Varšavská smlouva strana 3 z 4

Státní zástupce zastavil stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích. Někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš letos v létě zemřel. Expremiér Lubomír Štrougal a někdejší ministr vnitra Vratislav Vajnar pak podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.

Dagmar Ferebauerovou nelákala práce v kanceláři, začala proto studovat tělesnou výchovu na pedagogické fakultě. V padesátých letech k tomu ale patřil i povinný základní vojenský výcvik. Na vojně začala budoucí zakladatelka taneční školy závodně plavat a to jí zůstalo dodnes. V devadesáti letech stále závodí za veterány, je mistryní Evropy i světa.

Zlatou pamětní medaili Jihomoravského kraje za statečnost, kterou projevil při okupaci země sovětskými vojsky v srpnu roku 1968, obdržel v pátek Otakar Pospíšil. Jako voják se proti okupaci otevřeně stavěl, za což mu hrozila poprava zastřelením.

Před budovou Českého rozhlasu v Praze proběhl už tradiční pietní akt, který připomíná oběti invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968. Položit věnce přišel například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), předseda ODS Petr Fiala nebo slovenský velvyslanec v Česku Petr Weiss. Dvaapadesáté výročí srpnových událostí 1968 si budou Češi připomínat i na dalších místech v zemi.

Každý rok veřejným prostorem v srpnu dominuje debata nad tím, zda mladá generace dostatečně vnímá události roku 1968, kdy do Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Při prvním výročí této invaze se po celé zemi uskutečnily pokojné protesty, které tehdejší vláda násilně potlačila. Podle dostupných ověřených informací zemřelo tehdy minimálně sedm lidí. Současní představitelé státu by se měli omluvit a odškodnit pozůstalé, říká historik Lukáš Cvrček, který se svým spolkem oběti připomíná. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) by eventuální odškodnění podpořil.

Diplomat, politolog a někdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger, toho času na návštěvě Prahy, poskytl Československé televizi rozhovor, v němž uvažuje o možnostech budoucího bezpečnostního uspořádání Evropy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Varšavská smlouva zasedala v Moskvě a zabývala se především svou budoucností. Výsledkem jednání byla deklarace, která z velké části přejímala návrhy československé delegace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.

Před pětašedesáti lety – 14. května 1955 – došlo v polské metropoli k podpisu smlouvy, která vytvořila jeden z hlavních silových pilířů východního bloku. Vznikla Varšavská smlouva. Členy vojenského spolku byl Sovětský svaz, Československo, Polsko, NDR, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Albánie; jeho ustavení mělo vytvořit protiváhu Severoatlantické alianci a dopomohlo k zamrznutí Východu a Západu na zákopových pozicích po celou studenou válku. Varšavský pakt se naplno aktivoval jen jedinkrát a mířil do vlastních řad, když potlačoval pražské jaro. Právě v Praze pak došlo 1. července 1991 k jeho rozpuštění.

„Porážka Německa byla z velké části zpečetěna dvěma neevropskými vítězi, Spojenými státy a Sovětským svazem, které se staly následníky nenaplněné evropské snahy o globální nadvládu,“ píše bývalý poradce pro národní bezpečnost USA Zbigniew Brzezinski v knize Velká šachovnice. Místo evropského pragmatického velmocenského vyvažování ovládlo světové uspořádání soupeření idejí aspirujících na univerzální platnost a globální dosah.

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.

Před třiceti lety došlo k podepsání smlouvy mezi Sovětským svazem a Československem o odsunu okupačních vojsk. V důsledku toho skončila sovětská okupace, která byla zahájena v srpnu 1968. Dohodu tenkrát podepsali v moskevském Kremlu ministři zahraničí obou států – Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze.

Necelý týden po cestě do Spojených států zamířil před třiceti lety prezident Václav Havel rovnou do Moskvy. Sovětský svaz tehdy vyslovil politování nad okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Ministři zahraničí obou zemí následně podepsali dohodu o odchodu sovětských vojáků.

Prezident Miloš Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl v neděli na serveru Blesk.cz. Prezident naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě. Při cestě do Ruska si chce stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který kritizoval zavedení českého památného dne připomínajícího okupaci vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.

Ostrou kritiku adresoval prezident Miloš Zeman na adresu ruského ministerstva zahraničí, jemuž se nelíbí, že Česko vyhlásilo 21. srpen za významný den. Prohlášení ministerstva označil Zeman v rozhovoru pro web Parlamentní listy za „absolutní drzost“. Zároveň uvedl, že zvažuje, zda nezruší svou plánovanou účast na oslavách konce války v Moskvě v příštím roce.

Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 není izolovanou událostí a Moskva si prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor. V Událostech, komentářích to řekl odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Publicista Jefim Fištejn v této souvislosti poukázal na to, že Rusy uráží připravenost Čechů pokládat je za okupanty a za vrahy.

Invaze v roce 1968 je národní tragédií a je legitimní si připomínat její oběti, míní ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Reaguje tak na středeční vyjádření ruského ministerstva zahraničí, podle kterého zařazení 21. srpna mezi české významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. Podle Petříčka česko-ruské vztahy kalí spíš snaha rok 1968 relativizovat. Ruské vyjádření kritizuje i Hrad, premiér Andrej Babiš (ANO), předseda ČSSD Jan Hamáček a představitelé opozice.

Ruská diplomacie se ohradila proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů České republiky Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tento krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS.

Třicáté výročí sametové revoluce si připomněli i krajané v Kanadě. Země zažila několik emigračních vln z Československa, jedna z největších přišla po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Toronto se pak především díky manželům Škvoreckým stalo jedním z center českého exilu.

Podle senátora Pavla Fischera není možné brát na lehkou váhu varování Bezpečnostní informační služby před vlivem Ruska. Zamýšlel se také nad účastí Česka v ruské investiční bance. A také kvitoval počínání starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS), který se se svým záměrem vybudovat pomník vlasovcům dostal v přímém přenosu do vysílání ruské státní televize. „Ukázal nám tak v laboratorním prostředí, co nám hrozí, když nebudeme dávat pozor,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. Předseda KSČM Vojtěch Filip stíhání označil za „náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila“.

Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů umístili tabulku připomínající Danuši Muzikářovou na bytový dům v Brně, kde před svou smrtí s rodinou bydlela. Jde o součást projektu Poslední adresa, který takto připomíná oběti komunistického režimu. Dívka zemřela v srpnu 1969 při střelbě na demonstraci k ročnímu výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Padla poslední klapka filmu, který se inspiruje dramatickým životem Václava Havla. Režisér Slávek Horák ho natočil podle vlastního scénáře. Snímek zachycuje události od roku 1968 až k přelomové sametové revoluci nebo Havlův vztah s manželkou Olgou.

Poslankyně KSČM Miloslava Vostrá si nemyslí, že by většina obětí vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 zahynula kvůli dopravním nehodám, jak tvrdí její stranický kolega Stanislav Grospič. Nechce mluvit o okupaci, invaze ale podle ní ubližuje i dnešní komunistické straně. V Interview ČT24 místopředsedkyně rozpočtového výboru také komentovala vládní daňový balíček. Pokud má projít Poslaneckou sněmovnou, je potřeba jednat i s pravicovou opozicí, míní Vostrá.