Česko dokázalo to, co Unie nezvládla, hodnotí německá ZDF iniciativu na dodání munice Ukrajině

České republice se v zásobování Ukrajiny municí podařilo něco, co nedokázala ani Evropská unie, hodnotí v reportáži německá veřejnoprávní stanice ZDF českou snahu zajistit v zemích mimo Evropskou unii 800 tisíc kusů dělostřelecké munice pro ukrajinskou armádu, která přes dva roky vzdoruje ruské invazi. Českému návrhu se věnuje také německá zpravodajská televize ntv, podle které projekt získává stále více příznivců.

„Ukrajinskému boji za svobodu tady rozumí obzvláště dobře. Tady, kde kdysi sovětská armáda potlačila pražské jaro,“ uvedla ZDF o českém postoji společně se záběry z pražského Václavského náměstí. Televize tak připomenula neúspěšný pokus komunistického reformního křídla demokratizovat tehdejší československý režim, což v srpnu 1968 vyústilo v invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou.

ZDF připomíná, že Evropská unie slíbila Ukrajině dodat do konce letošního března milion kusů dělostřelecké munice. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ale nedávno uvedl, že očekává, že do března se Unie dostane na přibližně 52 procent svého cíle. Podle Kyjeva se zatím podařilo z vytyčeného cíle dodat jen třicet procent.

Český plán na dodávky munice, který s tím unijním nesouvisí, v polovině února představil na Mnichovské bezpečnostní konferenci český prezident Petr Pavel. Řekl, že Česko v zemích mimo EU lokalizovalo půl milionu kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 tisíc kusů v sovětské ráži. Pavel v Mnichově také uvedl, že pokud sežene u spojenců peníze na nákup této munice, bude schopné ji na Ukrajinu dodat v řádu týdnů.

Podle expertů je na nákup potřeba vyčlenit asi 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun). Podle Pavla při hledání financí Česko spolupracuje s Dánskem, Nizozemskem a Kanadou. Připojit se rozhodla i Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron chtěl původně podpořit vlastní zbrojní průmysl. Významnou část peněz hodlá podle ZDF poskytnout také Německo.

Dodávky mohou pomoct Ukrajině zastavit ústup

Země, ze kterých munice zajištěná Českem pochází, nebyly zveřejněny, neboť si to z různých důvodů nepřejí. „Jsou země, které se veřejně nestaví na žádnou stranu, země jako například Turecko, které stojí mezi Východem a Západem a které usilují i o zprostředkovatelskou roli,“ uvedla ZDF.

Televize dodala, že pokud se peníze opravdu podaří rychle zajistit, bude moci Ukrajina zastavit svůj ústup. „Alespoň prozatím. Ani 800 tisíc kusů munice není nekonečných. Obzvláště během protiofenzivy vypálili Ukrajinci čtyři až sedm tisíc granátů denně,“ dodala.

Stanice ntv uvedla, že české iniciativě se od spojenců dostalo dobrého přijetí. „Český návrh obstarat munici pro Ukrajinu mimo Evropu nachází stále více příznivců,“ uvedla televize. Jako příklad jmenovala Belgii, která přispěje částkou 200 milionů eur.

Televize ntv rovněž připomenula Pavlovu výzvu v Mnichově, aby podporovatelé Ukrajiny byli při zajišťování munice a zbraní stejně inovativní, jako jsou ukrajinští vojáci na bojišti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i další regiony v centrální a východní části země. Zraněných jsou desítky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily. Situace na frontě je nicméně podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro napadenou zemi nejlepší za deset měsíců.
11:02Aktualizovánopřed 26 mminutami

Trump žádá v návrhu rozpočtu růst výdajů na obranu téměř o polovinu

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent, a naopak významné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu korun), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.
před 31 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V řecké vládě končí ministři zapletení do skandálu s eurodotacemi

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek obměnil kabinet a propustil tři členy vlády, kteří jsou zapleteni do skandálu kolem podvodů s evropskými zemědělskými dotacemi v zemi, napsala s odvoláním na mluvčího kabinetu agentura AFP. Řecká veřejnoprávní televize ERT a další média uvedla, že odcházejí ministr pro rozvoj venkova a výživu Kostas Tsiaras, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Ioannis Kefalogiannis a náměstek ministra zdravotnictví Dimitrios Vartzopulos.
před 2 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 3 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 5 hhodinami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 8 hhodinami
Načítání...