Festival Pražské jaro povede od ledna Robert Hanč

Nahrávám video
Novým ředitelem Pražského jara je Robert Hanč
Zdroj: ČT24

Novým ředitelem festivalu Pražské jaro bude dosavadní generální manažer a umělecký ředitel České filharmonie Robert Hanč. Funkce se ujme 1. ledna 2026. O novém řediteli festivalu rozhodla správní rada Pražského jara. Do mezinárodního výběrového řízení se přihlásilo osm kandidátů. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval předseda výběrové komise Roman Bělor.

Hudební manažer a pedagog Hanč od roku 2011 zastává funkci generálního manažera a uměleckého ředitele České filharmonie, v jejím čele by měl skončit. Vystudoval Konzervatoř Pardubice v oboru klarinet a Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v oborech anglistika, amerikanistika a hudební věda. V letech 2005 až 2011 byl manažerem orchestru Filharmonie Brno, odkud přešel do České filharmonie.

„Převzít vedení festivalu s tak bohatou historií a mezinárodním renomé je pro mě opravdovou ctí a velkým závazkem. S velkou pokorou chci navázat na odkaz svých předchůdců a spolu s kolegy ho dále co nejlépe rozvíjet,“ řekl v úterý Hanč.

Předchozí ředitel mezinárodního festivalu Pavel Trojan na konci června rezignoval. Na přechodné období do konce roku se ujal přípravy festivalu Milan Němeček, vrchní ředitel sekce živého umění ministerstva kultury.

Mezinárodní výběrová komise byla složena ze dvou zástupců správní rady Pražského jara, po jednom zástupci umělecké a dozorčí rady Pražského jara, dvou zástupců odborné veřejnosti z České republiky, tří zástupců odborné veřejnosti ze zahraničí a jednoho zástupce ministerstva kultury.

„Po důkladném posouzení koncepcí a vyslechnutí prezentací čtyř kandidátů, kteří postoupili do finálového kola, se výběrová komise jednomyslně shodla na výběru pana Roberta Hanče jako nejvhodnějšího kandidáta na pozici ředitele Pražského jara. Svůj návrh komise následně předložila správní radě Pražského jara,“ shrnul stanovisko výběrové komise Bělor, který byl ředitelem Pražského jara v letech 2001 až 2022.

Letošní tržby z prodeje vstupenek byly rekordní

Festival Pražské jaro je obecně prospěšnou společností, přičemž peníze zejména od ministerstva kultury a hlavního města Prahy tvoří zhruba polovinu jeho rozpočtu, zbývající příjmy jdou od sponzorů, mecenášů a z tržeb ze vstupného.

Na 76 akcí letošního Pražského jara, včetně doprovodných programů, zavítalo podle pořadatelů přes třicet tisíc diváků, návštěvnost dosáhla 95 procent. Tržby z prodeje vstupenek činily 36,2 milionu korun, čímž o téměř jedenáct milionů korun překonaly loňské rekordní příjmy z prodeje. Na nový ročník je k dispozici přes 32 tisíc vstupenek na 38 koncertů i doprovodný program. Rozpočet na 81. ročník činí přibližně 120 milionů korun.

„Jsem rád, že do čela Pražského jara nastoupí jeden z nejzkušenějších hudebních manažerů v České republice, který ve svém dosavadním působišti, České filharmonii, jednoznačně prokázal své schopnosti,“ uvedl v úterý ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS).

U zrodu festivalu byl Rafael Kubelík

U zrodu Pražského jara stál v roce 1946 dirigent Rafael Kubelík. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut dirigenta Leonarda Bernsteina.

Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Každoročně festival přináší na čtyři desítky koncertů. Nabídka sahá od středověké hudby po tvorbu žijících autorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...