Jeho předkové získali šlechtický titul už ve třináctém století a celé jeho jméno zní Maria František Emanuel Jan Silvestr Alfons hrabě Kinský z Vchynic a Tetova. Už třetí řadu provází v pořadu Modrá krev diváky historií a především současností šlechtických rodů spojených s českými zeměmi. Dokumentární seriál vysílá Česká televize každou středu. Jako host Interview ČT24 mluvil František Kinský například o tom, který rod by dnes usedl na český trůn, nebo proč loupežník Rumcajs škodil i skutečné aristokracii.
Používání šlechtických titulů bylo zrušeno už před více než sto lety, jedním z prvních zákonů tehdy nového Československa. František Kinský se vyhýbá i označení šlechtic, přesto ho právě šlechtickými tituly lidé stále oslovují.
„Jedno z nejhezčích oslovení bylo, když přišli mému dědečkovi přát k jeho pětadevadesátým narozeninám. Oslovili ho ‚soudruhu hrabě‘,“ zmínil poněkud absurdní situaci z rodinné minulosti.
Místo zámku prasata a uranový důl
Populární televizní cyklus Modrá krev představil i jeho rod. Kinští, stejně jako mnohé další šlechtické rodiny, neušli ve dvacátém století pozemkové reformě, nacistické okupaci, perzekuci za komunistické totality a s tím souvisejícímu odebírání majetku a později i jeho navracení.
Dědeček Františka Kinského neodešel do emigrace. Po zestátnění zámku v Kostelci nad Orlicí, který se stal pracovištěm výzkumného ústavu živočišné výroby s chovem prasat, dožil na tamní faře. Otec Františka Kinského byl nedlouho po komunistickém puči odsouzen, i po propuštění pracoval v uranových dolech.
František Kinský, narozený v roce 1947, nicméně na dobu svého dětství vzpomíná jako na „docela šťastnou“, i díky tomu, „že se u nás nikdy nežehralo“. Po revoluci se pohyboval v reklamním byznysu a poté převzal správu rodového majetku. Modrá krev představuje – byť na základě historie – právě především současnou generaci aristokracie.
Cílem nebylo se chlubit
František Kinský poznamenává, že záměrem Modré krve rozhodně nebylo se chlubit. „Pokusili jsme se ukázat příslušníky rodin, kteří nesou tato jména a spravují, co bylo kdysi odebráno, poté vráceno a v mnoha případech nebyl ten stav zrovna ideální. A oni to převzali, začali hospodařit a starat se,“ uvedl.
Za historicky předurčené považuje také zapojení příslušníků aristokracie do veřejného života. „Mnozí mají velké zkušenosti, hlavně ti, kteří se vrátili ze světa domů,“ míní. Do politiky se jich přesto podle jeho názoru zapojuje méně, než by mělo. Třeba někdejší kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg, senátor za TOP 09 Tomáš Czernin a také František Kinský, který několik let starostoval v Kostelci nad Orlicí.
Habsburkové by vládli i dnes
Dokumentární seriál Modrá krev může pomoci poupravit některé představy o české šlechtě, které formovaly třeba i pohádky. „Tam jsme to teda odskákali,“ souhlasí František Kinský. Za příklad dává karikovaného knížete pána z příběhu o Rumcajsovi. „Moje dcera vždycky říkala, že se jako dítě nemohla na tu pohádku dívat, protože oslavován byl loupežník,“ dodává.
Třetí řadu Modré krve završí díl o Habsburcích. „Dostal jsem otázku, kdo by byl českým králem, kdybychom byli monarchií. Čeští stavové koncem šestnáctého století zvolili Habsburky na český trůn, a protože tu linii nelze přetrhnout, tak by byli (na trůně) dál. Kdybychom byli království, měli bychom tu Habsburky. Tak jako Angličani mají nikoliv Windsory, ale Koburky, což jsou zase Němci. A taky jsou s tím srovnáni,“ uzavírá František Kinský.
