Ruská vládní strana chce okupantům z roku 1968 udělit status válečných veteránů

2 minuty
Události: Postoj Moskvy k roku 1968 možná projde proměnou
Zdroj: ČT24

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se účastnilo na půl milionu vojáků, drtivá většina ze Sovětského svazu. V prvních týdnech agrese zemřelo téměř 140 civilistů. Maďarsko a Polsko se za násilný vpád omluvily ještě před sametovou revolucí, v srpnu 1989. V prosinci téhož roku pak politici pěti států Varšavské smlouvy vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. V Rusku teď zvažují udělení statusu válečného veterána účastníkům intervence.

V pražské Vinohradské ulici se 21. srpna střetli okupanti s demonstranty, kteří vojákům bránili v obsazení rozhlasu. Tyto události změnily život i tehdy 24letému Alexeji Levinsonovi. „Pocit katastrofy. Zničilo to svět, ke kterému jsem se tehdy hlásil. Já i mí blízcí jsme měli pocit obrovské viny a studu. A ty nám zůstaly,“ přiblížil ruský sociolog. 

Levinson je přesvědčený, že okupace Československa utvrdila sovětské vedení ve správnosti nekompromisního postupu. Uvažování teď podle Alexeje převzaly i ruské elity, což potvrzuje anexe Krymu i válka na Ukrajině. „Myšlení je stejné. To jsou naši a to musí být naše. Prostě se nám musí podřídit. A když přejdou k nepřátelům, je třeba s nimi jednat co možná nejtvrději,“ domnívá se.

Jednotné Rusko chce z okupantů udělat válečné veterány

V roce 2016 v Rusku neprošel zákon, který navrhoval udělit sovětským okupantům z roku 1968 status válečného veterána. Jeho předkladatelé tvrdili, že sovětští vojáci v Československu potlačili státní převrat. Podle historika Vadima Truchačova o legislativě znovu uvažují poslanci vládní strany Jednotné Rusko. „Schválí to. Ne proto, že by byl Sovětský svaz tehdy v právu. Ale proto, že Česko je teď nepřítel,“ řekl historik Ruské státní humanitární univerzity v Moskvě.

Oficiální postoj ruských úřadů k srpnové okupaci se od vzniku samostatného Ruska ale ještě nezměnil.

V roce 1993 ruský prezident Boris Jelcin oficiálně v Praze označil srpnové události za sovětskou agresi. Jeho nástupce Vladimír Putin pak o třináct let později přiznal morální odpovědnost Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu mají být podle USA obdobou článku pět NATO

V Berlíně jednaly v neděli a v pondělí ukrajinská a americká delegace o ukončení ruské války proti Ukrajině. Spojené státy dle nejmenovaného zdroje z americké administrativy poskytnou Ukrajině záruky srovnatelné s článkem pět NATO. Nadále se však liší postoje obou stran k územním ústupkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal kromě Američanů i s představiteli Německa. To s Ukrajinou dohodlo plán na prohloubení obranné a zbrojní spolupráce.
14:45Aktualizovánopřed 39 mminutami

Americký režisér Rob Reiner zemřel násilnou smrtí

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Exprezident Jižní Koreje chtěl vyprovokovat KLDR k útoku, tvrdí prokurátor

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.
před 1 hhodinou

Ruský soud zakázal Pussy Riot jako extremistickou organizaci

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.
před 2 hhodinami

Většina Ukrajinců odmítá volby za války i stažení z Donbasu, ukázal průzkum

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.
před 3 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 4 hhodinami

EU uvalila další sankce kvůli ruským hybridním útokům

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších čtrnáct osob a subjektů v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii. Jde i o tři české návrhy, uvedlo stálé zastoupení Česka při EU. Nové sankce se týkají mimo jiné ruské hackerské skupiny Cadet Blizzard, která útočila i v tuzemsku. EU zároveň rozšiřuje sankce na Bělorusko za hybridní hrozby, mimo jiné kvůli dění v Litvě.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mezi oběťmi útoku v Sydney je blízká přítelkyně Čaputové

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.
09:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...