Když se 21. srpna 1968 objevily okolo sedmé ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli vpustit dovnitř. Na půlstoletí staré události v úterý v Holešově zavzpomínaly asi dvě stovky někdejších členů výsadkového pluku.
Sedmý výsadkový pluk se 700 vojáky, elitní útvar vycvičený po vzoru amerických Rangers, tanky okupační armády do kasáren nepustil ani další dny. Při srpnových událostech šlo o zcela ojedinělý čin. „Myslím si, že jsme byli jediný útvar v republice, který je nepustil vůbec,“ řekl při setkání bývalých členů útvaru někdejší výsadkář Josef Bartošek. Na kasárna otočily desítky tanků po příjezdu hlavně.
„Byla to dosti napjatá chvíle, kdy se brnkalo na nervy. Nakonec jim naši velitelé museli pohrozit tím, že pokud s těmi tanky neodejdou, tak máme dostatek pancéřových pěstí a munice k tomu, abychom jim tanky zničili,“ uvedl Bartošek. Nakonec otočili okupanti hlavně jiným směrem, vojáci z Holešova je nenechali ani nabrat vodu.
Den po invazi, 22. srpna, se z kasáren nepozorovaně přemístila do okolních lesů ostrá rota, která by šla do boje jako první. Měla šedesát členů, mezi nimi byl i Miroslav Kopecký. Velitelé ho vyslali na střelnici do blízkých Dobrotic. „Tam jsme byli dva dny. Kopali jsme zemljanky na přežití a čekali jsme na rozkaz, co bude. Byli jsme vyzbrojení. Měli jsme samopaly, výbušniny, granáty,“ vzpomínal Kopecký.
Elitní vojáci byli připraveni bojovat nebo osvobodit internované členy vlády. „Obklíčily nás tanky, mířily na nás, takže už jsme Sovětský svaz jako svého přítele nebrali. Byl to okupant. Byl to v ten moment nepřítel,“ řekl Bartošek.
K ozbrojenému střetu ale nakonec nedošlo. Po několika dnech se okupanti stáhli do okolních ulic a na pole. Později zakotvili u lesa v několik kilometrů vzdálených Přílepech, kde měli stanoviště až do října.
Odpor 7. výsadkového pluku nezůstal bez odpovědi. V roce 1969 byl rozpuštěn, zbytky útvaru převelelo vedení armády do Prostějova a velitelský sbor rozptýlilo po celém Československu. Kasárna v Holešově sovětským vojákům nakonec nikdy nesloužila. Po rozprášení Sedmého výsadkového pluku areál využívala československá armáda. Postupně ho přestavěla a dnes v místě funguje policejní škola.
