Varšavská smlouva strana 2 z 4

Na jednom z míst vzdoru, kde 21. srpna 1968 tekla krev, položili nejvyšší představitelé státu věnce k připomenutí 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Oproti minulým letům přišel na pietu i prezident republiky, jehož předchůdce se léta vyhýbal veškerým veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.

Česko si v pondělí připomíná pětapadesát let od invaze v roce 1968. Těsně před půlnocí 20. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy československé hranice a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Invaze tak v podstatě ukončila takzvané pražské jaro, tedy pokus československých komunistů o nastolení „socialismu s lidskou tváří“.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 se účastnilo na půl milionu vojáků, drtivá většina ze Sovětského svazu. V prvních týdnech agrese zemřelo téměř 140 civilistů. Maďarsko a Polsko se za násilný vpád omluvily ještě před sametovou revolucí, v srpnu 1989. V prosinci téhož roku pak politici pěti států Varšavské smlouvy vydali prohlášení odsuzující vojenskou intervenci ze srpna 1968 jako vměšování do vnitřních záležitostí jiné země. V Rusku teď zvažují udělení statusu válečného veterána účastníkům intervence.

Maďarsko mělo využít invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa k tomu, aby připojilo zpět oblasti jižního Slovenska, které Československu připadly po první světové válce. Maďaři na Slovensku prý vítali maďarské vojáky jako osvoboditele. V článku věnovaném blížícímu se výročí 21. srpna 1968, kdy invaze začala, to uvedl maďarský provládní deník Magyar Nemzet.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.

Před třiatřiceti lety vedl Michael Kocáb parlamentní komisi, která dohlížela na odsun sedmdesáti tisíc sovětských vojáků z Československa. Vyrůstal v Mladé Boleslavi, nedaleko Milovic, a na sovětské vojáky má živé vzpomínky. V Interview Speciál Kocáb řekl, že Rusko poraženo nebude, ale může být vytlačeno z ukrajinského území. Poraženo už však podle něj je morálně.

Houfnice sovětské ráže 122 milimetrů s dostřelem kolem patnácti kilometrů pomáhaly loni v únoru a březnu čelit úvodnímu ruskému náporu. Municí pro ně teď musejí ukrajinští obránci šetřit. Na východní Ukrajině s nimi natáčel Andreas Papadopulos.

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg. Byl jedním z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na děti zesnulého. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort na Twitteru.

Česká televize uvádí nový dokument s názvem Dějiny třetí světové. Vznikl jako připomínka Karibské krize, která propukla před šedesáti lety. Byl to okamžik, kdy byl svět nejblíže další světové válce. Krize se týkala i Československa, v dokumentu vystoupí pamětníci z řad tehdejších vojáků. Tedy těch, kdo se připravovali na válku, která nakonec nebyla. Film je k vidění v iVysílání.

V den výročí vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa přišlo na účet ukrajinského velvyslanectví v Praze 24,2 milionu korun, uvedl zastupitelský úřad. Nejčastěji dárci posílali částku 1968 korun. Podle velvyslanectví pořídí Ukrajina za vybrané peníze vojenský materiál k obraně proti ruské invazi.

František Barbírek, Vasil Biľak, Miloš Jakeš, Jozef Lenárt a další přední politici ze srpna 1968 se podle usnesení vyšetřovatele Správy Federálního policejního sboru pro vyšetřování dopustili v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa trestného činu vlastizrady. Trestní stíhání těchto osob však bylo vyhodnoceno jako nepřípustné kvůli promlčení trestného činu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Odkaz činu Jana Palacha upozorňuje, že hájit svobodu a nezávislost je velmi důležité. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to řekl na pietním aktu k uctění památky studenta, který se před 53 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Palach se v lednu 1969 zapálil, aby vyburcoval společnost z letargie, do níž upadala po zděšení z okupace země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený mladík zemřel 19. ledna 1969.

Rodiče Svatopluka Baumana byli zatčeni a transportováni do koncentračního tábora v létě roku 1942. Svatoplukovi byly tenkrát dva roky. Jeho otec pomáhal Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi. Rodiče už nikdy neviděl, byli popraveni v Mauthausenu. Malého chlapce gestapo odvezlo do zámečku na Jenerálce, kde bylo internováno téměř pět desítek dětí popravených odbojářů.

Před novou německou vládou stojí řada úkolů, přičemž jedním z těch strategicky nejdůležitějších bude obnova vojenského letectva. Stíhací bombardéry německé armády dosluhují a nákup nových strojů se končící ministryni obrany nepodařilo dotáhnout do konce.

Zemřel George Mraz, který patřil mezi nejvyhledávanější kontrabasisty světové jazzové scény a jeho kontrabas zní na stovkách natočených alb. Mraz byl písecký rodák, přes půlstoletí ale žil ve Spojených státech. O úmrtí známého jazzmana informovala na sociálních sítítch jeho manželka.

Čtyři oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969 se dočkaly finančního odškodnění. Ministerstvo vnitra jim celkem vyplatilo přes čtvrt milionu korun. Další tři žádosti resort odmítl, ve dvou případech stále rozhoduje. Nárok na odškodnění mají příbuzní obětí a lidé, kteří byli při potlačení protestů zraněni. Těch je přitom podle některých historiků až přes padesát.

Po šestatřiceti letech, jednom měsíci a šestnácti dnech ukončila fakticky činnost Varšavská smlouva. Stalo se tak na posledním zasedání jejího Politického poradního výboru v Černínském paláci v Praze.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Vědci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zpracovávají ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) písemné a obrazové dokumenty politických represí československých občanů v bývalém Sovětském svazu. Vzniká digitální archiv dokumentů NKVD/KGB k československé historii, v němž bude možné vyhledávat díky softwaru kybernetiků, uvedla mluvčí ZČU Šárka Stará. Hotový má být do konce příštího roku.

Před třiceti lety, 21. června 1991, opustil československé území poslední transport se sovětskými vojáky a technikou. Skončila tak přítomnost sovětské armády, která začala okupací v srpnu 1968, a přestože ji komunistická propaganda prezentovala jako dočasnou, trvala celých třiadvacet let.

Varšavská smlouva původně vznikla v reakci na vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Během studené války byla důležitým nástrojem Sovětského svazu. „Mírové uskupení“, jak se pakt někdy oficiálně nazýval, umožňovalo Moskvě držet pod kontrolou své středo- a východoevropské satelity. Stalo se tak i za použití síly jako v Československu. Po necelém půlstoletí svého fungování byla aliance rozpuštěna, a to 31. března 1991.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Před 25 lety, 27. ledna 1996, zemřela první manželka prezidenta Václava Havla Olga Havlová. V nedožitých 63 letech podlehla rakovině. Chudá dívka z pražského Žižkova se po seznámení s Václavem Havlem zapojovala do disidentských aktivit a v roce 1982 podepsala Chartu 77. Poté, co se stala první dámou, se věnovala pomoci potřebným, díky čemuž byla uznávána po celém světě a několikrát oceněna.