Odškodnění za násilí při protiokupačních demonstracích ze srpna 1969 zatím dostali jen čtyři lidé

Čtyři oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969 se dočkaly finančního odškodnění. Ministerstvo vnitra jim celkem vyplatilo přes čtvrt milionu korun. Další tři žádosti resort odmítl, ve dvou případech stále rozhoduje. Nárok na odškodnění mají příbuzní obětí a lidé, kteří byli při potlačení protestů zraněni. Těch je přitom podle některých historiků až přes padesát.

 „Za zranění s trvalými následky bylo vyplaceno odškodnění dvěma lidem v celkové částce sto osmdesát tisíc korun, za zranění bez trvalých následků pak dvěma lidem v celkové částce osmdesát tisíc korun,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra, které má posuzování žádostí o odškodnění na starosti, Hana Malá. U dalších dvou lidí řízení stále probíhá, tři pak nárok podle resortu neprokázali. „V jednom případě nebyl nárok uplatněn oprávněnou osobou, v dalších dvou případech nebyl nárok prokázán způsobem, který zákon předpokládá,“ doplnila Malá.

O kompenzace mohou lidé žádat na základě zákona, který loni na podzim schválil parlament. Podle jeho předkladatelů přišlo při demonstracích na roční výročí okupace o život pět lidí, pět bylo těžce zraněno a 26 lehce. Někteří historikové ovšem předpokládají vyšší počty – například autoři knihy Den hanby před dvěma roky upozornili, že při zásazích zemřelo sedm lidí a zranění jich utrpělo až 50.

I proto zákon počítal s náklady ve výši od 2,5 do 4,5 milionu korun. Zatím však resort vyplatil jen 260 tisíc korun. „Ministerstvo vnitra nemá možnost potenciální žadatele kontaktovat. Řízení o poskytnutí odškodnění se totiž zahajuje na návrh oprávněné osoby a ministerstvo nemá oprávnění tyto osoby vyhledávat,“ vysvětlil Adam Rözler z tiskového oddělení resortu.

Protiokupační demonstrace se konaly od 19. do 22. srpna 1969 na první výročí invaze. Komunistický režim je pomocí armády a bezpečnostních složek násilně potlačil. Nárok na odškodnění můžou lidé uplatnit teprve v letošním roce – příbuzní obětí mohou žádat o 200 tisíc korun, lidé s trvalými následky o 90 tisíc, ostatní zranění pak o 40 tisíc. Prokázat se musí lékařskou zprávou, úmrtním listem nebo výpovědí nejméně dvou svědků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 4 hhodinami

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 7 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 19 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.