuje jejich spalování. Suché a hořlavé podmínky přetrvávající v pozdější části roku zvyšují pravděpodobnost, že požár vypukne během vrcholu větrů Santa Ana v prosinci a lednu, tvrdí vědci.

Složité podmínky zhoršují schopnost popsat situaci

Aby vědci zjistili, jestli změna klimatu přispěla k nízkému množství srážek v období od října do prosince, k prodloužení období požárů a k počasí náchylnému k požárům, zkombinovali údaje o počasí s klimatickými modely. Ukázalo se ale, že modely nefungovaly dobře, částečně kvůli malé, hornaté studované oblasti a rozptýleným, řídkým srážkám.

Modely sice naznačily vliv klimatických změn na horké, suché a větrné podmínky, ale neprokázaly významný vliv na srážky nebo datum ukončení požární sezony. Přesto jsou vědci přesvědčeni, že změna klimatu je důležitým faktorem těchto změn, a to na základě existujících vědeckých studií a analyzovaných údajů o počasí v reálném světě, které ukazují zvýšenou pravděpodobnost vzniku požárů v LA.

Jižní Kalifornie je přitom na požáry docela zvyklá. Současný výskyt dvou velkých požárů, které hnal vítr Santa Ana o síle hurikánu do městských oblastí, ale vytvořil chaotické a nepředvídatelné podmínky, které zahltily více než tři stovky předem nasazených hasičů, zdůrazňuje studie.

Možnosti řešení

Co by mohlo pomoci? Kromě dlouhodobého řešení, jímž je podle autorů snížení emisí, by pomohly i další kroky. Zlepšení schopnosti vodního systému podporovat rozsáhlé hasičské operace a zajištění toho, aby domy ve vysoce rizikových zónách dodržovaly požadavky na prostor nárazníkových zón, pomohou snížit riziko opakování katastrof, tvrdí výzkumníci.

Zdůrazňují také význam systémů včasného varování a evakuace, protože 17 z 28 úmrtí se odehrálo ve čtvrti West Altadena, kde se varování ve srovnání s ostatními postiženými oblastmi opozdilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 8 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
před 11 hhodinami

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 13 hhodinami

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
včera v 14:00

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
včera v 08:00

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
5. 4. 2025

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
5. 4. 2025

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025
Načítání...