Před 80 lety vyjely sovětské tanky T-34. Ve druhé světové osvobozovaly, pak upevňovaly totalitu

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.

Angola, Korea, Kuba, Mandžusko, Vietnam či Afghánistán. To je jen krátký výčet zemí, ve kterých zanechaly stopy železné pásy tanků T-34. Sovětský svaz využíval tyto stroje v dobách největší expanze a při misích v ostatních komunistických režimech. V zemích třetího světa se vyskytují slavné stroje dodnes.

Zásadní roli měly ale už během druhé světové války. Podle amerického autora Stevena Zalogy, který napsal řadu odborných vojenských publikací, byly T-34 v době vzniku v roce 1940 nejlepšími středními tanky na světě.

Vedoucím představitelům SSSR přesto trvalo, než začali strojům důvěřovat a než posvětili jejich masovou výrobu. Cesta na bitevní pole T-34 byla klikatá, historický význam ale o to větší. 

Výrobu T-34 sovětští maršálové nejprve zavrhli, Stalin jim ale přesto dal šanci

Duchovním otcem slavných tanků byl šéfkonstruktér Rudé armády Michail Koškin. Na konci 30. let měl za úkol vytvořit návrh nového kolopásového tanku. Koškin ale vedle toho připravil také verzi výhradně s pásovým podvozkem a tím i první prototyp tanku s pozdějším označením T-34. Jenže v tomhle bodu začaly komplikace. Koškinův „vedlejší“ návrh byl rozcupován maršály Rudé armády a svržen ze stolu.

Tehdy zasáhl Stalin. Vrchní velitel vojsk SSSR rozhodl, že bude stroj představen na tankové přehlídce uspořádané v roce 1939 pro nejvyšší armádní velení. Tam tanky T-34 neměly konkurenci a udělaly na velení armády velký dojem. Přesto než dostaly definitivně zelenou, musely splnit řadu požadavků.

Zkušební řidiči si například stěžovali na špatný výhled nebo stísněný prostor věže, zbrusu nové tanky navíc nebyly ani příliš spolehlivé. První prototypy ujely jen několik stovek kilometrů, do jednoho z nich dokonce museli konstruktéři dostat nový motor. 

Ostrým testem pro stroje byla protiofenziva v operaci Barbarossa

Dne 31. března 1940 vydal maršál Kliment Vorošilov rozkaz, kterým nařídil výrobu nových tanků T-34. Továrny, které Stalin po napadení Německem přesunul na Ural, vychrlily až do konce druhé světové války na 35 tisíc kusů. 

Vedení SSSR poprvé nasadilo stroje v plné síle při obraně před nacistickým Německem v operaci Barbarossa. První zdokumentovanou akcí tanků T-34 byl úspěšný protiúder jednoho praporu 34. tankové divize u řeky San 22. června 1941.

8 minut
Historik Tomáš Jakl: Stalin v té době pevně věřil svému nacistickému spojenci
Zdroj: ČT24

Tanky T-34 měly zdrcující převahu nad kterýmkoliv tehdejším německým tankem, přesto v počátečních měsících války čelily sériím porážek. Důvodem byla nevycvičenost osádek a logistické chyby vedení Rudé armády. 

Zápas těžké techniky a nakonec i celou válku nezlomila technologie, ale lidské zdroje. Mohutné výrobní kapacity jedoucí na plný plyn a značné lidské rezervy vedly k tomu, že SSSR chrlil nové tanky i s osádkami v obrovském množství, na což Hitlerova armáda nedokázala odpovědět. 

Tanky podpořily komunistické režimy

V průběhu druhé světové války byly „čtyřiatřicítky“ dodány několika sovětským spojencům, zejména v SSSR sestaveným polským a československým jednotkám, bulharské armádě a jugoslávským partyzánům.  

Další kapitolu začaly psát v období studené války. V roce 1949 zaslal Sovětský svaz velkou dodávku těchto tanků do komunistické Číny. Využily je i severovietnamští bojovníci při střetu s Francouzi v Indočíně. Rusové zařadili stroje do svého vojenskéo arzenálu i při invazi a následné válce v Afghánistánu. 

To ale nebylo zdaleka všechno. S postupující studenou válkou se expanze tanků rozšířila i do zemí jako například Kuba. Mnoho modelů T-34 se například zúčastnilo akce během invaze v zátoce Sviní. 

Symbol útlaku ve východním bloku

T-34 byl ve výzbroji mnoha zemí východního bloku. Symbolem zmaru a sovětského útlaku se staly při potlačení Východoněmeckého povstání 17. června 1953 stejně jako během maďarského povstání o tři roky později. 

Rozkaz o zařazení tanků do arzenálu Rudé armády vydali její maršálové už před 80 lety, přesto na T-34 lze narazit i dnes. Využívají je některé země třetího světa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 51 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 54 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...