Odškodnění za násilí při protiokupačních demonstracích ze srpna 1969 zatím dostali jen čtyři lidé

Čtyři oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969 se dočkaly finančního odškodnění. Ministerstvo vnitra jim celkem vyplatilo přes čtvrt milionu korun. Další tři žádosti resort odmítl, ve dvou případech stále rozhoduje. Nárok na odškodnění mají příbuzní obětí a lidé, kteří byli při potlačení protestů zraněni. Těch je přitom podle některých historiků až přes padesát.

 „Za zranění s trvalými následky bylo vyplaceno odškodnění dvěma lidem v celkové částce sto osmdesát tisíc korun, za zranění bez trvalých následků pak dvěma lidem v celkové částce osmdesát tisíc korun,“ řekla mluvčí ministerstva vnitra, které má posuzování žádostí o odškodnění na starosti, Hana Malá. U dalších dvou lidí řízení stále probíhá, tři pak nárok podle resortu neprokázali. „V jednom případě nebyl nárok uplatněn oprávněnou osobou, v dalších dvou případech nebyl nárok prokázán způsobem, který zákon předpokládá,“ doplnila Malá.

O kompenzace mohou lidé žádat na základě zákona, který loni na podzim schválil parlament. Podle jeho předkladatelů přišlo při demonstracích na roční výročí okupace o život pět lidí, pět bylo těžce zraněno a 26 lehce. Někteří historikové ovšem předpokládají vyšší počty – například autoři knihy Den hanby před dvěma roky upozornili, že při zásazích zemřelo sedm lidí a zranění jich utrpělo až 50.

I proto zákon počítal s náklady ve výši od 2,5 do 4,5 milionu korun. Zatím však resort vyplatil jen 260 tisíc korun. „Ministerstvo vnitra nemá možnost potenciální žadatele kontaktovat. Řízení o poskytnutí odškodnění se totiž zahajuje na návrh oprávněné osoby a ministerstvo nemá oprávnění tyto osoby vyhledávat,“ vysvětlil Adam Rözler z tiskového oddělení resortu.

Protiokupační demonstrace se konaly od 19. do 22. srpna 1969 na první výročí invaze. Komunistický režim je pomocí armády a bezpečnostních složek násilně potlačil. Nárok na odškodnění můžou lidé uplatnit teprve v letošním roce – příbuzní obětí mohou žádat o 200 tisíc korun, lidé s trvalými následky o 90 tisíc, ostatní zranění pak o 40 tisíc. Prokázat se musí lékařskou zprávou, úmrtním listem nebo výpovědí nejméně dvou svědků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 51 mminutami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 4 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 12 hhodinami

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 13 hhodinami

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 13 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 13 hhodinami
Načítání...