Před budovou Českého rozhlasu v Praze proběhl už tradiční pietní akt, který připomíná oběti invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968. Položit věnce přišel například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), předseda ODS Petr Fiala nebo slovenský velvyslanec v Česku Petr Weiss. Dvaapadesáté výročí srpnových událostí 1968 si budou Češi připomínat i na dalších místech v zemi.
Předseda Senátu Vystrčil na pietní akci připomněl, že okupace v srpnu 1968 způsobila smrt 137 lidí a stovky dalších utrpěly zranění. „Ztratili jsme část svobody, hrdosti a nezávislosti. Byli tady ale i hrdinové, kteří se nevzdali,“ řekl při proslovu před budovou Českého rozhlasu.
Dále uvedl, že srpnové události přinášejí poučení i dnes. K potlačování svobody podle něj stále dochází. Řekl, že občany Česka musí zásahy proti svobodě zajímat a měli by proti nim bojovat. Poděkoval ústavním činitelům za to, že tak činí a postavili se proti zásahům v Bělorusku po prezidentských volbách.
Závislost na jakékoliv silné nedemokratické zemi je podle Vystrčila smrtící. „Přináší lámání charakterů, mrtvé, těžce zraněné, nesvobodu, ztrátu nezávislosti, svébytnosti, suverenity,“ uvedl. Dodal, že tyto hodnoty jsou důležitější než hmotné výhody. Zopakoval tak podobné argumenty, kterými odůvodnil svou cestu na Tchaj-wan, kam se chystá vyrazit příští týden přes odpor Číny či kritiku dalších českých ústavních činitelů.
„Vyvrcholení smutných dějin Česka“
Šéf ODS Fiala varoval před zlehčováním okupace. Podle něj se nesmí zapomínat na roli komunistů a jejich činy, naopak je nutné připomínat si toto „vyvrcholení smutných dějin Česka“. Vzpomněl i na lidi, kteří kvůli režimu skončili ve vězení, přišli o práci nebo museli svou vlast opustit. Zároveň popřál Bělorusku, aby tamní protesty skončily úspěchem v boji o svobodu.
Před Českým rozhlasem vystoupil i vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. Řekl, že ani dnes není demokracie samozřejmostí a je nutné ji bránit. „Tanků se dnes bát asi nemusíme, ale selhání elit ano,“ uvedl v proslovu.
Před budovu Českého rozhlasu v pátek přišla i zhruba třicítka pamětníků událostí ze srpna 1968. Členové čestné stráže měli při ceremoniálu nasazené roušky s ohledem na pandemii covidu-19.
Vzpomníkové akce probíhají po celém Česku
V Ústí nad Labem v pátek spolek Společně odhalil pamětní desku jediné ústecké oběti srpnové okupace 1968, kterou byl Petr Fridrich. Původně na jejím designu měla se spolkem spolupracovat také Univerzita J. E. Purkyně, kvůli pandemii se tak nestalo. V noci bude deska osvícená díky solárnímu světlu.
„Sešli jsme se tady z toho důvodu, že v těchto místech byl v 68. roce zabit tankem okupační armády Petr Fridrich, místní občan, Ústečan,“ řekl místostarosta spolku Jiří Čapek. Sedmadvacetiletý mladík večer 20. srpna 1968 mířil na schůzku se svou dívkou. V noci se postavil sovětskému tanku, do jehož pásu se mu zachytila bunda. Při pádu utrpěl těžká zranění hlavy a 22. srpna zemřel.
Památku brněnských obětí uctil i trnavský župan
Oběti okupace v Brně v pátek uctili jihomoravský hejtman Bohumil Šimek (za ANO) a župan partnerského Trnavského kraje Jozef Viskupič. Na Moravském náměstí u pamětní desky Danuše Muzikářové, která zemřela po střelbě na náměstí při prvním výročí událostí, položili květiny. Pietního aktu se účastnila i primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) a další politici.
V roce 1968 při okupaci zemřeli v Brně tři muži, o rok později byla při výročí zastřelená osmnáctiletá studentka Muzikářová i o deset let starší Stanislav Valehrach. Podle jihomoravského hejtmana je důležité, aby si hlavně mladá generace připomínala tehdejší dobu.
Vzpomínalo se i na Slovensku, kde vystoupili premiér Igor Matovič a prezidentka Zuzana Čaputová. Ta prohlásila: „Suverenita národa, suverenita státu vůbec není samozřejmostí. A je třeba pamatovat na to, že tím suverénem, jehož vůli je třeba respektovat, je lid. Tyto hodnoty, které s sebou srpen 1968 nese, je třeba mít stále na paměti.“
23 let se sovětskými vojáky
Přesně před 52 lety do tehdejší Československé socialistické republiky vpadla vojska armád Varšavské smlouvy. Ukončila tak období pražského jara, které představovalo určité společenské a kulturní uvolnění v zemi. Právě ČSSR byla po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde sovětská vojska nebyla. Většinu důležitých měst v zemi obsadila 21. srpna 1968.
Jednotky z Maďarska, Bulharska a Polska sice postupně československé území opustily, sovětská vojska ale v zemi zůstala téměř 23 let, až do června 1991. Jejich pobyt byl legalizován smlouvou, kterou vláda přijala 16. října 1968 v Praze.
Rok po vpádu vojsk do ČSSR, na první výročí okupace, se konaly občanské protesty, proti kterým brutálně zasáhly československé bezpečnostní složky. Tehdejší masové demonstrace začaly už 19. srpna, lidé při nich vyjadřovali nespokojenost s politikou nového komunistického vedení.
