Před 60 lety Castro připlul na Kubu, nesmrtelný pro řadu Kubánců zůstane navždy

Přesně před 60 lety Fidel Castro s dalšími revolucionáři připlul na lodi Granma na Kubu s cílem svrhnout režim diktátora Fulgencia Batisty. To se mu o dva roky později podařilo. Jak si získal podporu místních a jak na něj budou vzpomínat, o tom mluvil ve Studiu 6 novinář Juan Braun.

Kubánskou revoluci odstartoval 26. července 1953 nepovedený útok na kubánská kasárna Moncada, po kterém se Fidel Castro dostal do vězení. Byl odsouzen na 15 let, po 22 měsících byl ale omilostněn.

Odešel do mexického exilu, kde se spolu se svým bratrem Raúlem, argentinským lékařem Ernestem „Che“ Guevarou a dalšími Kubánci v emigraci připravoval na konečný boj proti Batistovi.

Loď, která Castra dovezla na Kubu, se stala ikonou

Z mexických břehů na lodi za 15 tisíc dolarů vypluli na Kubu koncem listopadu 1956. „Byla to malinká loď, na které bylo 82 lidí, někdo říká, že až 120. Kapacita byla přitom jen na 15 lidí. Cesta přes Karibik jim trvala tři až čtyři dny,“ popsal plavbu novinář Juan Braun. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Loď se jmenovala Granma. „To se potom stalo ikonou. Jmenují se tak například komunistické noviny na Kubě,“ uvedl Braun. Peníze na její koupi získal Castro od lidí. „Jeden Mexičan jim dal 5 tisíc dolarů. Kubánci, kteří z Kuby uprchli, prodali všechny hudební nástroje a peníze daly Fidelovi také ženy, které pracovaly jako služky,“ podotkl.

Castrovi ke kultu hrdiny pomohl řečnický talent a nepolapitelnost

Na Kubě se tehdy třicetiletý Castro a jeho 81 společníků vylodilo jižně od obce Niquero na východě ostrova 2. prosince. Později se „vousáči“ („barbudos“) přesunuli do pohoří Sierra Maestra. V řadě ozbrojených střetnutí pak získali nové zbraně a díky řečnickým a přesvědčovacím schopnostem svého vůdce počet jejich příznivců mezi místními rolníky neustále rostl.

Fidel Castro
Zdroj: ČT24

„Lidé byli naštvaní na Batistu. A nebáli se. Kubánci se nebojí. První rok nebo dva měl po boku jen asi 400 partyzánů. Nebylo to, že by se najednou miliony Kubánců spojily,“ popsal Braun s tím, že Fidelovi pomohlo, že díky tomu, že se ukrýval v horách, byl nepolapitelný. „Začalo se o něm mluvit jako o hrdinovi. A lidé se začínali spojovat,“ uvedl.

Poslední ránu Batistovi zasadilo přerušení podpory z USA

Fidel Castro na Kubě
Zdroj: ČT24

Rozsáhlá ofenziva armády, kterou chtěl Batista v létě 1958 skoncovat s „barbudos“, skončila neúspěchem. Spojené státy, jež mu zpočátku dodávaly zbraně a letadla, mu nakonec pomoc zastavily, čímž se jeho pád stal jen otázkou času.

Když mu během silvestrovského večera 1958 byla doručena zpráva, že Santa Clara, město v centrální části Kuby, padlo, sbalil si Batista kufry a těsně po půlnoci odletěl do exilu. Fidel Castro, který později označil plavbu Granmy za „nápad šílenců“, se už v roce 1961 otevřeně přiklonil k socialismu a jeho země se stala závislou na hospodářské pomoci SSSR.

Castro poté provedl pozemkovou reformu, znárodnil tisíce hektarů půdy i firmy. To vyostřilo vztahy s USA, které zavedly hospodářské embargo. Realitou se také stali političtí vězni a potlačování svobod, z ostrova uprchly desítky tisíc lidí. V prosinci 2014 USA a Kuba oznámily oteplení vztahů.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump nebude podle Brauna pro další oteplování vztahů představovat překážku. Tou ale bude Kongres. „Tam je totiž šest zákonů, které musí parlament zrušit. Myslím, že se o to nebude snažit. Obama před osmi lety řekl, že zruší Guantanámo. Nemohl. Je tam stále ještě asi 40 nebo 60 lidí zavřených. A on to nemohl zrušit, a to byla jedna věc, kterou řekl, že udělá,“ uvedl novinář Braun. Proces sbližování Kuby a USA už je podle něj nevratný.

9 minut
Novinář Juan Braun: Castro je pro mnoho Kubánců nesmrtelný
Zdroj: ČT24

Smrt Fidela Castra nebude podle něj pro Kubu znamenat výraznější změny. „On už deset let nevládl. Všechno se pomalu změnilo. Lidé zvolili Raúla Castra, teď ale říká, že za dva roky už nechce být vůdce. (…) Není to takové, jako když například zemřel Hugo Chávez ve Venezuele a najednou se nevědělo, co dál. Tady už je to naplánované,“ uvedl Braun.

„On je a bude ikona. Jako Mandela v jižní Africe nebo Evita Peronová v Argentině. Samozřejmě jsou lidé, kteří nemají rádi Peronovou, Mandelu nebo Castra. Ale myslím si, že pro mnoho Kubánců je nesmrtelný. Budou na něj vzpomínat jako na José Martího,“ dodal Braun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 44 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...