Kalifornské požáry pohání hydroklimatický bič

Ohně, které svírají Los Angeles, jsou kvůli klimatickým podmínkám jedny z nejsilnějších v dějinách. Podle vědců se letos sešlo rovnou několik příčin, jež udělaly z Kalifornie extrémně hořlavé místo.

„Toto roční období tradičně není sezonou požárů. Ale to, co se teď děje, vyvrací představu, že vůbec v Kalifornii ještě máme nějakou sezonu požárů,“ uvedl kalifornský guvernér Gavin Newsom ve čtvrtek. „Ve státě Kalifornie je nyní celoroční.“

Leden je pro rozsáhlé požáry v Severní Americe opravdu velmi netypické období. Dlouhá staletí, co lidé na tomto území žijí, nejvíce hořelo v období mezi červnem a říjnem. Během dvacátého a jednadvacátého století se pak časový interval stále víc rozšiřoval – až je nyní sezona prakticky celoroční.

Sezony lesních požárů v tomto státě na západním pobřeží Ameriky se v poslední době nejen prodlužují, ale také se stále zvyšuje jejich závažnost i dopady na společnost. Jistě hraje roli to, že obyvatel Kalifornie přibývá. Ale hlavní příčiny jsou podle vědců klimatické v kombinaci s dalšími nepříznivými faktory náhodné povahy.

Požáry běžné i výjimečné

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globálních věd AV ČR – CzechGlobe je Los Angeles oblastí, v niž intenzivně a často hořelo i v minulých stoletích. Dokonce to tehdy zasahovalo i podstatně větší plochu než nyní.

Ale to bylo v dobách, kdy neexistovaly organizované požární sbory a kdy nebyly k dispozici moderní technologie určené k prevenci, monitorování i potlačování ohňů, podotkl Trnka. Když ve druhé polovině dvacátého století tyto programy začaly fungovat, povedlo se tyto pravidelné požáry zastavit. Chránilo to lesy i města, která v té době rychle rostla.

Jenže to současně přispělo k akumulaci biomasy. To znamená, že v Kalifornii mají požáry stále více potravy. Když se k tomu přidají dopady klimatické změny v podobě dlouhotrvajícího intenzivního sucha, výrazně vyšších teplot a posunu v jarních deštích, dochází podle Trnky k situacím, jako je ta současná.

Protipožární opatření totiž vyřadila přirozený mechanismus prořeďování vegetace. „Tím pádem se v lesích začala hromadit biomasa, která nyní slouží jako palivo,“ ujasnil bioklimatolog.

Teplo a bič

Kalifornie letos prošla pozoruhodnou kombinací jevů, která způsobila, že právě okolo Los Angeles bylo na začátku ledna obrovské množství vyschlých rostlin. Nejprve tam divoce pršelo, takže rozkvetly i pouště (a doplnila se voda v polovyschlých nádržích). „Dostatek vláhy vedl k bujnému růstu vegetace v první polovině roku 2024,“ popsal Trnka. Ale pak přišlo sucho trvající od léta, které trávu vysušilo. „Aktuální deficit vláhy se tak potkal s mimořádně narostlou vegetací z loňského roku,“ doplnil.

Podle klimatologa Daniela Swaina z Kalifornské univerzity v Los Angeles totiž změna klimatu zvyšuje výskyt jevu známého jako hydroklimatický bič. Tak se označuje situace, kdy se povětrnostní podmínky rychle mění z intenzivně vlhkých na extrémně suché. A přesně to se odehrálo v jižní Kalifornii, kdy po dvou vlhkých zimách v řadě následovalo rekordně horké léto v roce 2024.

1 minuta
Kalifornie se stále potýká s požáry
Zdroj: EBU

To sledovali i brněnští vědci v jejich globálním monitorovacím systému už od loňského léta. „V Kalifornii a na jihozápadě USA byly dlouhodobě pozorovány nižší než obvyklé hodnoty obsahu půdní vláhy a také hlášeny dopady sucha,“ uvedla Monika Hlavsová z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy.

„V našem globálním monitoringu pro sledování hlášení dopadů sucha jsme v Kalifornii od září sledovali 32 dopadů, z nichž většina patřila do kategorie zvýšeného požárního rizika, nutnosti zavádění opatření pro jeho snižování anebo již přímo hlášení výskytu aktivních požárů,“ doplnila.

„Důkazy ukazují, že hydroklimatický bič se zvýšil v důsledku globálního oteplování. Další oteplování přinese ještě větší nárůst,“ upozornil Swain, který je také autorem nedávné studie o výskytu tohoto jevu ve světě.

9 minut
Studio ČT24: Expert Trnka k ničivým požárům v Kalifornii
Zdroj: ČT24

Trnka poukázal na to, že dvacet největších požárů v Kalifornii se odehrálo v posledních dvaceti letech, z toho asi patnáct se stalo v posledních deseti letech.

Sucho způsobené nedostatkem vláhy je letos v této části Spojených států mimořádně vysoké. Už více než sto dnů tam pořádně nezapršelo; přitom v minulosti již obvykle v tomto zimním období srážky přicházely a sucho končilo. Jenže to se podle Trnky už několik let neděje a sucho se prodlužuje a je tedy i intenzivnější. Současné klimatické poměry jsou pro požáry tak příznivé, že ani poměrně přísná opatření a nasazení hasičů nestačí tak jako dřív.

Extrémní větry

Rychlému šíření nahrávají i specifické klimatické podmínky, které jsou naopak v Kalifornii běžné. Jde o větry, kterým se říká Santa Ana. „Pro nás jsou těžko představitelné. Zaznamenáváme je na Sněžce při sněhových bouřích, mají rychlost nad sedmdesát kilometrů za hodinu a s nárazy přes sto kilometrů za hodinu, a to nepočítáme lokální intenzifikaci, kterou způsobuje samotný požár,“ popsal Trnka.

Vítr spolu s mohutným výstupným proudem horkého vzduchu nad požárem dokáže přenést žhavé uhlíky a často i hořící větvičky, které pak rozněcují oheň i stovky metrů daleko před frontou požáru. Hasiči kvůli tomu nemohou využít řadu jinak běžných opatření, která se normálně používají.

Za standardních okolností se totiž snaží vytvořit mezi ohněm a nedotčenými oblastmi překážku, kterou oheň nemůže překonat: dělá se to pomocí zdí, vypalování pásů zeleně a dalšími prostředky. Když ale fouká Santa Ana, nic takového nefunguje: oharky nesené větrem se snášejí daleko za „frontové linie“, podobně jako třeba parašutisté překonávali bojové linie během druhé světové války.

Trnka upozornil, že letošní požáry jsou zatím relativně svým rozsahem malé, pokud se srovnají například s katastrofálním hořením z let 2018 a 2021. Nicméně je podle něj nezvyklé, že nyní zasáhly tak hustě zalidněné a celebritami obývané okolí Los Angeles, a proto se těší mimořádné mediální pozornosti.

Trnka také upozornil na to, že dopady budou negativní i dlouhodobě. Oheň je totiž tak silný, že naruší i kořenové systémy stromů a půda v zasažených oblastech bude náchylná k erozi a sesuvům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
před 6 hhodinami

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
před 13 hhodinami

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
před 13 hhodinami

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
před 17 hhodinami

Studii o údajné souvislosti mezi očkováním a autismem má vést muž označovaný za antivaxera

Přestože byla souvislost mezi očkováním dětí a autismem mnohokrát vyvrácena, rozhodla se vláda prezidenta USA Donalda Trumpa ještě jednou tento fenomén prozkoumat. Americká média teď informují o muži, který má kontroverzní výzkum vést.
27. 3. 2025

Český test umí odhalit rakovinu slinivky z kapky krve. Získal patent v USA

Česká metoda na odhalení rakoviny slinivky z krve získala patent ve Spojených státech. Vyvinuli ji vědci z Univerzity Pardubice, cesta k patentu jim trvala téměř pět let.
27. 3. 2025

Stačila injekce upravených buněk a ochrnutý Japonec začal chodit

Japonský výzkum dokázal vrátit dlouhá léta ochrnutému muži schopnost postavit se na vlastní nohy. Pokročilá studie přinesla natolik pozitivní výsledek, že vědci chtějí v bádání pokračovat.
27. 3. 2025

Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.
27. 3. 2025
Načítání...