Před 60 lety Castro připlul na Kubu, nesmrtelný pro řadu Kubánců zůstane navždy

Přesně před 60 lety Fidel Castro s dalšími revolucionáři připlul na lodi Granma na Kubu s cílem svrhnout režim diktátora Fulgencia Batisty. To se mu o dva roky později podařilo. Jak si získal podporu místních a jak na něj budou vzpomínat, o tom mluvil ve Studiu 6 novinář Juan Braun.

Kubánskou revoluci odstartoval 26. července 1953 nepovedený útok na kubánská kasárna Moncada, po kterém se Fidel Castro dostal do vězení. Byl odsouzen na 15 let, po 22 měsících byl ale omilostněn.

Odešel do mexického exilu, kde se spolu se svým bratrem Raúlem, argentinským lékařem Ernestem „Che“ Guevarou a dalšími Kubánci v emigraci připravoval na konečný boj proti Batistovi.

Loď, která Castra dovezla na Kubu, se stala ikonou

Z mexických břehů na lodi za 15 tisíc dolarů vypluli na Kubu koncem listopadu 1956. „Byla to malinká loď, na které bylo 82 lidí, někdo říká, že až 120. Kapacita byla přitom jen na 15 lidí. Cesta přes Karibik jim trvala tři až čtyři dny,“ popsal plavbu novinář Juan Braun. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Loď se jmenovala Granma. „To se potom stalo ikonou. Jmenují se tak například komunistické noviny na Kubě,“ uvedl Braun. Peníze na její koupi získal Castro od lidí. „Jeden Mexičan jim dal 5 tisíc dolarů. Kubánci, kteří z Kuby uprchli, prodali všechny hudební nástroje a peníze daly Fidelovi také ženy, které pracovaly jako služky,“ podotkl.

Castrovi ke kultu hrdiny pomohl řečnický talent a nepolapitelnost

Na Kubě se tehdy třicetiletý Castro a jeho 81 společníků vylodilo jižně od obce Niquero na východě ostrova 2. prosince. Později se „vousáči“ („barbudos“) přesunuli do pohoří Sierra Maestra. V řadě ozbrojených střetnutí pak získali nové zbraně a díky řečnickým a přesvědčovacím schopnostem svého vůdce počet jejich příznivců mezi místními rolníky neustále rostl.

Fidel Castro
Zdroj: ČT24

„Lidé byli naštvaní na Batistu. A nebáli se. Kubánci se nebojí. První rok nebo dva měl po boku jen asi 400 partyzánů. Nebylo to, že by se najednou miliony Kubánců spojily,“ popsal Braun s tím, že Fidelovi pomohlo, že díky tomu, že se ukrýval v horách, byl nepolapitelný. „Začalo se o něm mluvit jako o hrdinovi. A lidé se začínali spojovat,“ uvedl.

Poslední ránu Batistovi zasadilo přerušení podpory z USA

Fidel Castro na Kubě
Zdroj: ČT24

Rozsáhlá ofenziva armády, kterou chtěl Batista v létě 1958 skoncovat s „barbudos“, skončila neúspěchem. Spojené státy, jež mu zpočátku dodávaly zbraně a letadla, mu nakonec pomoc zastavily, čímž se jeho pád stal jen otázkou času.

Když mu během silvestrovského večera 1958 byla doručena zpráva, že Santa Clara, město v centrální části Kuby, padlo, sbalil si Batista kufry a těsně po půlnoci odletěl do exilu. Fidel Castro, který později označil plavbu Granmy za „nápad šílenců“, se už v roce 1961 otevřeně přiklonil k socialismu a jeho země se stala závislou na hospodářské pomoci SSSR.

Castro poté provedl pozemkovou reformu, znárodnil tisíce hektarů půdy i firmy. To vyostřilo vztahy s USA, které zavedly hospodářské embargo. Realitou se také stali političtí vězni a potlačování svobod, z ostrova uprchly desítky tisíc lidí. V prosinci 2014 USA a Kuba oznámily oteplení vztahů.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump nebude podle Brauna pro další oteplování vztahů představovat překážku. Tou ale bude Kongres. „Tam je totiž šest zákonů, které musí parlament zrušit. Myslím, že se o to nebude snažit. Obama před osmi lety řekl, že zruší Guantanámo. Nemohl. Je tam stále ještě asi 40 nebo 60 lidí zavřených. A on to nemohl zrušit, a to byla jedna věc, kterou řekl, že udělá,“ uvedl novinář Braun. Proces sbližování Kuby a USA už je podle něj nevratný.

Nahrávám video
Novinář Juan Braun: Castro je pro mnoho Kubánců nesmrtelný
Zdroj: ČT24

Smrt Fidela Castra nebude podle něj pro Kubu znamenat výraznější změny. „On už deset let nevládl. Všechno se pomalu změnilo. Lidé zvolili Raúla Castra, teď ale říká, že za dva roky už nechce být vůdce. (…) Není to takové, jako když například zemřel Hugo Chávez ve Venezuele a najednou se nevědělo, co dál. Tady už je to naplánované,“ uvedl Braun.

„On je a bude ikona. Jako Mandela v jižní Africe nebo Evita Peronová v Argentině. Samozřejmě jsou lidé, kteří nemají rádi Peronovou, Mandelu nebo Castra. Ale myslím si, že pro mnoho Kubánců je nesmrtelný. Budou na něj vzpomínat jako na José Martího,“ dodal Braun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...