Ruská vládní strana chce okupantům z roku 1968 udělit status válečných veteránů

2 minuty
Události: Postoj Moskvy k roku 1968 možná projde proměnou
Zdroj: ČT24

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se účastnilo na půl milionu vojáků, drtivá většina ze Sovětského svazu. V prvních týdnech agrese zemřelo téměř 140 civilistů. Maďarsko a Polsko se za násilný vpád omluvily ještě před sametovou revolucí, v srpnu 1989. V prosinci téhož roku pak politici pěti států Varšavské smlouvy vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. V Rusku teď zvažují udělení statusu válečného veterána účastníkům intervence.

V pražské Vinohradské ulici se 21. srpna střetli okupanti s demonstranty, kteří vojákům bránili v obsazení rozhlasu. Tyto události změnily život i tehdy 24letému Alexeji Levinsonovi. „Pocit katastrofy. Zničilo to svět, ke kterému jsem se tehdy hlásil. Já i mí blízcí jsme měli pocit obrovské viny a studu. A ty nám zůstaly,“ přiblížil ruský sociolog. 

Levinson je přesvědčený, že okupace Československa utvrdila sovětské vedení ve správnosti nekompromisního postupu. Uvažování teď podle Alexeje převzaly i ruské elity, což potvrzuje anexe Krymu i válka na Ukrajině. „Myšlení je stejné. To jsou naši a to musí být naše. Prostě se nám musí podřídit. A když přejdou k nepřátelům, je třeba s nimi jednat co možná nejtvrději,“ domnívá se.

Jednotné Rusko chce z okupantů udělat válečné veterány

V roce 2016 v Rusku neprošel zákon, který navrhoval udělit sovětským okupantům z roku 1968 status válečného veterána. Jeho předkladatelé tvrdili, že sovětští vojáci v Československu potlačili státní převrat. Podle historika Vadima Truchačova o legislativě znovu uvažují poslanci vládní strany Jednotné Rusko. „Schválí to. Ne proto, že by byl Sovětský svaz tehdy v právu. Ale proto, že Česko je teď nepřítel,“ řekl historik Ruské státní humanitární univerzity v Moskvě.

Oficiální postoj ruských úřadů k srpnové okupaci se od vzniku samostatného Ruska ale ještě nezměnil.

V roce 1993 ruský prezident Boris Jelcin oficiálně v Praze označil srpnové události za sovětskou agresi. Jeho nástupce Vladimír Putin pak o třináct let později přiznal morální odpovědnost Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Letiště v Bratislavě a v Budapešti kvůli namrzajícímu dešti přerušila provoz. Přistávací a odletové dráhy pokryla ledovka. Nepříznivé počasí postihlo také letiště v Praze a ve Vídni, rakouské letiště Schwechat je po několikahodinové uzavírce opět v provozu. Pozemní dopravu led komplikuje kromě Slovenska a Rakouska také na východě Německa nebo v Maďarsku. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají výrazné zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 5 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
před 7 mminutami

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 12 mminutami

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...