K ozbrojenému odporu proti invazi 21. srpna 1968 prakticky nedošlo, Holešov na Kroměřížsku ale mohl být výjimkou. Přesile se postavili vojáci ze 7. výsadkového pluku zvláštního určení. Na okupanty mířili zbraněmi, rozkazu k obraně se ale nedočkali.
Před pětapadesáti lety výsadkáři ze 7. výsadkového pluku zvláštního určení okupanty do kasáren nepustili. Naopak dostali rozkaz připravit se k boji. „Velitel sovětským vojákům vyhrožoval, pokud neodtáhnou nebo aspoň neotočí hlavně, že je tady zlikvidujeme,“ přiblížil bývalý příslušník pluku Josef Bartošek.
Jedna rota výsadkářů z obklíčení okupačních vojsk nepozorovaně unikla. Nad Holešovem, odkud jsou kasárna dobře vidět, se zakopala a čekala na další rozkazy.
Podle některých verzí mohl být ve hře i pokus osvobodit internovaného Alexandra Dubčeka. Holešovští komandos, elitní jednotka tehdejší armády, byli cvičeni pro boj v týlu nepřítele. „Ta myšlenka přišla, ale myslím, že se to dál nerozpracovávalo, navíc oni Dubčeka už odvezli z republiky pryč,“ vysvětlil Bartošek.
Po dvou dnech dostali vojáci rozkaz, jaký si nepřáli, ale splnit ho museli. Vrátit zbraně do skladu a zrušit kruhovou obranu. Za rok noví velitelé armády obvinili výsadkáře z šíření protisovětských nálad. Velitele propustili, útvar zrušili.
Pamětní deska ve Vyškově
Na památku všech vojáků z povolání a občanských zaměstnanců, kteří byli pronásledovaní pro své politické názory a nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, odhalilo v pondělí Velitelství výcviku-Vojenská akademie ve Vyškově pamětní desku. „Pro své politické názory a nesouhlas s okupací muselo resort obrany nedobrovolně opustit skoro dvanáct tisíc vojáků a vojákyň z povolání a občanských zaměstnanců a zaměstnankyň vojenské správy,“ řekla mluvčí vyškovských vojáků Monika Nováková. S nápadem na vytvoření desky a žádostí o její umístění přišli zástupci Vojenského spolku rehabilitovaných.
Vzpomínat na rok 1968 podle Novákové přispívá k zachování paměti národa. „Připomínáme si, že státní suverenita a s tím související svoboda občanů může být relativně snadno ohrožena, pokud o její zachování nebudeme usilovat, což spatřujeme i v současné době nedaleko od nás. Vyjadřujeme úctu všem obětem okupace Československa, tak jako respekt všem, kteří bez ohledu na příkoří dokázali zachovat věrnost vlasti a ideálům svobody,“ dodala.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu. V roce 1968 bylo v Československu první den okupace zabito či smrtelně zraněno padesát osm lidí, do konce roku stoupl počet obětí na sto osm. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Sovětští vojáci zůstali v Československu jako okupanti do roku 1991, kdy odjel na východ poslední transport.
