Před novou německou vládou stojí řada úkolů, přičemž jedním z těch strategicky nejdůležitějších bude obnova vojenského letectva. Stíhací bombardéry německé armády dosluhují a nákup nových strojů se končící ministryni obrany nepodařilo dotáhnout do konce.
Německo otálí s nákupem amerických stíhaček, ožívá spor o stažení jaderných zbraní
2 minuty
Události ČT: Německé zbrojní dilema
Odcházející šéfka resortu Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) za sebou nechává nezodpovězenou otázku, zda Německo zůstane zemí schopnou provést jaderný úder.
Jaderné zbraně sice nevlastní, hlavice se ale nacházejí na základnách, které má v zemi americká armáda. Na Sovětský svaz je za studené války měla v případě útoku Varšavské smlouvy svrhnout i německá letadla.
V posledních desetiletích hrály roli německého jaderného štítu stroje Tornado, jenže ty půjdou nejpozději za devět let do důchodu. Krampová-Karrenbauerová se proto snažila prosadit pořízení amerických stíhacích bombardérů F-18, které by mohly sloužit i jako nové nosiče jaderných zbraní. Nákup ale narazil na odpor sociálních demokratů, kteří jsou nejsilnější stranou nové vlády.
Spor o stažení amerických vojáků
Ožívají tak staré spory, které jdou zpět až do první poloviny 80. let. Tehdy, 22. října 1983, požadoval na největší demonstraci v dějinách spolkové republiky milion lidí stažení amerických jaderných zbraní z Německa. Mezi účastníky byl i současný kancléř Olaf Scholz.
Dnes ale Scholz zastává mírnější postoje a odráží požadavky radikálů ve vlastní straně. „Americké stažení si přejí někteří vlivní sociální demokraté. Nepanuje o tom ale v žádném případě shoda v této koaliční vládě,“ upozornil analytik Stefen Meister.
Případné stažení amerických jaderných sil z Německa by podle analytiků mělo dramatické následky. Znejistilo by především Polsko a Pobaltí, které by poté mohly požádat Washington, aby jaderné zbraně rozmístil na jejich území, což by pravděpodobně vyvolalo nepřátelskou reakci Ruska.
