Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.
Zemřel Viktor Fajnberg, jeden z osmi statečných z Rudého náměstí
Rádio Svoboda konkrétní informace k Fajnbergově úmrtí neposkytlo, na svém webu nabízí odkaz na facebookový profil k dokumentárnímu filmu, který o někdejším sovětském disidentovi natočili Kirill a Ksenija Sacharnovovi. „První nenahraditelná ztráta tohoto roku. Druhého ledna ráno nás opustil Viktor Fajnberg,“ uvádí se v příspěvku páru, který cituje Fajnbergovu dceru. Pohřeb se podle nich bude konat ve čtvrtek v Izraeli.
Viktor Fajnberg se narodil 26. listopadu 1931 v Charkově. Vystudoval filologii na Leningradské univerzitě a v zimě 1968 se zapojil do sovětského disidentského hnutí, připomíná Rádio Svoboda. Do historie se zapsal jako jeden z „osmi statečných“, kteří se 25. srpna 1968 vydali protestovat na Rudé náměstí v Moskvě proti tehdejší invazi do Československa.
Skupinu kromě Fajnberga tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, fyzik Pavel Litvinov, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, lingvistka Larisa Bogorazová a studentka Taťjana Bajevová.
Na Rudém náměstí rozvinuli transparenty s hesly „Za vaši i naši svobodu!“, „Ať žije svobodné Československo!“, „Hanba okupantům“, „Svobodu Dubčekovi!“ nebo „Ruce pryč od Československa!“.
Protest trval několik minut, načež demonstranty napadl dav kolemjdoucích a policisté. Fajnberg při zásahu přišel o čtyři zuby, ostatní si odnesli modřiny a skončili v cele. Následovalo pronásledování v podobě vězení nebo nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách.
Fajnberga soud prohlásil za nepříčetného a poslal ho do psychiatrické léčebny, odkud ho propustili v roce 1973. Následně odešel do exilu. „Osud Viktora Fajnberga byl od té doby těsně spjatý s českým prostředím, často u nás pobýval a našel zde i mnoho přátel. Jeho celoživotní jasný postoj proti jakémukoli zneužití síly a moci nám bude chybět,“ uvedla v úterý na Facebooku organizace Memorial Česká republika.
Od roku 1978 žil Fajnberg ve Francii. V roce 2018 společně s Litvinovem a Bajevovou, kteří jsou posledními žijícími z „osmi statečných,“, převzal v Praze od tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického za celou skupinu cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí.
