Šlechta

Harrachové hráli v českých dějinách důležitou roli jako vysocí představitelé státu a církve, ale také jako pokrokoví správci panství. Spojeni jsou i s rozvojem lyžování. Přiblížit je veřejnosti chce pokračování projektu Po stopách šlechtických rodů, který připravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Program spojený s Harrachy připomene bezmála třicítka institucí.

Jeho předkové získali šlechtický titul už ve třináctém století a celé jeho jméno zní Maria František Emanuel Jan Silvestr Alfons hrabě Kinský z Vchynic a Tetova. Už třetí řadu provází v pořadu Modrá krev diváky historií a především současností šlechtických rodů spojených s českými zeměmi. Dokumentární seriál vysílá Česká televize každou středu. Jako host Interview ČT24 mluvil František Kinský například o tom, který rod by dnes usedl na český trůn, nebo proč loupežník Rumcajs škodil i skutečné aristokracii.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Více sbírkových předmětů než v minulosti začal nově ukazovat návštěvníkům zámek Kačina na Kutnohorsku, kde má pobočku Národní zemědělské muzeum. Umožnilo to dokončení nového depozitáře v Čáslavi, kam se odstěhovaly zámecké sklady. Na Kačině se tak uvolnil prostor pro nové expozice. Jedna z nich se věnuje šlechtickému divadlu.

Po týdnu od podání odmítl Ústavní soud stížnost dědičky majetku Karla des Fours Walderode Johanny Kammerlanderové z Rakouska. A to pro předčasnost, protože řízení v restituční kauze soudy ještě pravomocně neskončily, přestože se táhne už 29 let.

Ve věku 97 let zemřel významný český šlechtic Zdeněk Sternberg, který vlastnil hrad v Českém Šternberku na Benešovsku. Jeho hraběcí rod pronásledovali nacisté i komunisté. Po roce 1948 pracoval na šachtě, sloužil u Pomocných technických praporů a později se živil například jako kulisák. V roce 1968 emigroval do Rakouska, po roce 1989 dostal hrad v restituci zpět.

Přezdívá se mu učitel národů, dost dobře by to mohl být ale i „renesanční“ člověk. Jan Amos Komenský byl výjimečným pedagogem, reformátorem evropského školství, filozofem, ale i teologem. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky 17. století. Z dnešního pohledu jej chápeme jako zakladatele moderní pedagogiky. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se jako člen protestantské Jednoty bratrské musel v Čechách skrývat a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, pak se přesunul do Amsterdamu, kde v listopadu 1670 zemřel. Je tomu 350 let.

Zdobená schránka s ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje se našla před pětatřiceti lety na zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku. Byla z toho celosvětová senzace. Románskou památku našel speciální tým kriminalistů, tajemná akce bezpečnostních složek má ale mnoho neznámých.

Pruský princ Georg Friedrich neuspěl u německého soudu s nárokem získat do vlastnictví zříceninu hradu Rheinfels, který jeho rodu patřil do roku 1918. Informovala o tom agentura DPA. Soud v Koblenci rozhodl, že hrad bude i nadále v majetku města Sankt Goar v Porýní, a nedal tak za pravdu prapravnukovi posledního německého císaře Viléma II. Ten tvrdil, že město porušilo podmínky, za nichž hrad v roce 1924 získalo. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat k vyšší instanci.