Dědic německého trůnu neuspěl ve sporu o hrad. Rheinfels po abdikaci císaře Viléma patří městu

Pruský princ Georg Friedrich neuspěl u německého soudu s nárokem získat do vlastnictví zříceninu hradu Rheinfels, který jeho rodu patřil do roku 1918. Informovala o tom agentura DPA. Soud v Koblenci rozhodl, že hrad bude i nadále v majetku města Sankt Goar v Porýní, a nedal tak za pravdu prapravnukovi posledního německého císaře Viléma II. Ten tvrdil, že město porušilo podmínky, za nichž hrad v roce 1924 získalo. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat k vyšší instanci.

Zřícenina původně středověkého hradu Rheinfels se nachází na skalnatém ostrohu na levém břehu Rýna ve spolkové zemi Porýní-Vestfálsko. Hrad od 19. století vlastnil rod Hohenzollernů, jehož hlavou je nyní 43letý princ Georg Friedrich. Když se po abdikaci císaře Viléma v roce 1918 rozpadlo Pruské království, připadl hrad úřadu, který na ministerstvu financí spravoval nemovitosti původně vlastněné královským rodem. Ten pak majetek v roce 1924 převedl na město Sankt Goar.

Město ovšem hrad získalo s podmínkou, že jej nikdy neprodá, což podle prince Georga Friedricha porušilo. Uzavřelo totiž v roce 1998 smlouvu s hotelem, který poblíž hradu stojí, na 99letý pronájem areálu s možností dalšího prodloužení. To se podle žalobce prakticky rovná prodeji.

Soud nicméně uvedl, že pruský princ se o hrad soudit nemůže, protože jej úřady po roce 1918 získaly do svého majetku nikoli jako soukromé vlastnictví rodu Hohenzollernů, ale vzhledem k rozpadu monarchie jako majetek se zvláštním právním postavením.

Princ Georg Friedrich se narodil v roce 1976 v Brémách a je synem pruského prince Ludvíka Ferdinanda ml. a hraběnky Donaty von Castellsko-Rüdenhausenské. Nyní žije v Berlíně spolu se svou ženou, kněžnou Žofií Pruskou.

Podle dynastických pravidel je nynější hlavou hohenzollernské dynastie. Němečtí monarchisté ho proto považují za následníka na německý a pruský trůn. AP nicméně již dříve poznamenala, že i když Němci horlivě sledují dění na evropských královských dvorech, na svou vlastní aristokracii se dívají skepticky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...