Praha - Čtyři dny po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se na moskevském Rudém náměstí sešla skupinka osmi lidí, kteří nesli československou vlaječku a transparenty odsuzující okupaci. Jedna z osmi statečných, Natalija Gorbaněvská, právě dnes přijela na několikadenní návštěvu Prahy. Přestože trvale žije ve Francii, osud Ruska jí není lhostejný, kromě veršů totiž edituje texty o porušování lidských práv v Rusku. Disidentka dnes obdržela děkovný dopis od předsedy Senátu Milana Štěcha, převezme v Karolinu zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy za zásluhy v boji o demokracii, svobodu a lidská práva.
Gorbaněvská: „Nebyla jsem ani tak odvážná, jako lehkomyslná“
„Svoboda slova je dnes značně omezena. Kdo si ji dovolí, je pronásledován dokonce i na síti. Víme o případech, kdy jsou stíháni bloggeři. Je velice málo svobodných tištěných médií. De facto nemáme svobodnou televizi,“ říká Gorbaněvská o současném Rusku.
Dnes převzala od předsedy Senátu Milana Štěcha dopis, v němž jí poděkoval za její odvahu. V sídle Senátu si prohlédla připomínky zásadních momentů české historie. „Paní Gorbaněvská je skutečně statečná žena a víc k tomu není potřeba říkat, protože ten čin, který před 45 lety udělala, to byl čin skutečně hrdinský,“ uvedl senátor Jaromír Štětina.
Tehdy v roce 1968 neslo osm statečných nad hlavou transparenty volající po svobodě Československa, kde v té době vládly právě sovětské tanky. S hesly: Za vaši i naši svobodu, Ať žije svobodné Československo, Hanba okupantům, Svobodu Dubčekovi nebo Ruce pryč od Československa, se snažili upozornit, že něco není v pořádku. Trvalo ale jen několik minut a osmičlennou skupinku surově napadli policisté v civilu. Jejich osud byl zpečetěn: skončili na několik let za mřížemi, v pracovních táborech nebo ve vyhnanství, někteří nastoupili i k nucené psychiatrické léčbě.
Natalija Gorbaněvská:
„Nebyla jsem ani tak odvážná jako spíš lehkomyslná. (…) Neřekla bych že mám dnes v Rusku přímo následovníky, ale spíš jsou lidi, kteří se inspirují naší zkušeností.“
Tato demonstrace byla tehdy v Sovětském svazu výjimečným projevem odvahy a jména „osmi statečných“ demonstrantů jsou známá dodnes: lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalija Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov a lingvistka Larisa Bogorazová; na náměstí se k nim pak jako osmá připojila mladičká Taťjana Bajevová. Po propuštění emigrovali Gorbaněvská, Fajnberg a Delone do Francie a Litvinov, Dremljuga a Bajevová do USA. V Rusku zůstali pouze Babická a Bogorazová.
Gorbaněvská bude hostem pořadu Hyde Park Civilizace ČT, který ČT24 odvysílá v sobotu 2. listopadu. Otázky jí můžete pokládat již nyní na stránkách pořadu. V pátek 25. října se Gorbaněvská zúčastní akce Čtení za Michaila Chodorkovského v Knihovně Václava Havla. Další informace zde.
Letos v srpnu si deset lidí přišlo opět na Rudé náměstí připomenout srpnové události roku 1968 a policie opět byla v akci, tentokrát zadržení ale vyvázli jen s pokutou. A nechyběla Gorbaněvská a na demonstraci dorazil i bratranec tehdejšího účastníka Vadima Deloneho.
GALERIE
Natalija Gorbaněvská během nedělního shromáždění zdroj: ČT24
Když ostatní seděli, sepisovala knihu
Sice i Gorbaněvská skončila v policejní cele, ale jako matku tříměsíčního syna ji propustili. A tak spojením vzpomínek autorky a jejích přátel, přepisu soudního líčení, oficiálních pramenů a dobových tiskovin vznikl dokumentární text, který přibližuje motivace demonstrantů, protest samotný, reakce na něj i důsledky, jež pro ně z tohoto činu vyplynuly.
Kniha Poledne, která líčí právě demonstraci „osmi statečných“, vyšla brzy po protestu v samizdatu a krátce nato i v několika jazycích v západní Evropě. V češtině ji vydalo nakladatelství Torst a Ústav pro studium totalitních režimů až v roce 2012.
Gorbaněvská o demonstraci na Rudém náměstí v srpnu 1968: „Téměř vzápětí se ozval hvizd a ze všech konců náměstí se k nám rozeběhli pracovníci státní bezpečnosti v civilu: očekával se příjezd československé delegace do Kremlu, proto tam měli službu. Běželi k nám s výkřikem: 'To všechno jsou židáci! Bijte protisovětské živly!' Seděli jsme pokojně, nestavěli jsme se na odpor. Vytrhli nám z ruky transparenty, Viktorovi Fajnbergovi rozbili tvář do krve a vyrazili mu zuby. Pavla Litvinova bili do obličeje těžkou aktovkou, mně vytrhli z rukou československý prapor a zlomili ho,“ napsala v dopise, který pak koloval v českém samizdatu.
V prosinci 1969 byla opět zatčena. O rok později byla prohlášena za duševně nemocnou a umístěna do vězeňské psychiatrické nemocnice. Uvěznění na psychiatrii bylo součástí promyšleného způsobu, jak politické vězně zlomit. Zaprvé nebylo určeno, jak dlouho nucený pobyt potrvá, zadruhé „pacienti“ mohli být denně trýzněni různými bolestivými „léky“. Po návratu v roce 1972 se nicméně Gorbaněvská opět zapojila do disidentského hnutí.
Podívejte se na rozhovor:
GALERIE
videogallery_382634
Pod hrozbou dalšího uvěznění se rozhodla odejít do exilu. Od roku 1975 žije v Paříži, kde se věnuje básnické tvorbě, a aktivně vystupuje na obranu lidských práv ve světě. Patří k výrazným postavám současné ruské kultury. Její milostné či mystické verše přesahují politiku. Slavná americká písničkářka Joan Baezová jí v roce 1976 věnovala píseň „Natalia“, napsanou na podporu sovětských disidentů.
Na srpnovou demonstraci v roce 1968 vzpomíná také v rozhovoru pro ČT24 v roce 2008.
