Kalifornské požáry pohání hydroklimatický bič

Ohně, které svírají Los Angeles, jsou kvůli klimatickým podmínkám jedny z nejsilnějších v dějinách. Podle vědců se letos sešlo rovnou několik příčin, jež udělaly z Kalifornie extrémně hořlavé místo.

„Toto roční období tradičně není sezonou požárů. Ale to, co se teď děje, vyvrací představu, že vůbec v Kalifornii ještě máme nějakou sezonu požárů,“ uvedl kalifornský guvernér Gavin Newsom ve čtvrtek. „Ve státě Kalifornie je nyní celoroční.“

Leden je pro rozsáhlé požáry v Severní Americe opravdu velmi netypické období. Dlouhá staletí, co lidé na tomto území žijí, nejvíce hořelo v období mezi červnem a říjnem. Během dvacátého a jednadvacátého století se pak časový interval stále víc rozšiřoval – až je nyní sezona prakticky celoroční.

Sezony lesních požárů v tomto státě na západním pobřeží Ameriky se v poslední době nejen prodlužují, ale také se stále zvyšuje jejich závažnost i dopady na společnost. Jistě hraje roli to, že obyvatel Kalifornie přibývá. Ale hlavní příčiny jsou podle vědců klimatické v kombinaci s dalšími nepříznivými faktory náhodné povahy.

Požáry běžné i výjimečné

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globálních věd AV ČR – CzechGlobe je Los Angeles oblastí, v niž intenzivně a často hořelo i v minulých stoletích. Dokonce to tehdy zasahovalo i podstatně větší plochu než nyní.

Ale to bylo v dobách, kdy neexistovaly organizované požární sbory a kdy nebyly k dispozici moderní technologie určené k prevenci, monitorování i potlačování ohňů, podotkl Trnka. Když ve druhé polovině dvacátého století tyto programy začaly fungovat, povedlo se tyto pravidelné požáry zastavit. Chránilo to lesy i města, která v té době rychle rostla.

Jenže to současně přispělo k akumulaci biomasy. To znamená, že v Kalifornii mají požáry stále více potravy. Když se k tomu přidají dopady klimatické změny v podobě dlouhotrvajícího intenzivního sucha, výrazně vyšších teplot a posunu v jarních deštích, dochází podle Trnky k situacím, jako je ta současná.

Protipožární opatření totiž vyřadila přirozený mechanismus prořeďování vegetace. „Tím pádem se v lesích začala hromadit biomasa, která nyní slouží jako palivo,“ ujasnil bioklimatolog.

Teplo a bič

Kalifornie letos prošla pozoruhodnou kombinací jevů, která způsobila, že právě okolo Los Angeles bylo na začátku ledna obrovské množství vyschlých rostlin. Nejprve tam divoce pršelo, takže rozkvetly i pouště (a doplnila se voda v polovyschlých nádržích). „Dostatek vláhy vedl k bujnému růstu vegetace v první polovině roku 2024,“ popsal Trnka. Ale pak přišlo sucho trvající od léta, které trávu vysušilo. „Aktuální deficit vláhy se tak potkal s mimořádně narostlou vegetací z loňského roku,“ doplnil.

Podle klimatologa Daniela Swaina z Kalifornské univerzity v Los Angeles totiž změna klimatu zvyšuje výskyt jevu známého jako hydroklimatický bič. Tak se označuje situace, kdy se povětrnostní podmínky rychle mění z intenzivně vlhkých na extrémně suché. A přesně to se odehrálo v jižní Kalifornii, kdy po dvou vlhkých zimách v řadě následovalo rekordně horké léto v roce 2024.

1 minuta
Kalifornie se stále potýká s požáry
Zdroj: EBU

To sledovali i brněnští vědci v jejich globálním monitorovacím systému už od loňského léta. „V Kalifornii a na jihozápadě USA byly dlouhodobě pozorovány nižší než obvyklé hodnoty obsahu půdní vláhy a také hlášeny dopady sucha,“ uvedla Monika Hlavsová z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy.

„V našem globálním monitoringu pro sledování hlášení dopadů sucha jsme v Kalifornii od září sledovali 32 dopadů, z nichž většina patřila do kategorie zvýšeného požárního rizika, nutnosti zavádění opatření pro jeho snižování anebo již přímo hlášení výskytu aktivních požárů,“ doplnila.

„Důkazy ukazují, že hydroklimatický bič se zvýšil v důsledku globálního oteplování. Další oteplování přinese ještě větší nárůst,“ upozornil Swain, který je také autorem nedávné studie o výskytu tohoto jevu ve světě.

9 minut
Studio ČT24: Expert Trnka k ničivým požárům v Kalifornii
Zdroj: ČT24

Trnka poukázal na to, že dvacet největších požárů v Kalifornii se odehrálo v posledních dvaceti letech, z toho asi patnáct se stalo v posledních deseti letech.

Sucho způsobené nedostatkem vláhy je letos v této části Spojených států mimořádně vysoké. Už více než sto dnů tam pořádně nezapršelo; přitom v minulosti již obvykle v tomto zimním období srážky přicházely a sucho končilo. Jenže to se podle Trnky už několik let neděje a sucho se prodlužuje a je tedy i intenzivnější. Současné klimatické poměry jsou pro požáry tak příznivé, že ani poměrně přísná opatření a nasazení hasičů nestačí tak jako dřív.

Extrémní větry

Rychlému šíření nahrávají i specifické klimatické podmínky, které jsou naopak v Kalifornii běžné. Jde o větry, kterým se říká Santa Ana. „Pro nás jsou těžko představitelné. Zaznamenáváme je na Sněžce při sněhových bouřích, mají rychlost nad sedmdesát kilometrů za hodinu a s nárazy přes sto kilometrů za hodinu, a to nepočítáme lokální intenzifikaci, kterou způsobuje samotný požár,“ popsal Trnka.

Vítr spolu s mohutným výstupným proudem horkého vzduchu nad požárem dokáže přenést žhavé uhlíky a často i hořící větvičky, které pak rozněcují oheň i stovky metrů daleko před frontou požáru. Hasiči kvůli tomu nemohou využít řadu jinak běžných opatření, která se normálně používají.

Za standardních okolností se totiž snaží vytvořit mezi ohněm a nedotčenými oblastmi překážku, kterou oheň nemůže překonat: dělá se to pomocí zdí, vypalování pásů zeleně a dalšími prostředky. Když ale fouká Santa Ana, nic takového nefunguje: oharky nesené větrem se snášejí daleko za „frontové linie“, podobně jako třeba parašutisté překonávali bojové linie během druhé světové války.

Trnka upozornil, že letošní požáry jsou zatím relativně svým rozsahem malé, pokud se srovnají například s katastrofálním hořením z let 2018 a 2021. Nicméně je podle něj nezvyklé, že nyní zasáhly tak hustě zalidněné a celebritami obývané okolí Los Angeles, a proto se těší mimořádné mediální pozornosti.

Trnka také upozornil na to, že dopady budou negativní i dlouhodobě. Oheň je totiž tak silný, že naruší i kořenové systémy stromů a půda v zasažených oblastech bude náchylná k erozi a sesuvům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
před 21 hhodinami

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025

Pampelišky ovládly městské džungle díky dokonalé adaptaci

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.
6. 5. 2025

Půdní sucho sílí

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.
6. 5. 2025
Načítání...