Ve věku 97 let zemřel významný český šlechtic Zdeněk Sternberg, který vlastnil hrad v Českém Šternberku na Benešovsku. Jeho hraběcí rod pronásledovali nacisté i komunisté. Po roce 1948 pracoval na šachtě, sloužil u Pomocných technických praporů a později se živil například jako kulisák. V roce 1968 emigroval do Rakouska, po roce 1989 dostal hrad v restituci zpět.
Zemřel český šlechtic Zdeněk Sternberg. Jeho rod pronásledovali nacisté i komunisté
Hrabě Zdeněk Sternberg se narodil se 15. srpna 1923 v Praze jako druhé dítě a nejstarší syn Jiřího, hraběte ze Sternbergu, a jeho manželky Kunhuty, hraběnky Mensdorff-Pouilly. Měl osm sourozenců. Do jeho 14 let ho na hradě Český Šternberk vyučoval domácí učitel, zkoušky skládal na obecní škole v Českém Šternberku, později na Arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči.
„Na gymnáziu maturoval za druhé světové války a po znovuotevření vysokých škol studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, ovšem z politických důvodů nebyl puštěn k promoci,“ přibližují České noviny.
Bydlel v bytě na Malé Straně a přátelil se tehdy s Josefem Czerninem, který bydlel v Thunovské ulici.
Modrá krev: Šternbergové (zdroj: ČT)
Pomáhal při organizování nelegálního překračování hranic
Ve vypjaté atmosféře 25. února 1948 se zúčastnil pochodu studentů na Pražský hrad k prezidentovi Edvardu Benešovi, kteří protestovali proti komunistickému postupu. Aktivně se účastnil odboje a pomáhal při organizování nelegálního překračování hranic a odchodu svých sourozenců a přátel na Západ.
Jeho rodina byla pronásledována za nacistické okupace, sám Sternberg po znárodnění hradu v roce 1948 pracoval na šachtě, pět let nuceně strávil v karvinských dolech, z toho dva roky jako příslušník Pomocných technických praporů, tedy vojenských táborů nucených prací.
Od roku 1956 působil dvanáct let jako kulisák a zástupce jevištního mistra v Hudebním divadle v Karlíně. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval s manželkou a synem nejprve do Vestfálska ke svým bratrům a následně do Vídně, kde se vypracoval na zástupce ředitele potravinářského koncernu.
Po revoluci v roce 1989 se vrátil do Československa, v roce 1992 už restituoval hrad Český Šternberk a s ním i přes dva tisíce hektarů polí a luk v jeho okolí. Asi dva tisíce hektarů zrestituoval také na Rokycansku. Získal zpět a zrekonstruoval také vodní elektrárnu v Ratajích nad Sázavou.
V roce 2005 prezident Václav Klaus udělil Sternbergovi medaili Za zásluhy.