Kiska: Okupace byla jako hororový film, demokratičtí politici musí chránit naši svobodu

Nahrávám video

Slovenský prezident Andrej Kiska přirovnal okupaci Československa k hororovému filmu. V televizním projevu k 50. výročí invaze vyzval současné demokratické politiky, aby chránili svobodu. Vyzdvihl také roli spojenců v Unii a NATO, kteří mají podle Kisky „stejné hodnoty a respekt ke svobodě, právům lidí a demokracii“. Upozornil i na problém mladých, kteří toho o invazi moc nevědí.

Příchod cizích vojsk obyvatele Československa šokoval, uvedl Kiska. „Po ulicích měst a obcí rachotily tanky, lidé před nimi stáli s holýma rukama. Na mnoha místech se ozývala střelba,“ vzpomínal slovenský prezident.

Situace podle něj připomínala hororový film. „Všechno to mělo podobu nepředstavitelného, příšerného filmu. Kdo by byl uvěřil, že jednou nás budou okupovat armády takzvaných ,spřátelených zemí‘, spojenců z Varšavské smlouvy? Uvěřili bychom tomu, že vrcholné představitele našeho státu v čele s Alexandrem Dubčekem okupanti zatknou a odvlečou do Sovětského svazu?“ táže se prezident.

V projevu dále popisoval průběh okupace. „Naši vlast zaplavilo půl milionu vojáků, přes šest tisíc tanků, osm set letadel a dva tisíce děl. Sovětské divize nás v noci napadly z východu, ze západu, ze severu i z jihu. Přidali se k nim polští, maďarští a bulharští vojáci. A jednotky armády východního Německa stály na hranicích jako ,rezerva‘,“ upozornil Kiska.

Kiska připomněl desítky nevinných obětí

„Největší operace v dějinách Varšavské smlouvy se vydařila, do rána obsadili celou republiku. Žádné kontrarevolucionáře nenašli, zato však v zemi, kde se dosud šířila naděje na svobodnější život, zabili desítky nevinných lidí,“ prohlásil dále Kiska.

Po podpisu Moskevského protokolu se podle něj horor změnil v krutou realitu normalizace, kde moc převzali „bezcharakterní jedinci“. „Začala se potlačovat svoboda tisku, projevu či víry. Na pracovištích se rozběhly potupné prověrky, desetitisíce zaměstnanců byly šikanovány, vyhazovali je z práce, jejich děti nesměly studovat. Mnozí šikovní a vzdělaní lidé emigrovali,“ podotkl slovenský prezident.

Podle Kisky mají současní „demokratičtí politici povinnost chránit svobodu a možnost rozhodovat o budoucnosti, aniž by hrozilo použití hrubé síly“.

„Potřebujeme spojence se stejnými hodnotami a stejným respektem k svobodě, právům lidí a demokracii. Takové spojence a partnery máme v Evropské unii a Severoatlantické alianci, dvou pilířích naší prosperity a bezpečnosti,“ zdůraznila hlava státu.

Mladé je třeba vzdělávat, míní slovenský prezident

Kiska připomněl, že okupaci sice odsuzují tři pětiny Slováků, roste ale počet těch, kteří toho o invazi moc nevědí. „Prosím proto rodiče, učitele, příbuzné, jakož i pamětníky, aby si v tyto dny našli chvíli času a s mladšími lidmi a dětmi se podělili o své poznatky a zkušenosti. Aby jim přiblížili časy naděje, ale i chvíle zrady, zoufalství a ponížení. Vzpomněli si na oběti okupace i zásadní změnu, jakou nám přinesl listopad 1989,“ prohlásil Kiska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 27 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 7 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...