Čtyři oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969 se dočkaly finančního odškodnění. Ministerstvo vnitra jim celkem vyplatilo přes čtvrt milionu korun. Další tři žádosti resort odmítl, ve dvou případech stále rozhoduje. Nárok na odškodnění mají příbuzní obětí a lidé, kteří byli při potlačení protestů zraněni. Těch je přitom podle některých historiků až přes padesát.
„Za zranění s trvalými následky bylo vyplaceno odškodnění dvěma lidem v celkové částce sto osmdesát tisíc korun, za zranění bez trvalých následků pak dvěma lidem v celkové částce osmdesát tisíc korun,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra, které má posuzování žádostí o odškodnění na starosti, Hana Malá. U dalších dvou lidí řízení stále probíhá, tři pak nárok podle resortu neprokázali. „V jednom případě nebyl nárok uplatněn oprávněnou osobou, v dalších dvou případech nebyl nárok prokázán způsobem, který zákon předpokládá,“ doplnila Malá.
O kompenzace mohou lidé žádat na základě zákona, který loni na podzim schválil parlament. Podle jeho předkladatelů přišlo při demonstracích na roční výročí okupace o život pět lidí, pět bylo těžce zraněno a 26 lehce. Někteří historikové ovšem předpokládají vyšší počty – například autoři knihy Den hanby před dvěma roky upozornili, že při zásazích zemřelo sedm lidí a zranění jich utrpělo až 50.
I proto zákon počítal s náklady ve výši od 2,5 do 4,5 milionu korun. Zatím však resort vyplatil jen 260 tisíc korun. „Ministerstvo vnitra nemá možnost potenciální žadatele kontaktovat. Řízení o poskytnutí odškodnění se totiž zahajuje na návrh oprávněné osoby a ministerstvo nemá oprávnění tyto osoby vyhledávat,“ vysvětlil Adam Rözler z tiskového oddělení resortu.
Protiokupační demonstrace se konaly od 19. do 22. srpna 1969 na první výročí invaze. Komunistický režim je pomocí armády a bezpečnostních složek násilně potlačil. Nárok na odškodnění můžou lidé uplatnit teprve v letošním roce – příbuzní obětí mohou žádat o 200 tisíc korun, lidé s trvalými následky o 90 tisíc, ostatní zranění pak o 40 tisíc. Prokázat se musí lékařskou zprávou, úmrtním listem nebo výpovědí nejméně dvou svědků.
