Před 80 lety vyjely sovětské tanky T-34. Ve druhé světové osvobozovaly, pak upevňovaly totalitu

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.

Angola, Korea, Kuba, Mandžusko, Vietnam či Afghánistán. To je jen krátký výčet zemí, ve kterých zanechaly stopy železné pásy tanků T-34. Sovětský svaz využíval tyto stroje v dobách největší expanze a při misích v ostatních komunistických režimech. V zemích třetího světa se vyskytují slavné stroje dodnes.

Zásadní roli měly ale už během druhé světové války. Podle amerického autora Stevena Zalogy, který napsal řadu odborných vojenských publikací, byly T-34 v době vzniku v roce 1940 nejlepšími středními tanky na světě.

Vedoucím představitelům SSSR přesto trvalo, než začali strojům důvěřovat a než posvětili jejich masovou výrobu. Cesta na bitevní pole T-34 byla klikatá, historický význam ale o to větší. 

Výrobu T-34 sovětští maršálové nejprve zavrhli, Stalin jim ale přesto dal šanci

Duchovním otcem slavných tanků byl šéfkonstruktér Rudé armády Michail Koškin. Na konci 30. let měl za úkol vytvořit návrh nového kolopásového tanku. Koškin ale vedle toho připravil také verzi výhradně s pásovým podvozkem a tím i první prototyp tanku s pozdějším označením T-34. Jenže v tomhle bodu začaly komplikace. Koškinův „vedlejší“ návrh byl rozcupován maršály Rudé armády a svržen ze stolu.

Tehdy zasáhl Stalin. Vrchní velitel vojsk SSSR rozhodl, že bude stroj představen na tankové přehlídce uspořádané v roce 1939 pro nejvyšší armádní velení. Tam tanky T-34 neměly konkurenci a udělaly na velení armády velký dojem. Přesto než dostaly definitivně zelenou, musely splnit řadu požadavků.

Zkušební řidiči si například stěžovali na špatný výhled nebo stísněný prostor věže, zbrusu nové tanky navíc nebyly ani příliš spolehlivé. První prototypy ujely jen několik stovek kilometrů, do jednoho z nich dokonce museli konstruktéři dostat nový motor. 

Ostrým testem pro stroje byla protiofenziva v operaci Barbarossa

Dne 31. března 1940 vydal maršál Kliment Vorošilov rozkaz, kterým nařídil výrobu nových tanků T-34. Továrny, které Stalin po napadení Německem přesunul na Ural, vychrlily až do konce druhé světové války na 35 tisíc kusů. 

Vedení SSSR poprvé nasadilo stroje v plné síle při obraně před nacistickým Německem v operaci Barbarossa. První zdokumentovanou akcí tanků T-34 byl úspěšný protiúder jednoho praporu 34. tankové divize u řeky San 22. června 1941.

8 minut
Historik Tomáš Jakl: Stalin v té době pevně věřil svému nacistickému spojenci
Zdroj: ČT24

Tanky T-34 měly zdrcující převahu nad kterýmkoliv tehdejším německým tankem, přesto v počátečních měsících války čelily sériím porážek. Důvodem byla nevycvičenost osádek a logistické chyby vedení Rudé armády. 

Zápas těžké techniky a nakonec i celou válku nezlomila technologie, ale lidské zdroje. Mohutné výrobní kapacity jedoucí na plný plyn a značné lidské rezervy vedly k tomu, že SSSR chrlil nové tanky i s osádkami v obrovském množství, na což Hitlerova armáda nedokázala odpovědět. 

Tanky podpořily komunistické režimy

V průběhu druhé světové války byly „čtyřiatřicítky“ dodány několika sovětským spojencům, zejména v SSSR sestaveným polským a československým jednotkám, bulharské armádě a jugoslávským partyzánům.  

Další kapitolu začaly psát v období studené války. V roce 1949 zaslal Sovětský svaz velkou dodávku těchto tanků do komunistické Číny. Využily je i severovietnamští bojovníci při střetu s Francouzi v Indočíně. Rusové zařadili stroje do svého vojenskéo arzenálu i při invazi a následné válce v Afghánistánu. 

To ale nebylo zdaleka všechno. S postupující studenou válkou se expanze tanků rozšířila i do zemí jako například Kuba. Mnoho modelů T-34 se například zúčastnilo akce během invaze v zátoce Sviní. 

Symbol útlaku ve východním bloku

T-34 byl ve výzbroji mnoha zemí východního bloku. Symbolem zmaru a sovětského útlaku se staly při potlačení Východoněmeckého povstání 17. června 1953 stejně jako během maďarského povstání o tři roky později. 

Rozkaz o zařazení tanků do arzenálu Rudé armády vydali její maršálové už před 80 lety, přesto na T-34 lze narazit i dnes. Využívají je některé země třetího světa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 6 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 12 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...