Před 80 lety vyjely sovětské tanky T-34. Ve druhé světové osvobozovaly, pak upevňovaly totalitu

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.

Angola, Korea, Kuba, Mandžusko, Vietnam či Afghánistán. To je jen krátký výčet zemí, ve kterých zanechaly stopy železné pásy tanků T-34. Sovětský svaz využíval tyto stroje v dobách největší expanze a při misích v ostatních komunistických režimech. V zemích třetího světa se vyskytují slavné stroje dodnes.

Zásadní roli měly ale už během druhé světové války. Podle amerického autora Stevena Zalogy, který napsal řadu odborných vojenských publikací, byly T-34 v době vzniku v roce 1940 nejlepšími středními tanky na světě.

Vedoucím představitelům SSSR přesto trvalo, než začali strojům důvěřovat a než posvětili jejich masovou výrobu. Cesta na bitevní pole T-34 byla klikatá, historický význam ale o to větší. 

Výrobu T-34 sovětští maršálové nejprve zavrhli, Stalin jim ale přesto dal šanci

Duchovním otcem slavných tanků byl šéfkonstruktér Rudé armády Michail Koškin. Na konci 30. let měl za úkol vytvořit návrh nového kolopásového tanku. Koškin ale vedle toho připravil také verzi výhradně s pásovým podvozkem a tím i první prototyp tanku s pozdějším označením T-34. Jenže v tomhle bodu začaly komplikace. Koškinův „vedlejší“ návrh byl rozcupován maršály Rudé armády a svržen ze stolu.

Tehdy zasáhl Stalin. Vrchní velitel vojsk SSSR rozhodl, že bude stroj představen na tankové přehlídce uspořádané v roce 1939 pro nejvyšší armádní velení. Tam tanky T-34 neměly konkurenci a udělaly na velení armády velký dojem. Přesto než dostaly definitivně zelenou, musely splnit řadu požadavků.

Zkušební řidiči si například stěžovali na špatný výhled nebo stísněný prostor věže, zbrusu nové tanky navíc nebyly ani příliš spolehlivé. První prototypy ujely jen několik stovek kilometrů, do jednoho z nich dokonce museli konstruktéři dostat nový motor. 

Ostrým testem pro stroje byla protiofenziva v operaci Barbarossa

Dne 31. března 1940 vydal maršál Kliment Vorošilov rozkaz, kterým nařídil výrobu nových tanků T-34. Továrny, které Stalin po napadení Německem přesunul na Ural, vychrlily až do konce druhé světové války na 35 tisíc kusů. 

Vedení SSSR poprvé nasadilo stroje v plné síle při obraně před nacistickým Německem v operaci Barbarossa. První zdokumentovanou akcí tanků T-34 byl úspěšný protiúder jednoho praporu 34. tankové divize u řeky San 22. června 1941.

Nahrávám video
Historik Tomáš Jakl: Stalin v té době pevně věřil svému nacistickému spojenci
Zdroj: ČT24

Tanky T-34 měly zdrcující převahu nad kterýmkoliv tehdejším německým tankem, přesto v počátečních měsících války čelily sériím porážek. Důvodem byla nevycvičenost osádek a logistické chyby vedení Rudé armády. 

Zápas těžké techniky a nakonec i celou válku nezlomila technologie, ale lidské zdroje. Mohutné výrobní kapacity jedoucí na plný plyn a značné lidské rezervy vedly k tomu, že SSSR chrlil nové tanky i s osádkami v obrovském množství, na což Hitlerova armáda nedokázala odpovědět. 

Tanky podpořily komunistické režimy

V průběhu druhé světové války byly „čtyřiatřicítky“ dodány několika sovětským spojencům, zejména v SSSR sestaveným polským a československým jednotkám, bulharské armádě a jugoslávským partyzánům.  

Další kapitolu začaly psát v období studené války. V roce 1949 zaslal Sovětský svaz velkou dodávku těchto tanků do komunistické Číny. Využily je i severovietnamští bojovníci při střetu s Francouzi v Indočíně. Rusové zařadili stroje do svého vojenskéo arzenálu i při invazi a následné válce v Afghánistánu. 

To ale nebylo zdaleka všechno. S postupující studenou válkou se expanze tanků rozšířila i do zemí jako například Kuba. Mnoho modelů T-34 se například zúčastnilo akce během invaze v zátoce Sviní. 

Symbol útlaku ve východním bloku

T-34 byl ve výzbroji mnoha zemí východního bloku. Symbolem zmaru a sovětského útlaku se staly při potlačení Východoněmeckého povstání 17. června 1953 stejně jako během maďarského povstání o tři roky později. 

Rozkaz o zařazení tanků do arzenálu Rudé armády vydali její maršálové už před 80 lety, přesto na T-34 lze narazit i dnes. Využívají je některé země třetího světa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...