Prezident Miloš Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl v neděli na serveru Blesk.cz. Prezident naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě. Při cestě do Ruska si chce stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který kritizoval zavedení českého památného dne připomínajícího okupaci vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.
Miloš Zeman chce požádat vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), aby ho na cestě do Číny zastoupil. „Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál,“ řekl Zeman Blesku. Rovněž má za to, že do komunistické velmoci cestoval jako prezident už pětkrát a nyní je řada na někom dalším.
Prezident má pochopení pro postoj čínské strany, kterou mohou iritovat kroky pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vedoucí k vypovězení ustanovení o politice jedné Číny ze sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem, podobně jako plánovaná cesta na Tchaj-wan předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS). Pokud Kubera svou cestu uskuteční, podle Zemana to určitě poškodí české ekonomické vztahy s Čínou.
Na oslavy do Moskvy Zeman pojede, bude si tam ale stěžovat
Při návštěvě Ruska si chce Zeman stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který loni koncem roku publikoval článek kritizující zavedení památného dne 21. srpna v Česku a žádal Prahu o udělání tlusté čáry za minulostí.
Český prezident připomněl, že při jeho předchozí návštěvě Ruska vyšel v jednom tamním časopisu článek oslavující vojáky účastnící se invaze do Československa, následně si stěžoval u premiéra Dmitrije Medveděva a autor článku byl propuštěn.
„Tak bych asi s dobrotou mně vlastní navrhoval, aby ten – nevěřím, že by to byl přímo ruský ministr zahraničí (Sergej) Lavrov, ale nějaký úředník, který se dopustil tohoto diplomatického faux pas – tak aby opustil svou funkci na ruském ministerstvu zahraničí,“ řekl Zeman.
Pokud si to ruská strana bude přát, je Zeman připraven hovořit i o plánovaném pomníku takzvaným vlasovcům v pražských Řeporyjích, kvůli němuž vyjádřila ruská diplomacie pobouření. Podle Zemana by se vlasovcům neměly stavět pomníky, protože jeden jejich dobrý čin nemůže vyvážit řadu špatných, jichž se dopustili během druhé světové války.
Zabití Solejmáního přimklo Íránce k jejich vládcům
Miloš Zeman se také vyjádřil k zabití íránského generála Kásima Solejmáního, označil to za zpackanou akci ze strany USA, protože posílila podporu Íránců představitelům íránského režimu. Solejmání byl zabit při útoku americkým dronem v pátek 3. ledna v Bagdádu.
Zeman připomněl, že se v Íránu před několika měsíci konaly poměrně velké demonstrace, při kterých lidé protestovali proti zdražení pohonných hmot. Režim proti demonstrantům tvrdě zasáhl. Naopak zabití Solejmáního podle českého prezidenta vedlo k milionovým demonstracím, při kterých se íránský lid sjednotil za svou vládou.
„Proto si myslím, že to byla zpackaná akce,“ řekl Zeman k americkému útoku. Zabití generála podle něj představitelům Íránu pomohlo, nikoli uškodilo. Prezident zároveň řekl, že sestřelení ukrajinského letadla bylo „svým způsobem důsledkem zabití Solejmáního“, protože se stalo v rámci útoku na americké základny. „Bohužel došlo k chybě, ne-li ke zločinu,“ řekl. K sestřelení se přiznal Írán, šlo podle něj o chybu.
Český prezident nevěří, že by akce USA vedla k obrovskému konfliktu, protože „na to Írán nemá“. Jedinou možností, kterou má, je podle Zemana uzavření Hormuzského průlivu, což by vedlo ke konfliktu menšího rozsahu.
Zeman také vyjádřil souhlas s bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), podle kterého byl čin USA porušením mezinárodního práva. „Nejsem si jist, a tady bych výjimečně souhlasil s Karlem Schwarzenbergem, zda zabití oficiálního představitele fungujícího státu, ať si myslím o něm, co chci, nota bene na území cizího státu, je, nebo není porušením mezinárodního práva,“ řekl český prezident.
