Zemřel Viktor Fajnberg, jeden z osmi statečných z Rudého náměstí

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.

Rádio Svoboda konkrétní informace k Fajnbergově úmrtí neposkytlo, na svém webu nabízí odkaz na facebookový profil k dokumentárnímu filmu, který o někdejším sovětském disidentovi natočili Kirill a Ksenija Sacharnovovi. „První nenahraditelná ztráta tohoto roku. Druhého ledna ráno nás opustil Viktor Fajnberg,“ uvádí se v příspěvku páru, který cituje Fajnbergovu dceru. Pohřeb se podle nich bude konat ve čtvrtek v Izraeli.

Viktor Fajnberg se narodil 26. listopadu 1931 v Charkově. Vystudoval filologii na Leningradské univerzitě a v zimě 1968 se zapojil do sovětského disidentského hnutí, připomíná Rádio Svoboda. Do historie se zapsal jako jeden z „osmi statečných“, kteří se 25. srpna 1968 vydali protestovat na Rudé náměstí v Moskvě proti tehdejší invazi do Československa.

Skupinu kromě Fajnberga tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, fyzik Pavel Litvinov, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, lingvistka Larisa Bogorazová a studentka Taťjana Bajevová.

Na Rudém náměstí rozvinuli transparenty s hesly „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo!“, „Hanba okupantům“, „Svobodu Dubčekovi!“ nebo „Ruce pryč od Československa!“.

Protest trval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté. Fajnberg při zásahu přišel o čtyři zuby, ostatní si odnesli modřiny a skončili v cele. Následovalo pronásledování v podobě vězení nebo nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách.

Fajnberga soud prohlásil za nepříčetného a poslal ho do psychiatrické léčebny, odkud ho propustili v roce 1973. Následně odešel do exilu. „Osud Viktora Fajnberga byl od té doby těsně spjatý s českým prostředím, často u nás pobýval a našel zde i mnoho přátel. Jeho celoživotní jasný postoj proti jakémukoli zneužití síly a moci nám bude chybět,“ uvedla v úterý na Facebooku organizace Memorial Česká republika.

Od roku 1978 žil Fajnberg ve Francii. V roce 2018 společně s Litvinovem a Bajevovou, kteří jsou posledními žijícími z „osmi statečných,“, převzal v Praze od tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického za celou skupinu cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 4 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 18 hhodinami
Načítání...