U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace. Siwiec se upálil záhy po okupaci – 8. září 1968 během oslav dožínek na varšavském stadionu, zemřel čtyři dny poté.
Nástěnná malba připomíná protest Poláka Siwiece proti okupaci Československa
2 minuty
Události: Odhalení nástěnné malby připomínající okupaci Československa
Ulici Ryszarda Siwiece na Žižkově má Praha od roku 2009 a v následujícím roce tam vznikl i jeho pomník. V ulici měl své sídlo Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který kvůli rekonstrukci sídlí v blízkém domě Radost. Vznik nástěnné malby inicioval Polský institut v Praze ve spolupráci s ÚSTR. Jeho budova je zvenčí v parteru pokryta dřevotřískovými deskami a na takto vzniklé ploše je nyní malba připomínající Siwiecovu oběť. Je umístěna do rohu, na jedné straně je portrét Siwiece, proti němu pak okupační tank bořící podloubí na náměstí jednoho z českých měst.
Náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický v pátek řekl, že pro pomník bude ústav do budoucna hledat důstojnější místo, které by více odpovídalo Siwiecovu činu. „Jsem rád, že si můžeme znovu připomenout význam osobnosti Ryszarda Siwiece, ale i dalších osob, které se nikdy nesmířily jak s totalitními režimy, tak s tím, když stát či státy společně napadnou jiný stát a vnucují mu svou politickou doktrínu nebo své představy o imperiální vládě, což je záležitost vpravdě aktuální, kterou zažíváme i dnes, v roce 2022, ve 21. století,“ zmínil Nedvědický.
GALERIE
Nástěnná malba u pomníku Ryszarda Siwiece
V září byla v den výročí Siwiecova úmrtí odhalena u pomníku dolní část nástěnné černobílé malby, na níž je velký nápis 1968, česká a polská vlajka a nápis Slyšte můj křik, tedy slova, která Siwiec uvedl v zanechaném poselství. Autorem malby je Ondřej Vyhnánek. Nad ní vymalovali další část Ondřej Klíma a Michal Filak.
„Vybral jsem motiv tanku, je to velmi známá fotografie z Liberce, která je vizuálně zajímavá, aby to člověka (kolemjdoucího) zastavilo. Jsem rád, že to tady může být, protože veřejný prostor, s nímž pracuji dlouhodobě, je náš společný, a kromě všech ostatních věcí v něm mohou být i věci takovéto,“ přiblížil své dílo a jeho obsah Klíma.
