Touha po svobodě a demokracii přežila i vpád vojsk Varšavské smlouvy a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu. V den 50. výročí invaze v Československu to na Twitter napsal předseda Evropské rady Donald Tusk. Události srpna 1968 připomínají také předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani nebo nebo lídr největší europarlamentní lidovecké frakce Manfred Weber.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v prohlášení označil konec pražského jara za jednu z nejtragičtějších epizod v dějinách novodobé Evropy.
„Před padesáti lety sovětská invaze do Československa zlikvidovala pražské jaro. Ale touha po svobodě a demokracii přežila a je jádrem toho, co dnes spojuje Evropu,“ napsal Tusk.
Podle Tajaniho je „tragédie“ srpnové okupace připomínkou obzvláště pro mladé lidi, že svoboda není samozřejmostí a že neexistuje alternativa k jednotné a úspěšné Evropě.
Šéf Evropské lidové strany Weber přidal na Twitter příspěvky v češtině i slovenštině. „Vzpomeňme s úctou na oběti této smutné události a na ty, kterým následná normalizace zničila životy. A nepřipusťme zlehčování a překrucování historie,“ napsal.
Už v pondělí se k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová. Ta okupaci považuje za smutné vyrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu. Stateční lidé v Československu podle ní v dalších letech přispěli ke sjednocené Evropě.
Pohled na sovětský tank před svým domem označila za jednu ze svých nejstarších vzpomínek česká eurokomisařka Věra Jourová. „… ovlivní vás to na celý život. Proto považuji obranu demokracie za největší úkol pro nás pro všechny: Čechy, Slováky, Evropany,“ uvedla na Twitteru.
Demokracie a svoboda myšlení vyžadují i v dnešní Evropě naši aktivní ochranu. Uvedl to v prohlášení k 50. výročí násilného ukončení pražského jara rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Dnes je tomu 50 let, co pražské jaro krvavě potlačila vojska Varšavské smlouvy. Naši čeští a slovenští sousedé pokojně požadovali reformy,“ uvedl Kurz v prohlášení zveřejněném na Twitteru.
„Stovky lidí zaplatily svým životem, tisíce uprchly, částečně i do Rakouska. Jim patří naše vzpomínka,“ zdůraznil kancléř. „Události roku 1968 jsou ale také připomenutím, že demokracie a svoboda projevu v Evropě vyžadují i dnes naši aktivní ochranu,“ uzavřel šéf rakouské vlády.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa vedla k řadě tragických obětí na životech, k nimž patřil i Jan Palach a další lidé, kteří se na protest proti agresi upálili, uvedl šéf dolní komory polského parlamentu (Sejmu) Marek Kuchciński, který v den 50. výročí zahájení okupace Československa vzdal hold obětem vpádu sovětské armády a dalších vojsk včetně polských. Sejm schválil rezoluci na počest obětí již před měsícem.
„Na den přesně před 50 lety Rudá armáda rozdrtila naděje Čechů a Slováků, kteří hledali svobodu a demokracii. Evropané musejí nyní stát při sobě a odmítnout novou vlnu autoritářského vlivu, který znovu podkopává naši společnost,“ napsal na Twitteru belgický europoslanec a bývalý premiér Guy Verhofstadt, který zároveň vede v Evropském parlamentu Alianci liberálů a demokratů pro Evropu.
Podle bývalého slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy 50. výročí invaze je „pro Čechy, Slováky a mnohé jiné neúprosnou připomínkou toho, že jejich budoucnost je spjatá se Západem“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se k výročí přímo nevyjádřil, ale na Twitteru sdílel prohlášení francouzské ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauové. „Před 50 lety bylo pražské jaro rozdrceno. Evropa nesmí nikdy zapomínat na obranu svých hodnot svobody a právního státu,“ napsala.
