Varšavská smlouva strana 4 z 4

Třicáté výročí sametové revoluce si připomněli i krajané v Kanadě. Země zažila několik emigračních vln z Československa, jedna z největších přišla po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Toronto se pak především díky manželům Škvoreckým stalo jedním z center českého exilu.

Podle senátora Pavla Fischera není možné brát na lehkou váhu varování Bezpečnostní informační služby před vlivem Ruska. Zamýšlel se také nad účastí Česka v ruské investiční bance. A také kvitoval počínání starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který se se svým záměrem vybudovat pomník vlasovcům dostal v přímém přenosu do vysílání ruské státní televize. „Ukázal nám tak v laboratorním prostředí, co nám hrozí, když nebudeme dávat pozor,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. Předseda KSČM Vojtěch Filip stíhání označil za „náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila“.

Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů umístili tabulku připomínající Danuši Muzikářovou na bytový dům v Brně, kde před svou smrtí s rodinou bydlela. Jde o součást projektu Poslední adresa, který takto připomíná oběti komunistického režimu. Dívka zemřela v srpnu 1969 při střelbě na demonstraci k ročnímu výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Padla poslední klapka filmu, který se inspiruje dramatickým životem Václava Havla. Režisér Slávek Horák ho natočil podle vlastního scénáře. Snímek zachycuje události od roku 1968 až k přelomové sametové revoluci nebo Havlův vztah s manželkou Olgou.

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.

V kalendáři zřejmě přibude další významný den. Každoročně 21. srpna si bude země připomínat oběti invaze a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy v roce 1968. Poslaneckou novelu schválili poslanci zrychleně v prvním čtení. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) svolal mimořádnou schůzi sněmovny ke schvalování vyššího rodičovského příspěvku. Odpoledne zákonodárci schválili výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016 a 2017. O zprávách za rok 2018 budou jednat až později, protože dosud neprošly volebním výborem.

V Komenského sadech v Ostravě neznámý pachatel polil červenou barvou Památník Rudé armády, u něhož se konají pietní akce. Poškození národní kulturní památky nahlásil kolemjdoucí městské policii ve středu po sedmé hodině ráno. Není zatím jasné, jak složité bude červenou barvu odstranit. Místo bude nyní pod větším dohledem strážníků. Výše škody zatím není známá. Podle ruské ambasády poškození pomníku potvrzuje nebezpečí manipulace s dějinami druhé světové války.

Za poškození plachty, která zakrývala sochu sovětského maršála Koněva v Praze 6, potrestala tamní radnice tři lidi. Dva dostali napomenutí, třetí pokutu tisíc korun. Úřad navíc dvěma z nich zabavil předmět, kterým plachtu poničili.

Československá republika neměla po odtržení od Rakouska-Uherska pro svou nově vzniklou armádu žádné velení, chyběl jí generální štáb. Pomoci s jejím vytvořením měla Francie, hlavní spojenec meziválečné republiky, a francouzský důstojník se nakonec objevil i v čele vedení československé generality. Hlavní vojenský štáb vznikl před sto lety – 15. října 1919.

Národní muzeum ve středu otevřelo ve Všetatech na Mělnicku Palachův památník. Připomíná osud Jana Palacha, jenž se v roce 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci. Expozice vznikla v jeho rodném domě, ve vedlejší nové budově si pak návštěvníci mohou připomenout multimediální formou Palachův život i 60. léta v Československu. V památníku se bude promítat i dokument o Palachovi, který přímo pro tento účel připravila dokumentaristka Olga Sommerová.

Rudou barvou někdo polil sochu Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči. Kontroverzního sovětského maršála, který bývá považován za osvoboditele Prahy na konci druhé světové války a který se také podílel na přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, potom dotyčný charakterizoval jako „krvavého maršála“. Koněvovu sochu polévali lidé barvou již dříve. Starosta Prahy 6 oznámil, že tentokrát ji radnice nenechá vyčistit, dokud s ní o soše ruská ambasáda „nezačne jednat konstruktivně“.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, upálení Jana Palacha a dalších událostech následujícího roku začali lidé stále hlasitěji vyjadřovat svůj nesouhlas s nastupující érou normalizace. V létě 1969 se konaly mohutné demonstrace v řadě českých měst. Po potlačených protestech k prvnímu výročí invaze byl přesně před 50 lety, 22. srpna 1969, přijat takzvaný pendrekový zákon, který měl krvavé zásahy proti demonstrantům legalizovat.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

Vláda podpořila zařazení 21. srpna mezi významné dny. Měl by připomínat invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Návrh vznikl jako poslanecká iniciativa, podepsalo ho na 90 poslanců z osmi politických klubů. Nepřipojili se pouze komunisté. Teď o něm bude jednat Poslanecká sněmovna.

V Poslanecké sněmovně vznikla široká nadstranická iniciativa, která usiluje o vyhlášení 21. srpna za významný den. Návrh zákonodárců na zavedení „Památného dne obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“ vzpomíná sovětskou agresi proti Československu v roce 1968 – a ze sněmovních klubů ho (zatím) nepodporuje jen ten komunistický.

Do armády vstupoval ještě na druhé straně barikády – v dobách Varšavské smlouvy. Po politických změnách v zemi a vstupu do NATO se generál Petr Pavel za dvacet let vypracoval do nejvyššího vedení Severoatlantické aliance. A česká armáda podle dnes už bývalého náčelníka generálního štábu ve výslužbě, generála Petra Pavla, po dvaceti letech v Alianci patří k těm nejlepším.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.