Před 80 lety vyjely sovětské tanky T-34. Ve druhé světové osvobozovaly, pak upevňovaly totalitu

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.

Angola, Korea, Kuba, Mandžusko, Vietnam či Afghánistán. To je jen krátký výčet zemí, ve kterých zanechaly stopy železné pásy tanků T-34. Sovětský svaz využíval tyto stroje v dobách největší expanze a při misích v ostatních komunistických režimech. V zemích třetího světa se vyskytují slavné stroje dodnes.

Zásadní roli měly ale už během druhé světové války. Podle amerického autora Stevena Zalogy, který napsal řadu odborných vojenských publikací, byly T-34 v době vzniku v roce 1940 nejlepšími středními tanky na světě.

Vedoucím představitelům SSSR přesto trvalo, než začali strojům důvěřovat a než posvětili jejich masovou výrobu. Cesta na bitevní pole T-34 byla klikatá, historický význam ale o to větší. 

Výrobu T-34 sovětští maršálové nejprve zavrhli, Stalin jim ale přesto dal šanci

Duchovním otcem slavných tanků byl šéfkonstruktér Rudé armády Michail Koškin. Na konci 30. let měl za úkol vytvořit návrh nového kolopásového tanku. Koškin ale vedle toho připravil také verzi výhradně s pásovým podvozkem a tím i první prototyp tanku s pozdějším označením T-34. Jenže v tomhle bodu začaly komplikace. Koškinův „vedlejší“ návrh byl rozcupován maršály Rudé armády a svržen ze stolu.

Tehdy zasáhl Stalin. Vrchní velitel vojsk SSSR rozhodl, že bude stroj představen na tankové přehlídce uspořádané v roce 1939 pro nejvyšší armádní velení. Tam tanky T-34 neměly konkurenci a udělaly na velení armády velký dojem. Přesto než dostaly definitivně zelenou, musely splnit řadu požadavků.

Zkušební řidiči si například stěžovali na špatný výhled nebo stísněný prostor věže, zbrusu nové tanky navíc nebyly ani příliš spolehlivé. První prototypy ujely jen několik stovek kilometrů, do jednoho z nich dokonce museli konstruktéři dostat nový motor. 

Ostrým testem pro stroje byla protiofenziva v operaci Barbarossa

Dne 31. března 1940 vydal maršál Kliment Vorošilov rozkaz, kterým nařídil výrobu nových tanků T-34. Továrny, které Stalin po napadení Německem přesunul na Ural, vychrlily až do konce druhé světové války na 35 tisíc kusů. 

Vedení SSSR poprvé nasadilo stroje v plné síle při obraně před nacistickým Německem v operaci Barbarossa. První zdokumentovanou akcí tanků T-34 byl úspěšný protiúder jednoho praporu 34. tankové divize u řeky San 22. června 1941.

Nahrávám video

Tanky T-34 měly zdrcující převahu nad kterýmkoliv tehdejším německým tankem, přesto v počátečních měsících války čelily sériím porážek. Důvodem byla nevycvičenost osádek a logistické chyby vedení Rudé armády. 

Zápas těžké techniky a nakonec i celou válku nezlomila technologie, ale lidské zdroje. Mohutné výrobní kapacity jedoucí na plný plyn a značné lidské rezervy vedly k tomu, že SSSR chrlil nové tanky i s osádkami v obrovském množství, na což Hitlerova armáda nedokázala odpovědět. 

Tanky podpořily komunistické režimy

V průběhu druhé světové války byly „čtyřiatřicítky“ dodány několika sovětským spojencům, zejména v SSSR sestaveným polským a československým jednotkám, bulharské armádě a jugoslávským partyzánům.  

Další kapitolu začaly psát v období studené války. V roce 1949 zaslal Sovětský svaz velkou dodávku těchto tanků do komunistické Číny. Využily je i severovietnamští bojovníci při střetu s Francouzi v Indočíně. Rusové zařadili stroje do svého vojenskéo arzenálu i při invazi a následné válce v Afghánistánu. 

To ale nebylo zdaleka všechno. S postupující studenou válkou se expanze tanků rozšířila i do zemí jako například Kuba. Mnoho modelů T-34 se například zúčastnilo akce během invaze v zátoce Sviní. 

Symbol útlaku ve východním bloku

T-34 byl ve výzbroji mnoha zemí východního bloku. Symbolem zmaru a sovětského útlaku se staly při potlačení Východoněmeckého povstání 17. června 1953 stejně jako během maďarského povstání o tři roky později. 

Rozkaz o zařazení tanků do arzenálu Rudé armády vydali její maršálové už před 80 lety, přesto na T-34 lze narazit i dnes. Využívají je některé země třetího světa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
02:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
16:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za 17 let, napsala agentura AFP. Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
08:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Jeden člověk zemřel u města Sumy po útoku na pohřební průvod, píše Ukrajinska pravda. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti stoupl na jedenáct a deset osob se pohřešuje, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
11:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 5 hhodinami

V Kalifornii hrozí výbuch nádrže s toxickou chemikálií

Úřady v jižní Kalifornii se snaží zabránit výbuchu nádrže, ze které uniká nebezpečná chemikálie. Přibližně 40 tisíc lidí bylo evakuováno, napsala agentura AP. Drama se odehrává v závodě na výrobu plastů pro letecký průmysl ve městě Garden Grove.
před 5 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 9 hhodinami
Načítání...